Na skutečnost, že srdeční onemocnění nemusí být vždy na první pohled patrná, upozorňuje také letošní kampaň World Heart Federation ke Světovému dni srdce, který připadá na 29. září, s heslem „Don’t Miss a Beat“. Projekt Srdce v hlavě k tomu přidává konkrétní výzvu: zjistěte si alespoň jednu hodnotu, kterou dnes neznáte.
Data z let 2024 a 2025 ukazují zajímavý pohled na to, jak Češi přistupují k preventivním prohlídkám u praktického lékaře. Během tohoto období měla alespoň jednu preventivní prohlídku zaznamenanou u svého lékaře více než polovina dospělých – konkrétně 57,5 %. To ale zároveň znamená, že zbylých 42,5 % dospělé populace v České republice v doporučeném dvouletém intervalu preventivní prohlídku neabsolvovala.
„To, že člověka nic nebolí, ještě neznamená, že jsou jeho srdce a cévy bez rizika. Vyšší krevní tlak, cholesterol i hladina cukru (glykémie) v krvi mohou zůstávat dlouho bez zjevných příznaků. Právě preventivní prohlídky umožňují zachytit změny v době, kdy lze jejich další vývoj významně ovlivnit. Neměli bychom proto čekat pouze na varovné signály, ale pravidelně sledovat také hodnoty, jejichž zvýšení člověk sám nemusí pocítit,“ říká MUDr. Pavel Rutar, vedoucí lékař JIP interního oddělení, pracoviště Homolka.
Čtyři hodnoty jako výchozí bod prevence
Mezi základní ukazatele, které pomáhají posoudit zdraví srdce a cév, patří krevní tlak, LDL cholesterol, glykémie a obvod pasu. Žádná z těchto hodnot sama o sobě neposkytuje úplný obraz. Společně ale mohou upozornit, že je vhodné věnovat prevenci větší pozornost a probrat své celkové kardiovaskulární riziko (riziko vzniku infarktu či mrtvice) s lékařem.
Krevní tlak
Zvýšený krevní tlak neboli hypertenze souvisí s rizikem infarktu myokardu, cévní mozkové příhody (mrtvice), srdečního selhání i poškození ledvin. Člověk přitom jeho zvýšení zpravidla sám nepozná. Zjistit jej lze pouze měřením pomocí tlakoměru (tonometru) – v ordinaci, v lékárně nebo doma. Jedno náhodné měření však nemusí spolehlivě vypovídat o obvyklém krevním tlaku, proto je vhodné krevní tlak měřit opakovaně, v klidu a za srovnatelných podmínek. Pokud se zvýšené hodnoty (> 135/85 mmHg) při domácím měření opakují, je namístě poradit se s praktickým lékařem.
LDL cholesterol
LDL cholesterol se podílí na rozvoji aterosklerózy, při níž se ve stěnách cév postupně ukládají tukové částice. Ani jeho zvýšenou hladinu obvykle nelze poznat podle toho, jak se člověk cítí, vypadá nebo jakou má fyzickou kondici. Zjistí se při odběru krve a výsledek je vždy potřeba hodnotit v souvislosti s dalšími rizikovými faktory.
Glykémie
Hladina glukózy v krvi pomáhá odhalit poruchy metabolismu cukrů. Dlouhodobě zvýšené hodnoty mohou upozornit na prediabetes (>5,6 mmol/l)) nebo diabetes (cukrovku), kdy je opakovaným měřením zjištěna hodnota 7 mmol/l a více. Toto onemocnění významně ovlivňuje zdraví srdce a cév, proto praktický lékař včas zahajuje léčbu. Také v tomto případě nemusí člověk zpočátku pociťovat žádné zjevné obtíže.
Obvod pasu
Obvod pasu je jednoduchým orientačním ukazatelem množství tuku uloženého v oblasti břicha. Právě viscerální tuk kolem vnitřních orgánů souvisí s vyšším metabolickým a kardiovaskulárním rizikem (hraniční hodnoty obvodu pasu jsou 94 cm pro muže a 80 cm pro ženy). Samotná tělesná hmotnost proto nemusí poskytovat úplný obraz a obvod pasu je vhodné vnímat jako doplnění ostatních údajů, nikoli jako samostatnou diagnózu.
