Rošťácký Hurvínek, jedna z nejvýraznějších a nejoblíbenějších postav české kulturní tradice, tedy slaví jubilejní 100. narozeniny a to je žádoucí řádně oslavit!
Zpočátku bezejmennou loutku vymyslel a vyřezal pro loutkáře Josefa Skupu (1892–1957) z vlastní iniciativy řezbář Gustav Nosek (1887–1974). Poprvé se loutka objevila na scéně dne 2. května 1926 v přídavku večerního představení Rudolfa Nešvary Počestný dům. Josefu Skupovi se klučina v bílé, vzadu rozepnuté košilce, zalíbil a rozhodl se, že si ho ponechá. Přiřadil ho k již vystupujícímu Spejblovi (1919/1920).
Nejprve se loutce říkalo Spejblátko nebo Spejblík, nakonec byl nazván Hurvínkem. Toto poněkud bizarní jméno získal záhy a existuje několik verzí, jenž se snaží objasnit původ tohoto pojmenování. Původně měl být Spejblův kamarád, ale samo obecenstvo Josefa Skupu přivedlo na myšlenku, že nová postava bude synem Spejbla. Navíc vypadal jako by Spejblovi z oka vypadl, musel to tedy být jeho syn. Došlo tak ke zrodu slavné dvojice „komického taťuldy a bystrého synka“, která se stala hlavními protagonisty Loutkového divadla Feriálních osad, poté Plzeňského loutkového divadla prof. Josefa Skupy a nakonec pražského Divadla Spejbla a Hurvínka.
Hurvínek byl hned svěřen do rukou zkušeného loutkovodiče Ludvy Nováka (1901–1967) a fistulkový hlas mu propůjčil, díky své proslulé improvizační pohotovosti, okamžitě sám Josef Skupa. V říjnu 1927 převzala vahadlo Hurvínka Táňa Rozmarová. Ta však po roce musela divadlo opustit, a tak se loutky ujala Jiřina Skupová (1895–1970). Hurvínka pak vodila následujících téměř 30 let.
Postupně se ustálil Hurvínkův oděv: bílá košile s širokým límcem, krátké tmavomodré kalhoty a zelené šle. Na nohou mu nesměly chybět světlé dřeváky. Hurvínek byl zpočátku velice prostořeký a přechytralý klučina. Nakonec oba se Spejblem dozráli ve výraznou dvojici jedinečných loutkových postav čerpajících z pestrých realistických pozorování života.
V současné době vystupuje Hurvínek společně se Spejblem, Máničkou, Žerykem a paní Kateřinou Hovorkovou (bábinkou) v pražském Divadle Spejbla a Hurvínka, u jehož zrodu v říjnu 1945 stáli manželé Jiřina a Josef Skupovi. Divadlo sídlilo na Vinohradech v Římské ulici. Nyní najdeme Divadlo Spejbla a Hurvínka v pražských Dejvicích, kam se přestěhovalo v 90. letech 20. století. Interpretační odpovědnost za Hurvínkovu rodinu převzala nastupující mladá generace loutkohereckých osobností, konkrétně Martin Trecha a Jana Mudráková.
Plzeňský Hurvínek se stal jedinečným symbolem českého loutkářství, a symbolem vitality tradičního umění, které si zachovává aktuálnost i v současné moderní éře. Získal si srdce jak dětského, tak dospělého publika napříč různými zeměmi. Díky kontinuální činnosti pražského Divadla Spejbla a Hurvínka loutková představení se Spejblem a Hurvínkem nezanikla, ale naopak se neustále vyvíjejí a dramaturgicky zdokonalují.
Hurvínkův rok 2026
K příležitosti oslav těchto 100. narozenin Hurvínka bude v Plzni probíhat řada zajímavých akcí. Muzeum loutek v Plzni, pobočka Západočeského muzea v Plzni, p. o., jenž těží z místní mimořádně bohaté loutkoherecké tradice a mapuje činnost loutkových divadel působících na území města Plzně a v jeho bezprostředním okolí, připravilo pro individuální návštěvníky nový celoroční samoobslužný program Hurvínkovo BUBUBU inspirovaný hrou Plzeňského loutkového divadla prof. Josefa Skupy – Hurvínkovo BUBUBU z roku 1932. V rámci programu mohou návštěvníci prozkoumat muzeum zážitkovou a zábavnou formou. U vstupu do muzea, které sídlí na nám. Republiky 23, dostanou herní kartu, se kterou mohou projít expozici muzea jinak než obvykle a kartu si v průběhu návštěvy kreativně dotvořit. Hurvínkův pes Žeryk je dovede k zajímavým místům nebo zábavným aktivitám. A pokud budou chtít, domů s nimi odejde i vlastní Hurvínek. Výtvarnou stránku samoobslužného programu připravil ilustrátor Dan Poharyskyi.
Na krátkodobou venkovní panelovou výstavu Hurvínkovi k narozeninám!, jež připravilo Západočeské muzeum v Plzni, p. o. ve spolupráci s Odborem kultury Magistrátu města Plzně, se můžete těšit již v květnu ve Smetanových sadech. Panelová výstava představí nejdůležitější osoby a okamžiky, které výrazně ovlivnily další působení tohoto rošťáckého klučiny.
Kulaté narozeniny Hurvínka oslaví také plzeňský Mezinárodní divadelní festival Skupova Plzeň, jehož pořadatelem je plzeňské loutkové Divadlo ALFA. Již v pořadí 36. Skupova Plzeň bude probíhat v termínu od 10. do 14. června 2026. V rámci Skupovy Plzně dojde k zahájení jubilejní výstavy Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně, kterou chystá Západočeské muzeum v Plzni, p. o. Výstava přiblíží návštěvníkům nejen vývoj a historii postavy Hurvínka, ale také jim umožní nahlédnout do jeho světa. Čeká je zábavné a hravé prostředí plné interaktivních prvků, které osloví malé i velké a vtáhne je do objevování kouzla této jedinečné loutky a jeho rodiny – Spejbla, Máničky, Žeryka i paní Kateřiny. Pro návštěvníky bude výstava otevřena od 12. června 2026 do 4. dubna 2027 v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2, úterý – neděle, 10 – 18 hod.
Kromě výstavy dostane stoletý Hurvínek ještě jeden dárek – již brzy vyjde publikace s názvem Hurvínek v Plzni (1626–1945), která přinese komplexní přehled působení a uplatnění loutky Hurvínka ve dvou plzeňských loutkových divadelních souborech – v Loutkovém divadle Feriálních osad a Plzeňském loutkovém divadle prof. Josefa Skupy, a to v širších historických a společenských souvislostech. Vydavatelem publikace je Západočeské muzeum v Plzni, příspěvková organizace.
V rámci výročí 100 let připravuje také Centrála cestovního ruchu Plzeňského kraje interaktivní expozici a hravý program na veletrhu cestovního ruchu ITEP, který se uskuteční v říjnu v Plzni.
