Na Odboru zdravotnictví KÚPK se dle vedoucího Jana Karáska neustále něco děje. Řeší se tady agenda, která má přímý dopad na pacienty i zdravotníky. Zdravotnictví je podle něj oblast, kde se potkávají přísná pravidla s každodenní realitou pacientů i zdravotníků, a tak odbor balancuje mezi výkonem státní správy a snahou hledat řešení v konkrétních situacích – ať už jde o dostupnost péče nebo třeba přípravu na krizové scénáře.
Čím vším se váš odbor zabývá?
Naší rolí je především dohled a výkon státní správy. V praxi to znamená, že vydáváme oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro všechna zdravotnická zařízení v kraji – od samostatných ordinací až po velké nemocnice. Kontrolujeme, zda mají odpovídající personální i technické vybavení a splňují zákonné podmínky. Náš odbor dále také například přebírá zdravotnickou dokumentaci pacientů v případě, že z nějakého důvodu dojde k ukončení poskytování zdravotních služeb. Originál sice nemůžeme vydat pacientovi, ale předáváme jej následně novému poskytovateli, to znamená novému lékaři pacienta. Pacient může získat kopii nebo výpis této dokumentace.
Nedostatek zdravotnického personálu je často zmiňované téma. Obracejí se na váš odbor lidé například s tím, že nemají praktického lékaře nebo zubaře? A můžete jim nějakým způsobem reálně pomoci?
Chápeme, že se lidé s problémy obracejí na kraj, ale dostupnost zdravotních služeb spadá pod zdravotní pojišťovny. Kraj nemůže lékaři nařídit počet pacientů ani ordinační dobu. Situaci pomáhají řešit dotační programy nebo motivační projekty nemocnic. Opakovaně vyhlašujeme dotační titul na podporu primární péče zejména v menších obcích, aby občané nemuseli dojíždět za lékařem desítky kilometrů daleko. Při dotazech na nedostupnost zdravotních služeb pak zprostředkováváme komunikaci mezi pacientem a jeho zdravotní pojišťovnou.
Jakou agendu řešíte ve vztahu k pacientům?
Významnou část tvoří přezkum lékařských posudků – například v případech nemoci z povolání, posuzování zdravotního stavu či ukončení pracovní neschopnosti. Rozhodujeme po právní i odborné stránce ve spolupráci se znalci. Řešíme také stížnosti na poskytovatele zdravotních služeb. Nejprve je projednává samotný poskytovatel, poté může pacient podat podnět na krajský úřad. V závažných případech přibíráme znalce nebo ustanovujeme znaleckou komisi.
Patří do vaší agendy něco, o čem třeba veřejnost běžně ani neví?
Nejsem si jistý, zda o této službě veřejnost ví, nebo neví, ale zajišťujeme například protialkoholní záchytnou službu, prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení (pokud někdo zemře doma nebo náhle venku na ulici), zprostředkováváme financování likvidace nepoužitých léčiv a podílíme se na zajištění očkování proti TBC. Zpracováváme také traumatologický plán a plán rozmístění výjezdových základen záchranné služby tak, aby byla péče dostupná do 20 minut od přijetí výzvy.
Kde může kraj aktivně ovlivnit rozvoj zdravotních služeb?
Vyhlašujeme různé dotační programy, třeba už zmíněný dotační program na zvýšení dostupnosti primární zdravotní péče, přispíváme na vzdělávání lékařů prostřednictvím zahraničních stáží, dále podporujeme náborové programy nemocnic a záchranné služby. Velkou pozornost věnujeme rozvoji paliativní péče a rozvoji domácích hospicových služeb. Cílem je umožnit lidem, aby mohli závěr života strávit v domácím prostředí s potřebnou odbornou podporou. Kraj také podporuje rozšíření pohotovostních služeb nad rámec toho, co požadují zdravotní pojišťovny, a tím zajišťuje dostupnost této služby ve větším rozsahu.
Co se v posledních letech podařilo zlepšit v rámci zdravotní péče v Plzeňském kraji?
Toho, co se podařilo, je opravdu hodně – probíhá modernizace nemocnic, nákup nových přístrojů, budování urgentních příjmů i rozvoj záchranné služby. Připravuje se výstavba nového pavilonu v Klatovské nemocnici a nové léčebny dlouhodobě nemocných v Plané. Já osobně mám velkou radost z toho, že se podařilo transformovat Dětský domov Trnová, kam byly umísťovány malé děti do šesti let, na nové dětské terapeutické centrum. Od ledna loňského roku totiž došlo ke změně legislativy, která ukončila umisťování nejmenších dětí do ústavní péče, a tak se hledaly možnosti na využití stávajících budov. Dnes celý areál slouží jako specializované zařízení pro děti se zdravotním postižením, aby se mohly osobnostně rozvíjet. Služba je zaměřena na podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby a na podporu rodiny. Zařízení poskytuje fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, psychologii, pedagogickou a výchovnou péči. Tato transformace umožnila zachovat odbornou péči a přizpůsobit ji nové právní úpravě.
Co vás osobně přivedlo ke zdravotnictví a k práci ve veřejné správě? A co vás v této oblasti i po letech pohání kupředu?
Úplně na začátku to byla náhoda. V roce 1996 jsem začal pracovat na Odboru zdravotnictví Magistrátu města Plzně. Po reformě státní správy a vzniku krajů jsem přešel na Krajský úřad Plzeňského kraje nejprve jako vedoucí oddělení a v roce 2011 jsem se stal vedoucím odboru zdravotnictví. Co mě pohání dopředu? Asi to, že zdravotnictví, kde se střetává legislativa s každodenní praxí pacientů i zdravotníků, je opravdu dynamický obor, pořád se tady něco děje. Možná i vědomí, že moje práce má reálný vliv na zdraví lidí, ať už jde o prevenci, organizaci péče, krizové řízení, nebo o možnost zlepšování služeb.
Jaké slovo podle vás nejlépe vystihuje váš odbor a vaši práci?
Péče, protože naše práce spočívá v ochraně, podpoře a zlepšování zdraví obyvatel prostřednictvím organizace, dohledu a rozvoje zdravotních služeb.
