Pokud jde ovšem o kulturní preference místních a zjištění, nakolik aktivní je jejich kulturní život, kam a na co nejraději chodí a co všechno na to má vliv, tak to až dosud tajemstvím tak trochu bylo – zejména proto, že k tomu město nemělo žádná relevantní data. Minulý čas je ovšem použit zcela záměrně, protože Ostrava už tato data konečně má a díky Analýze kulturního chování obyvatel Ostravy vám můžeme konečně poskytnout odpovědi!
Výzkum pro Ostravu realizoval STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. který obdobné mapování kulturního života už dříve realizoval pro Prahu v rámci projektu MAPK20. Díky tomu je možné ostravské výsledky porovnat s těmi pražskými, a dopátrat se toho, které jevy jsou specificky lokální a které jsou platné obecněji napříč republikou. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníků a zúčastnilo se ho přes 1000 respondentů starších 15 let. Jejich výběr zohledňoval věk, pohlaví, vzdělání, socio-ekonomické postavení a také lokalitu bydliště v rámci městských obvodů, aby byl vzorek skutečně reprezentativní ve vztahu ke struktuře obyvatelstva celé Ostravy.
„Různé dílčí analýzy kulturních potřeb a preferencí se v Ostravě realizovaly již v předešlých letech – buď však byly součástí širších sociologických průzkumů a kultury se týkaly pouze okrajově nebo byly zaměřeny jen na určitý výsek obyvatelstva. Výsledky šetření STEMu poskytují první skutečně komplexní data o kulturních návycích Ostravanů. Díky nim tak máme jasnou zprávu o konkrétních návycích a potřebách našeho obyvatelstva, s níž můžeme v dalších letech pracovat. Výsledky jsou také velmi užitečné pro ostravské kulturní organizace, kterým přináší jasnou zprávu o lokálním publiku a na jaké skupiny obyvatelstva mohou efektivněji zacílit svůj program a marketing,“ objasňuje záměr výzkumu náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a kulturu Lucie Baránková Vilamová.
Milovníci populární hudby a filmu a oddaní čtenáři
Z výsledků vyplývá, že u Ostravanů vede především hudba (k nejnavštěvovanějším hudebním akcím patří festivaly a koncerty populární hudby) a film (kina a multikina Ostravané navštěvují nejčastěji hned po historických památkách). Zatímco film láká všechny věkové skupiny, hudbu preferují spíš ti mladší, ovšem bez ohledu na pohlaví – hudba i film totiž přitahují stejnou mírou muže i ženy. Tím se liší od dalších oblastí kultury, jako je divadlo, tanec, literatura atd., kde zájem ze strany žen prokazatelně dominuje.
Významnou roli v kulturním životě místních hrají i knihovny – nejsou sice navštěvovány v takové míře jako právě kina, ale vykazují nejvyšší intenzitu návštěvnosti ze všech typů kulturních zařízení. Tzn. pokud už někdo do knihovny chodí, tak tam chodí pravidelně a evidentně se tam vrací i rád, protože se knihovny umístily na stříbrné příčce u spokojenosti s programovou nabídkou (předstihla je jen (multi)kina).
„Příjemně překvapivým zjištěním bylo, že v Ostravě je poměrně silný segment tzv. kulturních entuziastů. Tuto skupinu obyvatelstva tvoří aktivní lidé mladšího věku, kteří navštěvují všechny typy kulturních akcí bez ohledu na žánry a kulturu vnímají jako esenciální součást svých životů. Přestože 12 % nevypadá jako zrovna silné zastoupení, ve srovnání s Prahou jde o dvojnásobný percentil, což potvrzuje, že se Ostravě daří zapojovat mladé lidi do aktivního kulturního života. Zároveň výzkum ukázal, že máme poměrně velkou skupinu staršího obyvatelstva, které se v ostravském kulturním živote angažuje minimálně. Jejich větší zapojení by tedy měla být výzva pro naši kulturní scénu,“ vypichuje z výsledků náměstkyně Lucie Baránková Vilamová.
foto: MMO
Zábava a sdílené zážitky
Drtivá většina dotazovaných kulturní akce navštěvuje kvůli zábavě a odreagování nebo na základě předchozí dobré zkušenosti s danou institucí. Důležitou motivací pak bývá i chuť strávit čas s blízkými nebo doporučení od známých. Zatímco mladí lidé chtějí častěji vidět konkrétní umělce a zajímají se o novinky, lidé středního věku často touží strávit kvalitní čas s blízkými. S přibývajícím věkem pak vzrůstá význam duševního prožitku.
Nejčastějšími překážkami návštěv kulturních akcí pak bývají únava a osobní překážky (např. absence hlídání dětí) a nedostatek peněz. Finanční bariéru vnímají zejména mladší věkové skupiny a lidé s nižším vzděláním, únava a osobní překážky převažují u lidí středního věku. Starší obyvatelé a vysokoškoláci pak nejvíce pociťují nedostatek vstupenek. Ve srovnání s Pražany pak Ostravané považují kulturní nabídku všeobecně za cenově dostupnější.
Entuziasta, nebo samotář?
Ostravský výzkum obdobně jako předchozí pražská studie pracuje s unikátní typologii kulturního chování, která rozděluje obyvatele města do šesti segmentů podle toho, jak často a jaké kulturní akce navštěvují. Nejsilnějším ostravským segmentem se stali příležitostní návštěvníci, což jsou lidé středního a vyššího věku s převážně středoškolským vzděláním, kteří kulturní nabídku sledují spíš méně často a nejvíce je zajímá film, hudba a částečně divadlo.
Výzkum také ukázal, že Ostrava má oproti Praze větší zastoupení i ve skupině samotářů, kterou tvoří především starší obyvatelstvo, jež se v ostravském kulturním živote angažuje minimálně. Toto ne až tak překvapivé zjištění by do budoucna mělo být výzvou pro ostravskou kulturní scénu, aby své programy atraktivněji cílila právě na tuto skupinu.
Podrobné výsledky analýzy kulturního chování je možné najít ve formátu otevřených dat na portálu openDATA!!! nebo v kompletní výzkumné zprávě dostupné na webu kulturova.cz, kde je možné najít i celkové shrnutí výsledků a interaktivní dashboard se zobrazením vybraných otázek dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu jsou dostupné také na datovém portále města.
Věříme, že data budou zajímavá nejen pro všechny z ostravského kulturního sektoru, kterým mohou pomoct s lepším zacílením na další potenciální diváky, tak i pro další zvídavé občany, kteří si díky výsledkům mohou vyzkoušet, do jaké skupiny by zařadili sami sebe.
