„Našim cílem je představit jedinečný osobní příběh dívky, která přežila věznění v terezínském ghettu a splnila si hned několik životních snů. Svůj následující život strávila obklopena divadelní kulturou a kariéru završila jako vedoucí sekce opery Národního divadla v Praze,“ uvedla kurátorka výstavy Kateřina Pelcová z Opavské kulturní organizace (OKO) a dodala: „Eva byla nesmírně statečná, cílevědomá, laskavá a celoživotně nesmírně pozitivně naladěná. To vše ji zásadně pomohlo k domu, aby Terezín, ale i předchozí a následující životní období překonala, a ještě dokázala být oporou ostatním. V roce 1943, ve svých 14 letech, se musela rozloučit se svými milovanými rodiči, aniž by tušila, kdy a zda vůbec se s nimi ještě setká. A právě o odvaze, statečnosti, vytrvalosti, ale i o dalších ušlechtilých vlastnostech člověka je naše výstava, kterou chceme oslovit zejména děti.“
Od bezstarostné radosti k hořké realitě roku 1938
Eva se narodila do rodiny židovského obchodníka a rakouské operní pěvkyně. Tatínek spoluvlastnil prosperující podnik na rohu Hrnčířské a Horního náměstí. Psal se rok 1929, když na svět přišla holčička jménem Eva. Evička neměla sourozence, za to měla milovanou chůvu Johanu a psa Eri. Jak sama vzpomínala, měla krásné dětství. Než přišly události roku 1938 spojené s nacistickou ideologií a antisemitismem, Evička si nepřipadala jiná. Slovo žid nebo židovka z tomu v podstatě neznala. Do synagogy chodila jen výjimečně se svým dědečkem Hugem. Jednoho dne se však domů vrátila s potrhanými šaty s tím, že ji spolužáci nadávali do „židovky“, a tak se s tím klukem porvala. Psal se rok 1938 a Evičce skončilo bezstarostné dětství a pomalu se z ní stávala Eva, slečna, která bude muset v příštích sedmi letech čelit těm nejtěžším okamžikům v životě.
Životní příběh ožívá v ilustracích a historických materiálech
Jádro výstavy tvoří ilustrace pro děti od kreslířky a grafičky Lindy Markové. Texty psala vnučka Evy Herrmannové, Klára Dvořáková. Součástí výstavy určené dětem od pěti let bude množství herních, zábavných a edukačních prvků. Na své si však přijdou i dospělí. „K výstavě připravujeme krátký dokumentární film o životním příběhu hlavní hrdinky i o historii firmy Herrmann & Vogel. Součástí filmu i výstavy jsou dobové materiály – dokumenty, fotografie poskytnuté zejména rodinou,“ dodala Kateřina Pelcová. Samostatnou místností a oddělenou částí výstavy jsou události, které hlavní hrdinka zažila v ghettu Terezín, kde strávila 672 dnů.
Eva Herrmannová i se svými rodiči válku přežila. „Jedná se o jeden z mála šťastných konců židovské rodiny z Opavy a my jsme moc rádi, že díky důvěře a spolupráci s rodinou jej můžeme lidem přiblížit, a to nejen díky výstavě, ale také dětské knize, která při příležitosti vernisáže bude mít svůj křest,“ poznamenala kurátorka.
Další kameny zmizelých v Opavě budou patřit rodině Herrmann
Kameny zmizelých jsou českou obdobou německých Stolpersteinů – drobných pamětních kamenů, které připomínají oběti holokaustu. V Opavě se první kameny objevily vloni na podzim díky iniciativě Opavské kulturní organizace (OKO). Letos budou ve čtvrtek 12. června od 14 hodin na ulici Hrnčířská před domem č. 3 slavnostně položeny další – tentokrát na památku členů židovské rodiny Herrmann. Právě jejich jméno je spojeno s původním obchodním domem Herrmann & Vogel, jehož část dnes známe jako květinářství Slunečnice v Lazebnické ulici. Během pietního aktu bude odhaleno sedm kamenů pro sedm zavražděných členů rodiny. Pokládku pro manžele Huga a Franzi Herrmannovy doprovodí oficiální vzpomínkový ceremoniál. Následně proběhne od 17 hodin v Obecním domě beseda a přednáška s potomky rodiny.
Více informací na www.oko-opava.cz