Sanace heřmanické haldy, která dlouhodobě trápí Ostravsko, je konečně na dosah. Státní podnik DIAMO na doporučení nezávislé mezirezortní pracovní skupiny zřízené ministerstvem průmyslu a obchodu našel řešení v podobě ochranného sarkofágu, který má zastavit hoření uvnitř haldy a zabránit úniku nebezpečných látek do ovzduší. Tato halda, jež obsahuje zhruba 30 milionů tun haldoviny (hlušiny), představuje dlouhodobou ekologickou zátěž pro obyvatele a životní prostředí. Sanační metodu doplní také stavba dalších oddělovacích stěn, které zabrání přenosu (termické aktivity) hoření směrem ke skládce chemických odpadů a kalovým nádržím.
Jak bude sarkofág fungovat?
Sarkofág lze přirovnat k obřímu ochrannému obalu, který zcela utěsní hořící části haldy a zamezí přístupu vzduchu, čímž se zastaví spalování zbytků uhlí obsaženého v hlušině. Zjednodušeně se dá říct, že se kolem haldy vytvoří těsnicí bariéra z pevného materiálu. Následně se na vrchol haldy přidá další vrstva, která vše zakryje a izoluje. Tento způsob sanace už státní podnik DIAMO využil na podobné haldě v Libušíně na Kladensku, kde došlo po sanaci k výraznému snížení teplot v odvalu – z původních 1 200 ºC na současných 40 ºC.
Metodu sanace s jednotlivými fázemi znázorňuje obrázek.
Nejprve se u paty odvalu vybuduje tzv. těsnicí ostruha (5). Ostruha je stabilizátem (např. popílek) vyplněný zářez v patě odvalu, přičemž má dvě základní funkce – zaizolování paty odvalu a tím zamezení šíření a prohořívání odvalu do okolí sousedícího s odvalem a rovněž slouží jako výchozí základní vrstva pro navázání a následné těsnění svahů vrstvou jemnozrnného materiálu – stabilizátu (2) plaveného do systému hrázek (3).
V druhé fázi se provádí zatěsnění temene odvalu stabilizátem (2). Stabilizát je převážně plaven do hrázkovaných rybníčků se zajištěním minimální mocnosti těsnicí vrstvy 0,60 m.
Po dokončení těsnicí vrstvy přichází na řadu pokryvná vrstva (4) pro modelaci terénu a tvarování svahu, na kterou bude využit jak materiál z odvalu, tak materiál dovezený, podle návrhu projektanta. Posledním krokem je návoz zúrodněníschopné zeminy a provedení hydroosevu travní směsí, případně keři, s cílem celkového ozelenění odvalu. V budoucnu bude halda připomínat běžný kopec. Vybudovaný drenážní systém navíc zabrání vyluhování nežádoucích látek do podzemních vod.
Dlouhodobý projekt s ekologickým potenciálem
Samotná sanace odvalu je odhadována na deset let, přičemž důraz bude kladen na maximální využití materiálu přímo z haldy, aby se minimalizovala potřeba nových zdrojů. Kritici zvoleného sanačního postupu volají po kompletním odstranění haldy, avšak takové řešení by vyžadovalo použití téměř milionu nákladních vozidel. Zároveň by došlo k masivnímu zatížení okolí prachem a zejména by se ekologická zátěž přenesla na jiné místo. Navíc v ostravské aglomeraci neexistuje místo pro ukládku takového materiálu v tak velkém množství.
Zajímavým aspektem projektu je také snaha využít teplo, jež halda generuje, k vytápění okolních objektů. Na tomto řešení spolupracuje DIAMO s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a dalšími partnery, přičemž se očekává další pozitivní efekt v podobě udržitelného využití energie.
Náklady a budoucnost
Zvolená sanační metoda má podle odhadů stát 2,3 až 3 miliardy korun. Zajištění finančních prostředků pro takto náročný projekt přislíbili v červnu v Ostravě představitelé vlády ČR, a to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura, s tím, že sarkofág definitivně vyřeší dlouholetý problém a přinese bezpečnější a zdravější prostředí pro obyvatele Ostravska.
