Za prvé je to výrazný lidský populační globální růst, kdy dnes stačí pouhých 13 let k tomu, aby se počet lidí na planetě zvýšil o další miliardu. Druhým faktorem je velké množství materiálů, které se v elektrospotřebičích nacházejí. Hezkým příkladem je asi nejpoužívanější elektrospotřebič, mobilní telefon. Každou vteřinu se celosvětově prodá 57 nových mobilů, přičemž současné chytré telefony obsahují více než 50 různých kovů, z nichž pouze některé dokážeme za současných ekonomických a technologických podmínek zrecyklovat.
Podle odhadů společnosti ASEKOL, kolektivního systému sběru a recyklace elektroodpadu, se od roku 1993 uvedlo na trh v ČR více než 5 miliard kg elektrospotřebičů, z čehož se asi 70 % stalo odpadem. Elektroodpad je v ČR vůbec nejrychleji rostoucím druhem odpadu s asi tříprocentním ročním růstem. Speciální legislativa, která například stanovuje výrobcům elektrospotřebičů konkrétní sběrné či recyklační cíle elektroodpadu, je platná v ČR od roku 2005.
Od tohoto roku ASEKOL přispívá každý rok k ochraně životního prostředí tříděným sběrem vyřazeného elektrozařízení a následnou recyklací materiálů obsažených v elektroodpadu a podílí se tak na účinném využívání zdrojů a získávání hodnotných druhotných surovin. V současné době se často používá pojem „urban mining“ neboli „městská těžba“. Městská těžba je jednoduše definována jako proces zpětného získávání surovin z použitých produktů či obecně z odpadu. V případě kolektivního systému ASEKOL nejde přitom jen o recyklaci či „urban mining“, ale také o odstraňování nebezpečných látek, které se v elektrospotřebičích nacházejí. Za rok 2024 ASEKOL zajistil recyklaci téměř 70 tisíc tun elektroodpadu, což je hmotnost, která se rovná asi 280 000 osobních automobilů. To je pro představu kolona aut delší než z Prahy do Paříže.
Avšak materiály, které se v rámci elektroodpadu recyklují, nenahradí zcela těžbu z přírodních zdrojů. Například mezi lety 2012 a 2019 bylo globálně prodáno přes 10 miliard kusů smartphonů. Takové množství smartphonů obsahuje 172 tun zlata, 411 tun kobaltu nebo 14 tun palladia. Pokud toto množství porovnáme s přírodní těžbou, pak bychom ušetřili pouze pár dní těžby – v případě zlata 19 dní, v případě kobaltu 2 dny a v případě palladia 9 dní. Udržitelná budoucnost tedy nespočívá pouze v recyklaci, ale zejména v prodlužování životnosti a předcházení vzniku odpadu.
Co tedy může udělat běžný spotřebitel pro zmírnění environmentálních dopadů elektroodpadu? Můžeme si zapamatovat 6R z anglických Rethink, Refuse, Reduce, Reuse, Repair, Recycle. Rethink znamená přehodnocení, zvážení, promyšlení. Při nákupu nového elektrospotřebiče je dobré se ujistit, že výrobce dbá při výrobě na ochranu životního prostředí. Ty opravdu ekologické výrobky mají často nezávislý certifikát, který zaručuje spotřebiteli, že se výrobce snažil zmírnit dopady na životní prostředí. Refuse je odmítnutí, odepření, nepřijetí. Spotřebitel má možnost odmítnout ihned kupovat spotřební zboží, např. pokud je to možné, můžete si danou věc půjčit. Reduce představuje redukovat, snížit, omezit. Tedy přemýšlet o tom, zda existují výrobky, bez kterých se můžeme obejít. Reuse je opětovné použití. Používat spotřební zboží co nejdéle nebo ho předat tam, kde bude mít další využití. Repair znamená opravit, spravit. Jde o udržování a opravy elektrospotřebičů tak, aby z nich byl dlouhodobý užitek. Pokud už například nefunguje baterie u mobilního telefonu, je možné ji nechat vyměnit. Recycle představuje recyklaci, využití materiálů. Recyklujte to, co již nelze opravit. ASEKOL zřídil v ČR tisíce sběrných míst pro elektroodpad. Velké spotřebiče lze typicky odevzdat na sběrných dvorech, kdežto pro malé a drobné spotřebiče slouží červené pouliční kontejnery. Tím vším může každý z nás pomoci k ochraně přírody a jejích zdrojů. Seznam sběrných míst je dostupný na www.asekol.cz/sberna-mista.
