Původní autobusové nádraží vzniklo v 70. letech minulého století v místě rozsáhlého parku, v němž podle pamětníků rostlo více než sto převážně listnatých stromů. Nový areál tehdy odpovídal potřebám tisíců lidí dojíždějících za prací do kladenských oceláren. Rozlehlá asfaltová plocha dostala pět nástupních ostrůvků se 17 stanovišti pro autobusy. S proměnou města i dopravních návyků ale taková kapacita přestala být potřebná a budoucí podoba autobusového nádraží se stala častým předmětem diskusí i předmětem zájmu vedení města.
„Zásadní investice do komplexní revitalizace území autobusového terminálu už byla připravená, v roce 2019 ji bohužel tehdejší splácaná pětikoalice zmařila. Nic na tom nezměnil ani fakt, že projekt byl ve všech svých částech těsně před vydáním stavebního povolení. V důsledku tohoto rozhodnutí propadla dotace přesahující 130 milionů korun,“ říká primátor města Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) a dodává: „My jsme ale na autobusové nádraží nezapomněli a rozhodli jsme se pro realizaci řešení, které náš původní záměr sice nenahrazuje, ale rozhodně je prospěšné a dosud nevyhovující a nehezkou lokalitu mění v plnohodnotnou součást města odpovídající současným potřebám.“
Stav autobusového nádraží před rekonstrukcí.
Jeden terminál nově tvoří dva nástupní ostrůvky s osmi stanovišti a samostatná výstupní zastávka.
Parkoviště místo nadbytečných nástupišť
Nové uspořádání autobusového nádraží vychází z analýzy dopravce a ze současných nároků autobusového provozu. Pro odbavení cestujících podle ní postačuje šest až osm stanovišť. Terminál proto nově tvoří dva nástupní ostrůvky s osmi stanovišti a samostatná výstupní zastávka. Zpevněné plochy v západní části zůstávají autobusům pro odstavení a manipulační zastávky.
Redukce počtu nástupních ostrůvků odstraňuje kapacitu, kterou už dopravce nevyužívá. Soustřeďuje odbavení cestujících do kompaktnějšího prostoru a uvolňuje část dosud převážně asfaltové plochy k jinému účelu. Nová nástupiště jsou přehlednější a doplňují je čtyři kapacitní přístřešky, lavičky a digitální označníky s informacemi o spojích.
Na uvolněné ploše vzniká parkoviště se 118 stáními z propustné dlažby. Zvýší kapacitu parkování v blízkosti budovy radnice Magistrátu města Kladna, pošty, úřadu práce, knihovny či divadla a současně umožní přímý přestup mezi autem a autobusem. Parkoviště nebude tvořit souvislá vydlážděná plocha. Rozčlení ji zelené ostrůvky s dvanácti stromy.
Stromy na nástupištích mají pod dlažbou prostor pro kořeny
Příjemné zastínění v budoucnu vytvoří i desítka stromů na ostrůvcích nástupišť autobusového terminálu. Na první pohled mohou nově vysazené dřeviny působit, jako by vyrůstaly přímo z betonové dlažby. Pod ní se ale nachází zemním substrátem vyplněná jáma. Stromy tak navzdory zpevněnému povrchu mohou prosperovat díky systému prokořenitelných podzemních buněk, takzvaných treeparkerů. Konstrukce vytváří dostatek místa pro přirozený růst kořenů a zároveň brání tomu, aby v budoucnu poškozovaly zpevněné povrchy.
Podzemní prostor funguje jako retenční nádrž. Dešťová voda do něj proudí ze střech přístřešků, okolních asfaltových ploch i odvodnění zastávkových panelů, postupně se vsakuje a stromy ji mohou znovu využít.
Výběr dřevin nebyl náhodný. Platany či dřezovce byly zvoleny s ohledem na sucho, celodenní sluneční expozici i zimní zasolení. V dospělosti nemají zasahovat do okolních staveb a u stromů vysazených v prostoru komunikací bude možné zapěstovat potřebnou podjezdnou výšku.
Druhová skladba výsadby navazuje na dřeviny použité na náměstí Svobody a v zrekonstruované pěší zóně. Výsadbové jámy byly vyhloubeny v největším rozsahu, který dovolují sítě a další stavební podmínky, půda byla nahrazena minerálním substrátem a při výsadbě dostaly stromy hydrogel i dlouhodobě působící hnojivo. Vysazené stromy navíc doplní štěrkové záhony s trvalkami. Nová výsadba tak přispěje k proměně dlouhodobě neutěšené plochy v příjemnější městské prostředí, stavební úpravy zase zefektivní dopravní funkci prostoru.
Příjemné zastínění v budoucnu vytvoří i desítka stromů a nová zeleň.
Autobusy brzy obslouží i Koreu
Rekonstrukce terminálu je jednou z částí širších změn veřejné dopravy na Kladně. Probíhající stavba přímého napojení ulice Vojtěcha Dundra ke kruhovému objezdu Na Cikánce nově umožní zavedení linky MHD i na Koreu.
V přípravě je také změna vedení vybraných linek MHD pro posílení obsluhy přestupních uzlů na železničních zastávkách. Dojde k ní v momentě dokončení projektu zdvojkolejnění trati Kladno – Praha, které umožní zkapacitnění vlakové přepravy.
Nová podoba autobusového nádraží tak není izolovanou stavební úpravou, ale součástí postupného přizpůsobování veřejné dopravy současným potřebám města a cestujících.
