„Doprava v Praze kolabovala. Jeďte radši metrem,“ hlásil před pár dny Dopravní podnik. Podobné titulky se v médiích objevují prakticky každý týden — a pro Pražany už nejsou žádnou novinkou. Dopravní situace ve městě se z roku na rok zhoršuje: každodenní kolony, uzavírky, přetížené křižovatky i zpomalená městská doprava se staly běžnou součástí života metropole. Podle dopravních expertů je provoz v Praze už dávno „na hraně – nebo spíš za ní“.
Počet aut na pražských silnicích přitom stále roste. Do Prahy nebo z ní denně proudí kolem 700 tisíc vozidel, což je o sto tisíc víc než před deseti lety. Přibývá také těžká nákladní doprava zásobující stavby, obchody i rozvíjející se čtvrti. Výsledkem jsou nejen dopravní zácpy, ale i zhoršující se kvalita ovzduší, vyšší hluk a rychleji opotřebované silnice.
Praha je zásobovaná pískem a kamenivem z pískoven, které se nachází severně od Prahy.
Říční doprava jako příležitost
Praha se proto stále častěji ptá, jak přetížené dopravě ulevit. A právě zde se otevírá možnost, která má v metropoli dlouhou tradici — využití Vltavy pro městskou logistiku. Nákladní lodě mohou převzít část práce kamionů, především při zásobování stavebním materiálem nebo odvozu surovin.
Vltava byla po staletí přirozenou dopravní tepnou Prahy. Dnes ji většinou využívají turistické lodě, přívozy či rekreační plavidla, a jen občas se na jejích vodách objeví loď s pískem. Tyto velkokapacitní lodě však již desítky let zásobují dvě betonárny v centru města — v Libni a na Rohanském ostrově. Do těchto provozů po Vltavě směřuje až 80 % surovin, zejména písek a kamenivo, potřebných k výrobě betonu. Jedna loď nahradí přibližně 40 kamionů. Městské komunikace se tak každoročně odlehčí o desítky tisíc nákladních aut.
V Paříži je lodní doprava široce využívaná — nejen pro přepravu stavebních materiálů, ale také pro zásobování obchodů a svoz odpadu.
Betonárny u vody
Žádná stavba se neobejde bez betonu — a ten se musí vyrábět blízko stavby. Beton je dodáván tekutý a je nutné jej dopravit na místo určení do 90 minut, než začne tuhnout. Projet Prahu v takto omezeném čase i s rezervou potřebnou na stavbě je často výzva. Proto mají smysl betonárny v centru města, které jsou díky blízkosti staveb efektivní a ekologické zároveň.
Žádná stavba se neobejde bez betonu.
Efektivita a dopad na město
Díky lodní dopravě se do města dostává materiál bez kolon, tiše a s minimem emisí. Betonárny zásobované po vodě dodávaly betonové směsi na celou řadu významných pražských staveb — všechny etapy metra, tunel Blanka, Trojský most, Ústřední čistírnu odpadních vod i nové nádraží Bubny. Obě betonárny tak za svou 30letou existenci ušetřily Praze statisíce jízd nákladních aut a vyrobily beton šetrný k městu.
Pokud by se veškeré kamenivo pro potřeby Prahy dopravovalo jen po silnici, znamenalo by to zhruba 70 000 jízd kamionů ročně. Lodní doprava zvládne stejný objem materiálu za pomoci přibližně 4–5 plaveb denně.
Inspirace ze světa
Využití vodních cest pro městskou logistiku není pražská specialita. Paříž, Amsterdam nebo Hamburk už dnes využívají říční dopravu nejen k přepravě stavebních materiálů, ale i k zásobování obchodů či svozu odpadu. V některých městech na říčních překladištích vznikla i cyklodepa. Tyto metropole dokazují, že voda může být páteří moderní městské logistiky. Praha, která má podobnou velikost i urbanistickou strukturu, se může jejich přístupem inspirovat.
Vize pro Prahu
Vltava jako „zelená dálnice“ může být cestou, jak městu ulevit od přetížených silnic a zároveň zachovat plynulou logistiku. Lodní doprava je spolehlivá, tichá a kapacitní — a její rozvoj by přinesl čistější vzduch, menší hluk i plynulejší provoz.
Betonárny zásobované po vodě tak nejsou pozůstatkem minulosti, ale součástí moderního, udržitelného města, které dokáže růst, a přitom zůstat čistější, průjezdnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Jedna loď nahradí přibližně 40 kamionů. Městské komunikace se tak každoročně odlehčí o desítky tisíc nákladních aut.
