Ráno do práce, odpoledne domů. A mezitím kolona. Pro většinu Pražanů už nejde o výjimečné situace, ale o každodenní realitu. Stačí nehoda, uzavírka nebo horší počasí a doprava v metropoli se na dlouhé minuty – někdy i hodiny – zastaví.
Praha se dlouhodobě potýká s přetíženou dopravou. Po jejích silnicích denně projedou statisíce osobních aut, k tomu autobusy, dodávky a tisíce kamionů. Řidiči dobře vědí, že situace se zhoršuje: více kolon, více hluku, více zdržení. A také více nákladních aut, která městem projíždějí kvůli zásobování obchodů, výrobních podniků nebo pro stavební rozvoj nových čtvrtí.
Praha se dlouhodobě potýká s přetíženou dopravou
Kamiony ve městě – nutnost, nebo zvyk?
Těžká nákladní doprava je pro fungování města nezbytná – jak jinak do Prahy dostat jídlo, zboží, suroviny? Nákladní doprava je pro rozvoj města nezbytná – bez ní by se nestavělo ani neobnovovalo. Z pohledu řidiče ale kamiony znamenají pomalejší provoz, omezení v křižovatkách, vyšší riziko nehod i větší hluk. Každý, kdo někdy stál za nákladním autem v ranní špičce, ví své.
Otázka proto nezní, zda kamiony potřebujeme. Spíš: musí jich tolik jezdit právě po městských silnicích?
Po Vltavě se dlouhodobě dopravuje písek a kamenivo do betonárny v pražské Libni.
Řeka, kterou míjíme bez povšimnutí
Pražané denně přejíždějí mosty přes Vltavu. Vidí lodě s turisty, šlapadla, parníky. Málokdo si ale uvědomí, že řeka může být i plnohodnotnou dopravní cestou – a že tuto roli už dnes částečně plní.
Po Vltavě se do centra města dlouhodobě dopravuje písek a kamenivo pro betonárny v Libni a na Rohanském ostrově. Jedna nákladní loď v tomto případě nahradí přibližně 40 kamionů. Materiál pro stavební rozvoj tak do města přijíždí tiše, plynule a bez toho, aby zatěžoval silnice.
Z pohledu řidiče to znamená méně těžkých aut v kolonách, přehlednější a plynulejší provoz – bez toho, aby se omezila výstavba nebo rozvoj města.
Stavby v centru Prahy vyžadují rychlé a efektivní zásobování materiálem.
Beton musí být blízko
V Praze se neustále staví a stavět bude. Možná to zní paradoxně, ale právě betonárny v centru města pomáhají dopravu zklidňovat. Beton se totiž musí dopravit a na stavbě zpracovat do 90 minut od jeho výroby, pak už začíná tuhnout a tvrdnout. Čím dál je betonárna od stavby, tím delší cestu musí autodomíchávače s betonem urazit a zahlcují tak více městskou dopravu. Když se beton vyrábí blízko stavenišť a suroviny k němu připlouvají po řece, počet jízd i zaplněnost silnic výrazně klesá. Výsledek? Méně kolon i pro ty, kteří beton vůbec neřeší – tedy pro běžné řidiče.
V Paříži stejně jako v Praze mají betonárny také své místo v centru města
Funguje to jinde. Proč ne víc i u nás?
V Paříži, Amsterdamu nebo Hamburku je říční doprava běžnou součástí městské logistiky. Lodě tam vozí stavební materiál, zásobují obchody nebo odvážejí odpad. Na říční překladiště zde navazuje síť tiché a nízkoemisní dopravy – elektro dodávky a cyklodepa, které rozvážejí zboží do cílových míst bez hluku a zbytečné zátěže pro město.
Jsou to města podobná Praze – historická, hustě zastavěná, s řekou procházející centrem. A ukazují, že část dopravy opravdu lze přesunout z asfaltu na vodu.
Odlehčení nákladní dopravy díky řece
Vltava sama o sobě pražské dopravní problémy nevyřeší. Může ale sehrát důležitou roli tam, kde to dává smysl – především u těžké nákladní dopravy. Každý kamion, který nemusí projet centrem, je malá úleva pro tisíce řidičů.
Možná je čas začít se na řeku dívat jinak. Nejen jako na kulisu města, ale jako na tichého pomocníka, který může Praze – a jejím řidičům – znatelně ulevit.
