Proč tyto týdenní přehledy děláme
Realitní trh je plný informací, ale pro běžného člověka v něm často chybí to nejdůležitější: srozumitelný výklad, co z jednotlivých témat plyne pro každodenní praxi. Někdo prodává byt, jiný kupuje starší dům, další řeší pronájem nebo dědictví. A právě v těchto chvílích rozhodují detaily, které laik snadno podcení. Projekt Realiťák roku proto dlouhodobě neslouží jen k oceňování nejlepších makléřů, ale také k tomu, aby veřejnosti vysvětloval, co má od realitní služby oprávněně požadovat, kde bývají nejčastější chyby a jak se jim vyhnout.
Okenní výplně a reklamace vad: detail, který umí rozhodnout o klidu i sporu
První výrazné téma týdne se věnovalo okenním výplním a reklamacím vad. Článek připomíná, že okna nejsou jen „výplní otvoru“, ale velmi citlivou součástí obálky budovy. Funkčnost nezáleží jen na samotném výrobku, ale hlavně na montáži, připojovací spáře, návaznosti parapetů, hydroizolaci a dalších detailech. Typické vady se navíc často projeví až s odstupem času – například rosením, plísněmi, průvanem, zatékáním nebo deformací rámů.
Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku v textu správně upozorňuje, že okna bývají typickou „tichou“ vadou. Často se ukážou až po první zimě, kdy se začne rosit ostění nebo se objeví plíseň. Právě tady se podle ní ukazuje rozdíl mezi improvizací a profesionálně vedeným obchodem: pokud makléř umí včas rozpoznat rizika a doporučí inspekci, chrání tím prodávajícího i kupujícího a ve výsledku i celý obchod.
Kde v ČR zdražily byty nejvíc: okresní data místo obecných dojmů
Silný datový článek týdne rozebral, kde v Česku zdražily byty nejvíc za 10 let, za 5 let i meziročně. Na celostátní úrovni vzrostla nabídková cena za metr čtvereční u bytů z 28 457 Kč v únoru 2016 na 95 296 Kč v únoru 2026, tedy o 234,9 procenta. Okresní mapa ale ukazuje mnohem ostřejší příběh. Nejvyšší desetileté růsty zaznamenaly především okresy s velmi nízkou základnou, například Chomutov, Most nebo Teplice, zatímco některé dražší nebo stabilnější trhy rostly výrazně méně. Ondřej Hon, majitel společnosti CEMAP- cenové mapy a člen poroty Realiťák roku v článku trefně říká, že celostátní čísla jsou dobrá pro orientaci, ale realita se odehrává lokálně. Bez okresních dat se podle něj snadno udělá špatný závěr i špatné nacenění.
To je pro veřejnost mimořádně důležitá lekce. Lidé totiž často přebírají představy o cenách z médií nebo od známých, ale reálná hodnota nemovitosti se dnes stále víc odehrává na úrovni konkrétních okresů a mikrotrhů. Právě schopnost číst data lokálně je jedním z největších rozdílů mezi kvalifikovaným přístupem a „odhadováním podle pocitu“.
Bezúročný úvěr na rekonstrukce: nový impuls pro starší nemovitosti
Další velmi silné téma přinesl článek o bezúročném úvěru na rekonstrukce v programu Nová zelená úsporám. Od roku 2026 se podle něj mění ekonomika renovací starších domů a bytových domů, protože stát nově počítá s kompenzací úroku komerčního úvěru. Prakticky to znamená, že starší nemovitosti bude možné modernizovat bez úrokových nákladů, což může výrazně snížit bariéru pro kupující, kteří dnes u starších domů váhají hlavně kvůli budoucím nákladům na opravy a energetické úpravy.
