Za každou sklenicí vody v Pardubicích a okolí se ale skrývá cesta, kterou většina z nás nikdy neuvidí – od vodních zdrojů přes úpravnu vody v Hrobicích, laboratoř a vodojemy až po téměř 1 300 kilometrů vodovodní sítě. A také práce lidí, kteří se starají o to, aby jedna z nejdůležitějších služeb našeho každodenního života fungovala nepřetržitě.
Ráno vstaneme a pustíme sprchu. Napustíme vodu do konvice na kávu. Vyčistíme si zuby. Během dne si několikrát umyjeme ruce, vaříme, pereme, uklízíme. Večer znovu otočíme kohoutkem.
Voda teče
Dvě obyčejná slova. Přitom se za nimi skrývá jedna z největších vymožeností našeho každodenního života.
Stačí několik sekund a máme k dispozici pitnou vodu. Čistou, zdravotně nezávadnou a kontrolovanou. Nemusíme pro ni chodit ke studni ani přemýšlet, zda jí bude dost. Očekáváme, že poteče dnes, zítra, uprostřed noci i na Štědrý den.
Právě proto jsme možná přestali přemýšlet nad tím, co všechno se musí stát, aby voda pokaždé opravdu tekla.
Začněme tam, kde voda dostává svou kvalitu
Kdybychom se vydali proti proudu z pardubického kohoutku, jednou z důležitých zastávek by byla Úpravna vody Hrobice. Právě tady se setkávají dva rozdílné světy. Voda přichází z podzemních zdrojů Hrobice I, Hrobice II a Čeperka a také z povrchového zdroje Oplatil. Každá z těchto vod je jiná, a proto také potřebuje jiný způsob úpravy.
Podzemní voda může na první pohled působit dokonale čistě, obsahuje ale například železo a mangan. V Hrobicích se proto nejprve provzdušní a následně prochází dalšími stupni úpravy, při nichž se nežádoucí látky postupně odstraní.
Povrchová voda přináší jiné výzvy. Mohou se v ní vyskytovat drobné nečistoty, organické látky nebo mikroorganismy. Na jejich odstranění pomáhá v Hrobicích mimo jiné moderní membránová technologie AMAYA. Velmi zjednodušeně si ji lze představit jako mimořádně jemné síto.
Pak se cesty obou vod spojí. Ani tím však proces nekončí. Následují další stupně úpravy, mezi nimi například ozonizace, filtrace přes granulované aktivní uhlí či dezinfekce UV zářením. Schéma hrobické úpravny zachycuje celou technologickou cestu až po akumulaci a další distribuci.
To všechno kvůli něčemu, co doma zvládneme jediným pohybem ruky. Otočíme kohoutkem.
Čistá na pohled nestačí
Ještě, než se voda vydá na cestu k odběratelům, musí splnit to nejdůležitější – požadavky na kvalitu pitné vody. A právě tady vstupuje do příběhu další místo, o kterém běžný spotřebitel téměř neví: laboratoř. Protože to, co je ve vodě nejdůležitější, často pouhým okem vůbec neuvidíme.
Vzorky vody se kontrolují z mikrobiologického i chemického hlediska. Sledují se mikroorganismy i řada chemických ukazatelů. Kontrolují se například železo, mangan, dusičnany či pesticidy. Posuzuje se ale také pH, tvrdost a další vlastnosti vody.
A nakonec přichází na řadu i něco mnohem obyčejnějšího – její barva, vůně a chuť. Voda totiž nemá být pouze zdravotně nezávadná. Má být také příjemná k pití. Výroční zpráva společnosti potvrzuje, že kvalita vyráběné a dodávané vody splňuje požadavky stanovené pro pitnou vodu.
Z Hrobic směrem k Pardubicím
Upravená voda se následně vydává na další část své cesty. Míří také do vodojemu pod Kunětickou horou a odtud dál k odběratelům. A tady se dostáváme do světa, který zůstává většinu času úplně skrytý.
Pod našima nohama
Vodovody a kanalizace Pardubice provozují 1 292 kilometrů vodovodní sítě. Je na ni napojeno 39 854 vodovodních přípojek, které zásobují vodou 173 407 obyvatel – tedy 95,7 procenta obyvatel bývalého okresu Pardubice. Čísla dávají naší každodenní samozřejmosti úplně jiný rozměr.