Nevíte-li, kdy jste měli naposledy vyšetřený cholesterol nebo glykémii, zeptejte se na tyto hodnoty při nejbližší preventivní prohlídce. Začít můžete také krevním tlakem. Jeho správné změření zabere jen několik minut a může být prvním konkrétním krokem, který pro své srdce uděláte.
Jedno číslo samo o sobě nerozhoduje
Krevní tlak, LDL cholesterol, glykémii ani obvod pasu nelze posuzovat odděleně. Jejich význam závisí také na věku, rodinné anamnéze, kouření, životním stylu a dalších zdravotních okolnostech.
Člověk s mírně zvýšeným cholesterolem, který nekouří, pravidelně se hýbe a nemá další zdravotní problémy, může mít jiné celkové riziko než člověk se stejnou hodnotou, který současně žije s vysokým krevním tlakem nebo diabetem. Cílem proto není pouze shromáždit několik výsledků, ale správně je společně interpretovat.
„Při kontrole neposuzujeme jednotlivé hodnoty izolovaně. Důležitý je jejich souběh, délka působení rizikových faktorů i rodinná zátěž. Proto je vhodné neptat se pouze na to, zda jsou výsledky v normě, ale také na to, co společně vypovídají o celkovém kardiovaskulárním riziku konkrétního člověka,“ doplňuje MUDr. Pavel Rutar.
Při příští návštěvě lékaře se proto zajímejte nejen o jednotlivé výsledky, ale také o své celkové kardiovaskulární riziko a o to, které hodnoty byste měli pravidelně sledovat.
Prevence má smysl právě tehdy, když se cítíme zdravě
Preventivní prohlídka není pouhou formalitou. Jejím smyslem je zachytit onemocnění ještě v době, kdy člověk nemusí pociťovat žádné obtíže. Nemoci oběhové soustavy přitom v České republice nadále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V roce 2024 zemřelo 14 tisíc lidí na chronickou ischemickou chorobu srdeční, 7,3 tisíce na srdeční selhání a 5,9 tisíce na cévní nemoci mozku.
„I když se cítíte skvěle, preventivní prohlídka má svůj smysl. Jde právě o to, odhalit potenciální rizika a varovné signály dříve, než se rozvinou v obtíže nebo vážné nemoci. Preventivní prohlídka vás tak může včas nasměrovat k úpravě životního stylu nebo další léčbě,“ vysvětluje MUDr. Pavel Rutar.
Pokud jste preventivní prohlídku více než dva roky odkládali, objednejte se ke svému praktickému lékaři, i když se cítíte zdravě.
Příznaky nemusí být vždy jednoznačné
Letošní kampaň World Heart Federation upozorňuje také na příznaky srdečně-cévních onemocnění, které mohou zůstat přehlédnuté nebo je lze přičíst jiným příčinám. U žen mohou být některé obtíže zaměňovány za stres, vyčerpání, horší kondici, věk nebo hormonální změny.
Opakovanou neobvyklou dušnost, tlak či bolest na hrudi, bušení srdce, motání hlavy nebo výrazný pokles fyzické výkonnosti proto není vhodné dlouhodobě přehlížet. Tyto příznaky samy o sobě nemusejí znamenat srdečně-cévní onemocnění, pokud se ale opakují, zhoršují nebo se objevují i při běžné námaze, je vhodné poradit se s lékařem.
Náhle vzniklá silná bolest na hrudi, výrazná dušnost, porucha vědomí, porucha řeči nebo náhlá slabost či necitlivost jedné části těla vyžadují okamžitou zdravotní pomoc.
Ke Světovému dni srdce zjistěte jedno číslo, které dnes neznáte
Znalost vlastních hodnot je důležitým začátkem prevence, další kroky ale závisí na tom, co výsledky ukážou. Ke Světovému dni srdce proto udělejte jeden konkrétní krok: změřte si krevní tlak, objednejte se na preventivní prohlídku nebo se poraďte s lékařem o svém celkovém kardiovaskulárním riziku.
Zjistěte si alespoň jednu hodnotu, kterou dnes neznáte. Protože nestačí o zdraví srdce vědět – důležité je podle toho také jednat.
Zdroje a odkazované podklady:
|
