Řešení existuje, ale je potřeba začít se žilám věnovat včas a dlouhodobě. V první řadě pohybem. Při pohybu nohou pracují lýtkové svaly, které fungují jako přirozená pumpa. Pomáhají vracet krev proti gravitaci zpět k srdci. Spolu se žilními chlopněmi tak zabraňují jejímu hromadění v dolních končetinách. Při několikahodinovém sezení se ale lýtkové svaly téměř nehýbou. Krev v žilách zůstává, zvyšuje se žilní tlak a postupně se objevují první příznaky chronického žilního onemocnění, například:
- noční křeče, napětí v nohou,
- pocit těžkých a bolavých nohou na konci dne,
- drobné metličkové žilky (mikrovarixy).
Později se mohou přidat výraznější změny – křečové žíly (varixy) a trvalé otoky kotníků. Nakonec se mohou na nohou objevit kožní změny a v pokročilých stadiích i bércové vředy. To vše kvůli zhoršené funkci žilního systému.
V teplejším počasí se potíže zhoršují
Mnoho lidí má pocit, že když se potíže v chladnějších měsících zmírnily, problém zmizel. Ve skutečnosti ale chronické žilní onemocnění přetrvává a s návratem vysokých teplot, tedy právě nyní, se znovu objeví. V teple se totiž žíly rozšiřují, což ztěžuje návrat krve zpět k srdci. Právě proto se v jarních a letních měsících častěji objevují pocit těžkých nohou, otoky nebo noční křeče. Bez dlouhodobé péče přitom může docházet k postupnému zhoršování obtíží včetně přibývání metliček a křečových žil.
Příliš mladí na problémy s žilami?
V případě chronického žilního onemocnění hraje významnou roli dědičnost. „Francouzská klinická studie provedená na 134 rodinách ukázala, že děti, jejichž oba rodiče měli křečové žíly, budou tímto onemocněním trpět s 90% pravděpodobností. Když touto nemocí trpěl jenom jeden rodič, tak riziko vzniku onemocnění bylo u chlapců 25 % a u dívek 62 %. Pokud je navíc příčinou křečových žil zděděná dispozice, objevují se křečové žíly dříve, už mezi 20. až 30. rokem života,“ říká dermatoložka MUDr. Júlia Černohorská, PhD. z Mělníka. Udělejte si jednoduchý test, který napoví, jak velké je u vás riziko rozvoje chronického žilního onemocnění.
Kdy zpozornět a řešit problém
Pokud se otoky opakují, zhoršují během dne a při zvednutí nohou do vyvýšené polohy cítíte úlevu, je nejvyšší čas navštívit praktického lékaře. Ten může doporučit další postup a v případě potřeby předepsat kompresní punčochy a léky podporující funkci žil (venofarmaka) – ty je přitom vhodné užívat celoročně. Součástí komplexní léčby jsou i režimová opatření, zejména pravidelný pohyb během dne, udržování zdravé hmotnosti, zdravá strava a dostatečný pitný režim.
Pokud se zaměřujete pouze na to, co je viditelné – například odstraněním metliček nebo křečových žil – věnujete se jen projevům. Klíčové je ale řešit příčinu onemocnění. Jen tak je možné průběh nemoci ovlivnit.
Co můžete udělat už dnes
Dobrou zprávou je, že žíly můžete aktivně podpořit i během pracovního dne. Jakýkoliv pohyb je lepší než žádný. Stačí jednoduchá žilní gymnastika, která aktivuje lýtka, například kroužení nohou v kotnících nebo střídavé propínání chodidel na špičku a na patu. Žilám prospějí krátké procházky nebo protažení alespoň každých 30 minut. Po příchodu domů dopřejte nohám odpočinek v podobě zvýšené polohy (ideálně 15–30 cm nad úroveň srdce) nebo osprchování vlažnou vodou.
Chronické žilní onemocnění je dlouhodobý problém, který sám od sebe nezmizí. Čím dříve ho začnete řešit, tím větší máte šanci ovlivnit jeho další vývoj. Nečekejte, až se potíže zhorší. Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře. Pokud se před ní potřebujete poradit s odborníkem, využijte možnosti online bezplatné konzultace s lékaři.
Jak vzniká chronické žilní onemocněníVe zdravé žíle je krev kromě svalů poháněna směrem k srdci i žilními chlopněmi. Pokud žilní stěna není dostatečně odolná vůči náporu nahromaděné krve v nohách, tak se žíla rozšíří, tím se od sebe oddálí i chlopně a krev v daném místě začne cirkulovat, poškozuje chlopně a nevrací se zpět k srdci. Zároveň může kolem chlopní docházet k rozvoji zánětu. |



















