V Moravskoslezském kraji velká voda zaplavila tři její provozy – dva v Ostravě a jeden v Krnově. V jednu chvíli tak povodně od tepla i teplé vody odřízly tisíce domácností. Řádky níže odhalují, proč je od nich odřízly jen na pár dní a nikoliv na pár měsíců.
Elektrárna Třebovice – zdroj tepla a teplé vody pro většinu Ostravy
Předpověď počasí začali v Elektrárně Třebovicích sledovat už ve středu 11. září. Byl rovněž zřízen krizový štáb, který se začal připravovat na možná rizika. „Přednostně jsme vytvořili seznamy kritického materiálu a zařízení, který bylo třeba ochránit,“ popisuje Tomáš Volovský, vedoucí lokality a řízení výroby v Elektrárně Třebovice.
Od čtvrtka 12. září již zaměstnanci pracovali v areálu i na 16hodinové směny a o víkendu zůstávali přes noc. Bylo totiž potřeba demontovat různá elektrozařízení jako motory a pohony a technologie přesunout do bezpečných prostor.
Během víkendu už bylo vysoce pravděpodobné, že boj s velkou vodou bude marný. K odstavení provozu došlo v neděli 15. září ve 22.30 hodin. V areálu zůstala jen noční směna, která prováděla kontrolu dobíhajících technologických procesů. „V celém areálu už nešel proud, a tak všichni pracovali jen s čelovkami a baterkami. Zároveň byl z bezpečnostních důvodů vydán pokyn, aby chodili vždy po dvou a jen do nezaplavených míst,“ říká Volovský.
Hlavním úkolem v následujících dnech bylo intenzivní čerpání vody z areálu. To mimo jiné zahrnovalo nasazení jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů, kteří pomáhali s odčerpáváním vody až z devíti různých stanovišť.
První úspěch byl konečně zaznamenán ve čtvrtek 19. září, kdy se podařilo zprovoznit plynovou kotelnu v lokalitě „Jižní Město“, a zásobovat tak teplem několik čtvrtí Ostravy. Ve čtvrtek 26. září pak proběhlo úspěšné zprovoznění kotle K12. Obnovení provozu v Elektrárně Třebovice tak trvalo pouhých 11 dní. „V této krizi se ukázalo, že naši zaměstnanci jsou profíci – přesně věděli, co mají dělat. Rovněž nám pomohly zkušenosti s povodněmi z roku 1997 a včasná prevence. Fakt, že jsme zachránili obrovské množství elektromotorů a klíčové techniky, zkrátilo obnovení provozu o týdny až měsíce,“ říká Volovský. A pokračuje: „Musím také vyjádřit poděkování členům IZS. Především pak profesionálním i dobrovolným hasičům, jejichž nasazení bylo neuvěřitelné a naprosto klíčové pro obnovení provozu.“
Teplárna Přívoz – zdroj tepla a teplé vody pro centrum Ostravy
V Přívozu začali s přípravami na povodně ve čtvrtek 12. září, kdy byl svolán krizový štáb. „Na schůzce jsme probírali provedená a hlavně plánovaná preventivní opatření. Jednalo se hlavně o demontáže elektrozařízení a ostatního zařízení, které mohlo být přemístěno do vyšších pater,“ popisuje Petr Kryštof, vedoucí řízení provozu Teplárny Přívoz.
V neděli 15. září odpoledne byl svolán krizový štáb, kde se mimo povodňová opatření řešila i výměna zaměstnanců ve směnách. „Jediná možnost, jak zajistit jejich výměnu, tehdy byla za pomoci techniky Hasičského záchranného sboru. Těší mě, že všichni zaměstnanci, kteří v tu dobu byli v areálu, se rozhodli zůstat a pracovat na ochraně teplárny,“ vyzdvihuje Kryštof.
V noci na pondělí 16. září se situace výrazně zhoršila, jelikož voda pronikla přes vrátnici do areálu a začala jej zaplavovat. „Ve tři hodiny v noci jsem nechal odstavit turbínu, její další provoz by již byl z hlediska jejího možného poškození nebezpečný,“ říká Kryštof.
Jak voda rychle přišla, tak i rychle odešla, a proto už v úterý 17. září mohli zaměstnanci začít s přípravou na opětovné spuštění. Naštěstí Teplárna Přívoz nezaznamenala výpadky elektřiny, a tak pouhé dva dny po odstávce se povedlo zprovoznit kotel na zemní plyn a zajistit dodávky páry pro Ostravu i Elektrárnu Třebovice.
„Už 22. září jsme najeli do provozu další kotel a po obnovení a stabilizaci dodávek koksárenského plynu jsme 27. září uvedli do provozu i turbínu. Tímto krokem jsme se vrátili k běžnému provozu jako před povodní,“ dodává Kryštof.
Teplárna Krnov – hlavní zdroj tepla a teplé vody v Krnově
S přípravami na povodně se v Krnově začalo už několik dní před avizovanými dešti a v pátek 13. září byl svolán krizový štáb. „Začali jsme se připravovat na 3. povodňový stupeň, ale už v sobotu dopoledne se ukázalo, že 3. stupeň nastane dříve než v neděli. Přípravy jsme proto urychlili,“ říká Ivo Sládek, vedoucí řízení provozu Teplárny Krnov a dodává: „Demontovali jsme motory, čerpadla, sušičky i kompresory a vyzvedli je do výšky nad hladinu povodní z roku 1997. To se ovšem ukázalo jako nedostatečné, protože hladina vody byla letos vyšší.“
V sobotu 14. září ve 20.30 hodin byl informován krizový štáb města Krnova, že je nutné odstavit z provozu celý závod. „Ve tři hodiny v noci byl už celý areál pod vodou. Po určitou dobu nefungovaly ani mobilní telefony, protože operátoři byli napojeni na naši rozvodnu elektřiny. Kolegové tedy byli několik hodin zcela odříznuti od světa,“ popisuje Sládek.
Pustit se do uklízecích prací bylo možné až po opadnutí vody v pondělí 16. září. „Když jsem se šel tehdy projít po areálu, cítil jsem obrovský zmar. Celou teplárnu pokrývala silná vrstva bahna. Zařízení, které jsme se snažili přemístěním zachránit, bylo zničené, protože voda letos místy sahala až ke dvěma metrům,“ říká smutně Sládek.
I když opravy provozu probíhaly poměrně rychle, bylo jasné, že teplo odsud jen tak proudit nezačne. Povodeň totiž zanechala funkčních jen 25 výměníkových stanic, tedy pouhých 15 % z celkového počtu. „Do provozu jsme tedy uvedli záložní Špičkovou výtopnu Cvilín. Teplo tak začalo proudit do prvních krnovských domácností 11 dní od odstávky teplárny,“ popisuje Sládek. A dodává: „V tu dobu byly části Krnova stále ještě bez dodávky elektřiny, proto jsme museli využívat pro provoz výtopny velké diesel generátory.“
V pátek 4. října byl v Teplárně Krnov uveden do provozu kotel na biomasu a 11. října byl v areálu plnohodnotně obnoven provoz. „Obrovsky nám s tímto procesem pomohli členové IZS, obzvlášť dobrovolní i profesionální hasiči. Především při odklízení teplárny a rozvodné sítě jeli prakticky nonstop. Jejich pomoc byla pro nás naprosto klíčová,“ chválí Sládek.