Monika Lukášová v textu připomíná, že právě obava z vysokých nákladů na rekonstrukci bývá jedním z hlavních důvodů, proč kupující u starších nemovitostí váhají. Petr Makovský, výkonný ředitel realitního portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku dodává, že tento nástroj může výrazně zvýšit likviditu starších nemovitostí a domy, které dnes leží na trhu delší dobu, se díky lepší dostupnosti rekonstrukcí mohou začít prodávat rychleji. Článek zároveň prakticky vysvětluje, jaké podklady bude pro získání úvěru potřeba připravit – například renovační pas, pasport budovy, energetické hodnocení nebo PENB.
„Makléř není dostatečně kvalifikovaný“: jak si odbornost opravdu ověřit
Velmi čtenářský text týdne se věnoval obavě, kterou má veřejnost často oprávněně: jak si ověřit, že makléř, se kterým budu spolupracovat, je skutečně odborník. Článek připomíná, že realitní činnost je v Česku vázanou živností a makléř má splňovat kvalifikační požadavky. Zároveň ale vysvětluje, že samotná formalita nestačí – klient by se měl ptát na vzdělání, praxi, osvědčení, specializaci i to, zda se makléř průběžně vzdělává. Monika Lukášová v textu doporučuje vždy se na kvalifikaci a zkušenosti ptát, protože profesionální makléř by s tím neměl mít problém.
Důležitá je i role samotného projektu Realiťák roku. Článek připomíná, že makléři zapojení do projektu musí procházet odbornými testy, prokazovat své znalosti a jsou hodnoceni také na základě referencí klientů. Petr Makovský proto výslovně říká, že projekt pomáhá klientům najít kvalifikované a prověřené makléře a že ti, kteří se umisťují na předních místech, jsou skutečnými odborníky ve svém oboru. Jaromír Tkadleček z odborné poroty pak dodává, že klient díky tomu získává větší jistotu, že spolupracuje s člověkem, který má potřebné znalosti i zkušenosti.
Jak vznikají ležáky: problém nezačíná po roce, ale už na startu
Silné edukativní téma týdne představoval článek o tom, jak vznikají ležáky v realitní nabídce. Text velmi přesně připomíná, že ležák není náhoda ani smůla, ale téměř vždy výslednice několika chyb nebo bariér. Hlavním problémem bývá kombinace ceny, kvality nabídky, důvěry v transakci a nerealistických očekávání prodávajícího. Petr Makovský v článku trefně říká, že ležák je vždycky zpráva od trhu a že když se nabídka nehýbe, nejde většinou o to, že by nebyli kupující, ale o to, že se nepotkala cena, kvalita nabídky a důvěra v transakci.
Článek rozebírá několik klíčových příčin: cenu mimo realitu trhu, emočně přehnaná očekávání prodávajícího, chyby v nacenění a vedení zakázky, objektivní handicap nemovitosti, právní nebo dokumentační překážky i slabou prezentaci. Monika Lukášová k tomu dodává, že nejčastější příčina ležáků není samotná nemovitost, ale špatně vedený prodej a špatně nastavená očekávání. Když podle ní prodávající nemá kolem sebe někoho, kdo mu nastaví realitu trhu, nabídka se snadno „spálí“.
Na tento edukativní text logicky navázal ještě datový článek o ležácích na realitním trhu v letech 2020–2025. Ten ukazuje, že u bytů výrazně ubylo nabídek starších než rok, ale to, co na trhu zůstává viset, bývá stále viditelně dražší než standard. Ondřej Hon proto upozorňuje, že bytový trh je citlivý i na relativně malé odchylky od lokálního srovnání a že pokud je nabídka cenově mimo, zůstává v inzerci výrazně déle. Pro veřejnost je to cenné zejména v tom, že ležák není jen ostuda nabídky, ale také ekonomická ztráta času a vyjednávací pozice.
Prodej zděděné chaty: kdy se daň řeší a kdy ne
Poslední výrazné téma týdne se týkalo prodeje zděděné chaty a otázky, zda je potřeba něco hlásit finančnímu úřadu, podávat daňové přiznání a kdy platí osvobození. Článek velmi srozumitelně vysvětluje, že v běžné praxi rozhodují hlavně tři věci: způsob nabytí, délka vlastnictví a výše příjmu. U dědictví po manželovi nebo v přímé linii se často započítává i doba vlastnictví zůstavitele, takže může být splněn časový test pro osvobození, i když dědic prodá chatu relativně brzy po dědictví. Článek připomíná i to, že u osvobozeného příjmu nad 5 milionů korun může vzniknout oznamovací povinnost, ale u modelového prodeje za 800 tisíc korun se to vůbec neřeší.
