Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl výzkumný tým KNOWLIMITS, když posuzoval postoj českých domácností ke konkrétním krokům pro dekarbonizaci.
Česká republika čelí klíčové výzvě: jako člen EU se zavázala snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. To však znamená zásadní transformaci – přechod od fosilních paliv k čistým zdrojům energie. Dosavadní vývoj ale naznačuje, že cesta k těmto ambicím bude náročná. Výzkumný tým KNOWLIMITS provedl sondu do chování českých domácností a zjistil, že realita pokulhává za plány:
Až 91 % respondentů v tuto chvíli neuvažuje o změně typu energie pro topení, vaření či ohřev vody. Důvod? Sice pokládají za důležité, abychom přešli z fosilních na méně znečišťující zdroje, zároveň se však obávají, že tento přechod zvýší ceny energií. Až 66 % si spojuje přechod na alternativní zdroje energie se zdražením cen za energie, většina z toho přitom očekává neúměrný nárůst cen. Nejvíce se obávají muži (48 %) a starší věkové kategorie (45 %).
Čím Češi topí?
V současné době topí plynem, uhlím nebo dřevem v lokálních topeništích polovina českých domácností. Na centrální vytápění, které pochází především z výtopen na fosilních paliva, funguje dalších 30 % domácností. O využívání alternativních zdrojů alespoň částečně uvažuje 46 % respondentů, 35 % ho vylučuje. Trochu více žen uvedlo, že by rády přešly na alternativní zdroje, ale nemají na to peníze.
„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ říká Zdeněk Kubena, hlavní analytik a ředitel výzkumu KNOWLIMITS.
Kdo má největší zájem o zelenou energii?
Pouze 24 % respondentů projevilo zájem připlatit si za odběr zelené energie, přičemž největší podíl zájemců pochází z nejmladší věkové kategorie 15-24 let (15 %). Do budoucna plánují změnu typu energie zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé (12 %), kteří nejčastěji uvažují o instalaci fotovoltaiky (15 %), přechodu na plyn (13 %) nebo využívání elektrických zdrojů (10 %).
Hlavní slovo má cena
Z průzkumu vyplývá, že při výběru dodavatele je pro spotřebitele klíčová především cena, její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatele, zatímco původ energie a environmentální aktivity hrají jen okrajovou roli.
Odkaz na celou studii zde: https://bit.ly/Vyzkum-Dekarbonizace-domacnosti
Zdeněk Kubena, hlavní analytik a ředitel výzkumu KNOWLIMITS | foto: Sev.En Energy
