Klíčový podíl na tom má tým vedený Kamilem Vrbkou, ředitelem regionu Morava společnosti Veolia Energie: „Teplárnu Přerov jsme uchránili před povodní díky detailnímu havarijnímu plánu a vybudování hráze kolem výrobního bloku. Do budoucna ale vyhráno není.“
Jak probíhaly přípravy na povodně?
Jen v Olomouckém a Moravskoslezském kraji zásobujeme teplem a teplou vodou více než 200 000 domácností. Nemohli jsme si tedy dovolit nic podcenit. Letos jsme začali v dostatečném předstihu, protože předpověď počasí hovořila jasně. Vycházeli jsme ze zkušeností z roku 1997, kdy jsme třeba v Ostravě byli zaplaveni do výšky 70 centimetrů. Letos to ale bylo 120 centimetrů, a v Krnově dokonce voda sahala ke dvěma metrům!
Ze záplavové zóny jsme se snažili hlavně demontovat elektromotory, připravovali jsme protipovodňové hráze a začal se pravidelně scházet krizový štáb.
Kdy byla situace v průběhu povodní nekritičtější?
Jednoznačně šlo o víkend 14.–15. září. Během dvou dnů byly odstaveny Teplárna Krnov, Elektrárna Třebovice a hrozilo i zaplavení Teplárny Přerov, kde jsme situaci s vypětím všech sil ustáli. Konkrétně v Přerově jsme čelili povodni už v letech 1997, 2006 a 2010, což jsme využili k vytvoření podrobného havarijního plánu a povodňových knih. Ty dokumentovaly průběh povodní a letos nám velmi pomohly při implementaci preventivních opatření, která jsme začali realizovat již ve čtvrtek 12. září.
Kdy byla situace v Přerově nejhorší?
Asi v neděli 15. září odpoledne, kdy začala voda pronikat do areálu. Zachovali jsme ale duchapřítomnost a vybudovali další protipovodňovou hráz, která zabránila zaplavení výrobního bloku.
Je něco pozitivního, co jste si z povodní odnesl?
Zjištění, že právě v krizových chvílích se ukáže charakter lidí. Každý hned věděl, že jde o hodně, a choval se podle toho. Během povodní jsme jeli prakticky nonstop. Po opadnutí vody jsme přešli na dvanáctihodinové směny a sváželi zaměstnance i techniku z jiných koutů ČR, abychom obnovili dodávky co nejdříve.
Vytvořili jsme dobře fungující tým, který dokázal najít odpověď i na ty nejkomplikovanější otázky. Například jak budeme zásobovat Ostravu teplou vodou a teplem po odstavení Elektrárny Třebovice. Našli jsme řešení během jednoho dne, a tak provizorní dodávky tepla i teplé vody měly dvě třetiny Ostravy už tři dny po odstavení Třebovic.
Jak probíhala spolupráce s městem, krajem a Integrovaným záchranným systémem (IZS)?
Preventivní opatření i likvidaci následků si přišli několikrát prohlédnout zástupci magistrátu i pan hejtman a vždy byli velmi spokojeni. Naprosto úžasnou práci pak odváděli členové IZS, především hasiči. Už jsem jim osobně i písemně děkoval a chystáme pro ně ještě jedno překvapení. A v neposlední řadě si moc považuji reakce našich zákazníků. V drtivé většině byli chápaví a věděli, že děláme pro obnovu dodávek maximum.
Jak jste koordinovali aktivity mezi jednotlivými závody?
Několikrát denně zasedal formou videokonference krizový štáb a koordinoval aktivity mezi všemi závody. Průběžně jsme také během zasedání přicházeli s nápady, jak pomoci nejvíce zasaženým lokalitám. Právě díky efektivnímu fungování štábu jsme v Ostravě začali dodávat teplo o dva týdny dříve než v roce 1997.
Už znáte přesný rozsah škod a jak dlouho potrvají opravy?
Škody jdou do stovek milionů a stále ještě nemáme vše vyčísleno. Odhaduji, že opravy potrvají půl roku, někde možná až rok. Ale své závazky plníme už teď a na to jsem pyšný, protože to po povodních nemůže říct každý.
Jak chcete podobným živelním katastrofám čelit do budoucna?
V Třebovicích funguje elektrárna od roku 1933, ale až do konce devadesátých let nebylo nutné kvůli záplavám odstavovat provoz. Je tedy vidět, že s přírodou se něco děje a musíme být na podobné katastrofy připraveni.
Je bezpodmínečně nutné, aby Povodí Odry zainvestovalo do protipovodňových opatření na vodních tocích, které spravuje. Proto chceme ve spolupráci se zástupci města a kraje vstoupit s vedením tohoto státního podniku do jednání. Potřebujeme, aby zajistilo stavbu hráze či nějakou jinou regulaci, která například Elektrárnu Třebovice nebo Teplárnu Krnov lépe ochrání. Druhé opatření se bude týkat nového zařízení, které musíme umisťovat do výšky nad předpokládanou úroveň povodně.