Petr Makovský, výkonný ředitel realitního portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku v textu říká, že nejvíc dotazů je právě u dědictví – lidé se ptají, zda musí po prodeji po manželovi daň platit. Odpověď se podle něj často otočí jediným údajem: kdy manžel nemovitost získal. Pro veřejnost je článek cenný v tom, že odbourává typické zkratky typu „realitka to nějak zařídí“ nebo „jsem důchodce, tak to nemusím řešit“. Ve skutečnosti stačí několik konkrétních údajů a během chvíle je jasno, zda se něco podává, nebo ne.
Závěr: proč je projekt Realiťák roku pro veřejnost důležitý
Když se na tento týden podíváme jako na celek, velmi přesně ukazuje, proč má projekt Realiťák roku pro veřejnost dlouhodobý význam. Nejde jen o oceňování nejlepších makléřů v České republice, v krajích a v okresech. Stejně důležitá je druhá rovina projektu: pomáhat lidem pochopit realitní svět dřív, než v něm udělají drahou chybu. Veřejnost totiž obvykle neřeší prodej, koupi nebo pronájem jako každodenní rutinu, ale jako výjimečný životní moment. A právě v takových chvílích je klíčové mít po ruce platformu, která srozumitelně vysvětlí, co je podstatné, co je rizikové a co je dnes standard, který lze po realitní službě oprávněně vyžadovat.
Přínos projektu Realiťák roku je mimořádně konkrétní. Učí veřejnost realitní gramotnost na praktických případech, ne v obecných poučkách. V jednom týdnu tak lidé dostanou vysvětlení, proč mohou být okna zdrojem vážných sporů po koupi, proč nelze slepě věřit celostátním průměrům bez okresního pohledu, jak může nový bezúročný úvěr změnit ekonomiku starších domů, jak si opravdu ověřit odbornost makléře, proč vznikají ležáky a jak se vyznat v daňových pravidlech u zděděné nemovitosti. To všechno jsou oblasti, kde většina klientů tápe, protože se s nimi setkává jen výjimečně. Projekt jim ale dává jazyk, otázky i logiku, díky nimž se mohou rozhodovat jistěji.
Zároveň projekt zvyšuje nároky na samotnou realitní službu. Když veřejnost chápe, co má dobrý makléř umět, zmenšuje se prostor pro nekvalitní, nepřipravený nebo čistě marketingový přístup. Klient pak ví, že makléř nemá být jen člověk, který zveřejní inzerát, ale odborník, který rozumí datům, umí včas pojmenovat technická i právní rizika, připraví dokumentaci, umí vyjednávat a průběžně korigovat strategii podle reakce trhu. Čím informovanější je veřejnost, tím silnější tlak vzniká na profesionalitu celého oboru. A právě to je jeden z největších přínosů projektu Realiťák roku: pomáhá kultivovat trh nejen tím, že oceňuje nejlepší, ale i tím, že učí klienty, jak skutečnou kvalitu poznat.
Důležitá je také samotná nezávislost projektu. V době, kdy je realitní prostor přeplněný reklamními sliby, je pro veřejnost zásadní mít orientační bod, který nestaví jen na viditelnosti značky, ale na odbornosti, referencích, testování, datech a dlouhodobě ověřitelných výstupech. To je pro klienta zásadní zejména ve chvíli, kdy řeší velké rozhodnutí a potřebuje se opřít o něco víc než o dojem nebo doporučení od známého. Projekt Realiťák roku tak ve výsledku nechrání jen jednotlivé obchody, ale i důvěru veřejnosti v realitní služby jako takové. A právě to je v dnešní době možná jeho největší veřejný přínos.