V tomto období byla v roce 1964 zahájena výroba pro jadernou elektrárnu A1 v Jaslovských Bohunicích, uvedenou do provozu v roce 1972. O dva roky později začala výroba komponent pro primární okruh jaderných elektráren typu VVER. V roce 1979 byla zahájena produkce v nové Reaktorové hale a o dva roky později se uskutečnily dodávky do jaderné elektrárny Paks v Maďarsku. V letech 1985 až 1987 byly do provozu uvedeny čtyři bloky jaderné elektrárny v Dukovanech a v letech 1991-1993 dodány dva reaktory pro elektrárnu v Temelíně.
Od roku 1999 firma podniká pod názvem ŠKODA JS a.s. Tehdejší mateřská společnost Škoda Holding v roce 2004 prodala ŠKODA JS ruské strojírenské skupině Power Machines B.V. V roce 2007 převzala firmu ŠKODA JS ruská strojírenská skupina OMZ.
Havárie v Černobylu a ve Fukušimě vedly ke zrušení výstavby nových jaderných bloků na tradičních trzích a k útlumu jaderné energetiky. Na rozdíl od jiných dodavatelů, kteří se stáhli z trhu, dokázala ŠKODA JS překonat nelehké období a vykazovala dobré ekonomické výsledky. Do této etapy ale negativně zasáhla anexe Krymu. ŠKODA JS byla vzhledem k ruskému vlastníkovi zařazena na sankční seznamy, čímž byla znevýhodněna v rámci standardní obchodní soutěže. Situace se ještě více zkomplikovala po zahájení ruské války proti Ukrajině v roce 2022.
Bylo proto důležité, že se rychle podařilo uskutečnit složitou transakci změny vlastníka. Na podzim 2022 započala nová perspektivní etapa v rámci Skupiny ČEZ, která navázala na dlouholeté vztahy v práci pro českou jadernou energetiku. Pozice českého dodavatele s českým vlastníkem umožnila zrušení sankcí. ŠKODA JS se během sedmi desetiletí své historie stala lídrem v oblasti dodávek českého jaderného průmyslu.
(Tento text je druhým ze šesti dílů věnovaných 70leté historii ŠKODA JS. Vychází z knihy autora Josefa Říhy, která vyjde letos na jaře ve vydavatelství Starý most.)