Téměř 1 300 kilometrů potrubí totiž musí fungovat jako jeden systém. K tomu připočítejme vodojemy, čerpací stanice, armatury a další technologická zařízení. Když se na některém místě objeví porucha, nastupují lidé, jejichž úkolem je najít problém, potrubí opravit a dodávku vody co nejrychleji obnovit.
Zatímco město nad nimi dál žije svým životem, my pracujeme na tom, aby se vše co nejrychleji vrátilo do stavu, kdy o vodě zase nemusíme přemýšlet.
Miliony kubíků, které nejsou vidět
Rozsah systému ukazuje i množství vody, které jím každoročně projde. V roce 2025 vyrobily Vodovody a kanalizace Pardubice na vlastních zdrojích 6,281 milionu metrů krychlových pitné vody. Zbývající množství tvoří voda převzatá v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy. Celkově bylo odběratelům za rok fakturováno přes 7,4 milionu metrů krychlových vody, z toho více než 5,2 milionu domácnostem. Jeden metr krychlový představuje tisíc litrů.
Za milionovými čísly se tak ve skutečnosti skrývají miliardy litrů vody. A především miliony úplně obyčejných okamžiků: ranní sprcha, hrnec polévky, dětská láhev s pitím, pračka nebo sklenice vody postavená večer na noční stolek.
Vodárenská infrastruktura je téměř neviditelná. Její výsledek používáme každý den. Když je všechno v pořádku, nikoho si nevšimneme.
Za vodou ale nestojí jen potrubí a technologie. Stojí za ní lidé
Lidé na úpravnách, pracovníci laboratoře, dispečeři, montéři vyrážející k poruchám, pracovníci pečující o vodní zdroje, vodojemy, čerpací stanice i distribuční síť. Vodárenství totiž nemůže večer zavřít a ráno znovu otevřít. Musí fungovat 24 hodin denně, 365 dní v roce.
Možná právě v tom spočívá jeden z paradoxů celého oboru. Čím lépe funguje, tím méně ho vnímáme. Když ráno otočíme kohoutkem a voda teče, nikomu nevoláme. Když má správnou barvu, chuť a vůni, nepřemýšlíme o laboratoři. Když má správný tlak, nezajímá nás vodojem ani potrubí pod ulicí. Všimneme si jich většinou až tehdy, když se něco pokazí.
Luxus, který nevypadá jako luxus
Slovo luxus si obvykle spojujeme s něčím drahým a výjimečným. S pitnou vodou z kohoutku téměř nikdy. Přitom možnost kdykoliv otočit kohoutkem a bez obav se napít představuje mimořádný komfort. Voda znamená zdraví, hygienu, bezpečí, fungující domácnosti, školy, nemocnice i firmy. Je tak samozřejmou součástí našich životů, že její skutečnou hodnotu často pocítíme až ve chvíli, kdy na několik hodin neteče.
Význam vody navíc roste i s měnícím se klimatem a potřebou chránit zdroje pro další generace. Vodovody a kanalizace Pardubice proto mezi své dlouhodobé priority řadí ochranu vodních zdrojů, modernizaci úpraven, obnovu sítí, snižování ztrát vody i zvyšování odolnosti infrastruktury vůči suchu a dalším extrémním jevům. Protože samozřejmost, na kterou jsme si zvykli dnes, musí zůstat samozřejmostí i zítra.
Až si dnes natočíte sklenici vody…
Zkuste se na ni na okamžik podívat trochu jinak. Je průhledná. Obyčejná. Na první pohled na ní není nic zvláštního. Přitom za ní stojí vodní zdroje, úpravna v Hrobicích, moderní technologie, laboratorní kontrola, vodojemy, téměř 1 300 kilometrů vodovodní sítě a práce lidí, které pravděpodobně nikdy neuvidíte. To všechno proto, abychom my mohli udělat jedinou věc. Otočit kohoutkem. Možná právě to je skutečný luxus pitné vody. Funguje tak spolehlivě, že jsme si mohli dovolit považovat ji za samozřejmost.
Co se skrývá za otočením kohoutku?
|
