O tvrdé realitě průmyslu 4.0 bez příkras mluví předseda představenstva firmy COLSYS – AUTOMATIK, a.s., Jiří Kasner, který je autorem řady průmyslových komunikačních systémů po celém světě.
U strojů to funguje v oblasti komunikace velmi obdobně jako u lidí. Pokud spolu nemluví, nemohou fungovat jako celek. Stoupá uvědomění průmyslu v oblasti integrace průmyslových komunikačních struktur?
V průmyslu je toto uvědomění dlouhodobé. A to především z toho důvodu, že bez komunikačních systémů by se nepohnuly podniky z místa. Není možné, aby turbogenerátor nevěděl, co dělá kotel, kotel nevěděl, co dělá velín a velín netušil, co se děje na turbíně. Jsou to příliš drahé komponenty. V souvislosti s koronavirovým rokem stoupá potřeba vzdálených přístupů, ale to v těchto systémem není možné. Nemohou být propojeny s vnějším světem, protože tím by vznikla bezpečnostní díra. Každé takové spojení snižuje bezpečnostní charakteristiku systému jako celku. Nejnebezpečnějším prvkem je totiž vždy člověk.
Colsys Automatik dodávají mimo jiné komunikační systéme i provozovatelům železniční dopravy.
Lidstvo si ve svých dějinách prošlo třemi průmyslovými revolucemi a nyní žijeme v době čtvrté revoluce nazývanou jako průmysl 4.0. Je to podle vás realita, nebo stále ještě spíš myšlenkový koncept?
O průmyslu 4.0 se hodně mluví, hodně píše. Fakta jsou taková, že devadesát procent podniků rozhodně nežije ve čtvrté průmyslové revoluci a co víc, není na ni ani připravena. Ty hlavní důvody jsou dva – vysoké investice s dlouhou návratností a nízké kompetence lidí. Běžně se setkáváme se zařízeními z devadesátých let, které řídí obrovské průmyslové komplexy. Nejen v těžkém průmyslu, ale i v dalších odvětvích se používají komponenty, které bez problémů fungují dvacet pět let. To jsou dvě generace lidí, kteří nejsou nuceni něco řešit, protože systém funguje. Je to ale časovaná bomba. Ze zkušeností mohu potvrdit, že častými důvody, které řešíme, není nefunkčnost komponent, o kterých jsem mluvil, ale to, že je „uvaří“ nadbytečné požadavky na výpočetní výkony, kapacity apod.
Zrychlení digitalizace v posledních letech, o které se mluví i v souvislosti s Covid-19, podle vás není dostatečné?
Takový petrochemický průmysl je deset až patnáct let za rokem 2021. Situace ve světě není o nic lepší. Ať se podívám na Mexiko, Spojené arabské emiráty, Francii nebo na východní Evropu, dostáváme se do roku kolem 2010. Zrychlení není vůbec přesné vyjádření. My totiž stále doháníme zpoždění, které jsme nabrali. Z velkého propadu jsme se přiblížili k nule.
Podstatou průmyslu 4.0 je integrace dat, lidí a zařízení. Začíná to tedy u toho, že manažeři musí přemýšlet v těchto souvislostech a ve vzorci co se stane, když?
To by byl ideální stav. Základem je změna myšlení. Bez jasně stanové vize a směru, jakým se bude firma nebo instituce ubírat, se opravdu nedá hnout z místa. U firem je to jednodušší v tom, že ty mají zájem na tom, aby fungovaly, aby generovaly zisk. Těžší to je u státních institucí, kde se stále čeká na něčí rozhodnutí a ve finále zjistíte, že je to rozhodnutí bez zodpovědnosti. Průmysl 4.0 je geniální koncept, ale musí být na čem stavět, a to se týká jak zařízení, tak i personálu. Velmi dobře to funguje v jaderné energetice a v letectví, což je dáno i tím, že tato odvětví jsou typicky pod dozorem dohledových orgánů.
Switch od výrobce Hirschmann, se kterým Colsys-Automatik dlouhodobě spolupracuje. Jeden ze základních stavebních prvků komunikační infrastruktury
Několikrát jste zmínil, že podstatným prvkem digitalizace je ochota ji přijmout a aplikovat do firemních procesů. Vedle investic je tak kladen nárok na schopné manažery. Zasedáte v komisích při závěrečných státních zkouškách na různých vysokých školách, jak dobře připravené a znalostmi vybavené mladé techniky vypouští naše univerzity do světa průmyslu a technologií?
Rostoucí automatizace a digitalizace neznamená pokles pracovníků, ale naopak. Firmy potřebují vzdělané techniky a pracovníky, kteří přijmou to, že součástí pracovní doby je také učení. Vznikají nová místa, která vyžadují nové výrobní procesy a jejích propojování s dopravními a energetickými systémy. Pokud jsem řekl, že české prostředí není na průmysl 4.0 připraven, musím také uvést, že na to není připraveno ani české školství. O změnách se mluví, ale já je v praxi nevidím. Pro průmysl 4.0 potřebujeme lidi s vysokou kvalifikací, se širokým rozhledem. Bez vzdělání a kvalitních škol to nejde, na to se občas zapomíná. Dnes není vůbec jednoduché najít kvalifikované a kvalitně vzdělané budoucí pracovníky.
Můžete stručně popsat, jaký postup by měl mít ideální projekt při řešení průmyslové komunikace?
Analýza rizik je zmapování stávajícího systému, které odhalí slabiny. Na základě toho designujeme nový projekt. Pokud se ale nový nahradí slovem postupný, je to špatně. Migrace a rekonstrukce systému jsou velmi komplikované projekty a je potřeba si rozmyslet vazby na technologii a také na výhled majitelů. Uvedu vám příklad pro snazší pochopení. Představte si, že máte jezevčíka, kterému je patnáct let a je ve výtečné kondici těsně před smrtí. Rozhodnete se mu ale postavit novou boudu. Když ji dostavíte, jezevčík bohužel umře. Pořídíte si nového psa, ale bude to bernardýn. Jenže co s tou malou boudou, do které se tak velký pes nevejde?
V řadě firmách chybí realistické zhodnocení a plány na další roky. Dobré projekty průmyslové komunikace, které řešíme dnes, počítají i s lety 2024, 2025.
Příklad síťového diagramu
COLSYS – AUTOMATIK, a.s., je česká firma, která se specializuje na průmyslové komunikační systémy, energetický management a kompletní řešení v oblasti automatizace, robotizace a digitalizace. Jejich komunikační systémy využívají v energetice, teplárenství, v dopravě i automobilovém průmyslu nejen v České republice a Evropě. Poptávka po českých odbornících je z celého světa. |
