Aktuálně jste ve fázi příprav na Dny otevřených dveří, které se konají už 5. listopadu (další pak 17.1.2026). Na co se můžou návštěvníci těšit?
Každý termín chystáme něco jiného. V den otevřených dveří 5. listopadu se mohou uchazeči podívat do školy v plném provozu. Navštíví vyučovací hodiny a podívají se, jak se u nás učí. S žáky proberou vše, co je zajímá. V sobotu 17. ledna si každý učitel připraví prezentaci svého předmětu, uchazeč tak uvidí průřez učiva za celé čtyři roky. Připravené máme různé ukázky a soutěže.
Největší zájem je o studium cestovního ruchu a předškolní a mimoškolní pedagogiky.
Jak byste školu popsal někomu, kdo ji nikdy nenavštívil?
Jsme menší škola rodinného typu. Všichni se známe, denně spolu komunikujeme, a to vytváří přátelskou atmosféru. Chceme, aby se u nás cítili dobře žáci i učitelé. Zároveň nabízíme spoustu mimoškolních aktivit – od divadla a pěveckého sboru až po zahraniční výjezdy.
ŠECR umožňuje vzdělávat se v poměrně široké škále oborů od denního studia ekonomiky, mediální tvorby po dálkové studium včelařiny. Které jsou v současnosti mezi studenty nejžádanější?
Největší zájem je o cestovní ruch a předškolní a mimoškolní pedagogiku.
V angličtině se Škola ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě umisťuje na předních místech v hodnocení v rámci maturit.
Maturanti z vaší školy byli nejlepší na Vysočině v rámci zkoušky dospělosti z českého jazyka, předpokládám, že na to jste pyšný?
Ano samozřejmě, jak na žáky, tak i na naše učitele. Ale maturita je jen první krok, myslíme dál, aby se také žáci bez problému dostali na vysokou školu a byli úspěšní ve své profesi. Musím také zmínit anglický jazyk, kde se v hodnocení maturit umisťujeme na předních místech. Dobrá znalost cizího jazyka dnes umožňuje žákům pokračovat ve studiu na zahraniční vysoké škole. Pro příští školní rok připravujeme. Nově chystáme Ekonomické lyceum s rozšířenou výukou jazyků a odborných předmětů v cizím jazyce. Půjde o ideální přípravu na studium i práci v zahraničí.
Studenti na jednom z poznávacích výletů.
Máte nějaký příběh, který vám utkvěl v paměti?
Loni jsme vyhráli celostátní soutěž „Star Dance tančí celá škola“. A studentka Julie Krejzová zvítězila v soutěži „Reportéři na startu“, kde získala cenu hejtmana Kraje Vysočina.
Naučil jste se někdy něco od studentů?
Neustále se od nich něco učím (úsměv). Jsou dál v používání moderních technologií, ale i jejich pohled na svět je inspirující. Člověk s nimi omládne. Často mě překvapí i na zahraničních výjezdech – zajímají je místa a souvislosti, které by mě samotného nenapadly.
Součástí studia jsou i zájezdy do zahraničí, škola přitom zájemcům umožňuje absolvovat také stáž v cizině.
Jak propojujete teorii s praxí?
U nás jsou praxe stěžejní součást výuky. Snažíme se, aby měli žáci praxe u nás i v zahraničí. Jsme akreditovanou školou Erasmus+ a tak mají studenti unikátní příležitost vyzkoušet si praxi až na tři měsíce mimo Českou republiku. Součástí naší školy je i Mateřská škola Kvítek, kde mají studentky předškolní a mimoškolní pedagogiky možnost již od prvního ročníku si vyzkoušet práci s dětmi.
Studentky předškolní a mimoškolní pedagogiky mají od prvního ročníku možnost pracovat s dětmi.
Ve škole panuje přátelská atmosféra.
Na ŠECRu se vyučuje obor zaměřený na multimediální tvorbu.
Co byste poradil rodičům při výběru střední školy?
Nenechat výběr na poslední chvíli. Zjistit si reference na školu, zajít na dny otevřených dveří... Pro uchazeče je těžké se v 15 letech rozhodnou pro konkrétní obor. Je tedy lepší vybírat školu, která poskytuje širší rozhled a umožní vyzkoušet různé oblasti praxe. V patnácti letech málokdo ví, čím chce být. Je dobré mít otevřené možnosti, vyzkoušet si během praxe, co studentům vyhovuje a pak jít na vysokou školu, která je bude bavit.
Budova Školy ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě.
Co byste chtěl, aby si každý, kdo projde bránou ŠECRu v Jihlavě „odnesl“?
Velká část dnešních žáků jsou již děti našich bývalých studentů. Také někteří naši učitelé jsou naši bývalí žáci. To myslím mluví za vše. Absolventi se do školy stále vrací. Myslím si, že si odnesli krásné vzpomínky a celoživotní přátelství se spolužáky, a to mě nesmírně těší.
Někteří žáci se později do školy vrátí jako učitelé. I to dělá řediteli ŠECRu Davidovi Vítkovi radost.
Co vás kdysi přivedlo k tomu stát se pedagogem a později ředitelem školy?
Škola byla přirozenou součástí naší rodiny od mých dětských let. Po vysoké škole jsem učil cestovní ruch, když bylo potřeba. Na to jsem sedmnáct let pracoval v obchodě a marketingu a s těmito zkušenostmi se do školy vrátil. Musím říct, že nejsem pedagog, ale ekonom a pedagogice se stále učím. Ředitelská pozice je také neustálý proces poznávání (úsměv).
Co vám na práci dělá největší radost?
Je to určitě práce s žáky a pedagogy, škola je místo, kde se stále něco děje. Ta rozmanitost mě na tom baví. Pozice ředitele je velice pestrá.
A co je naopak nejtěžší?
Jednoznačně byrokracie. Neustálé dotazníky, kontroly a často i změny bez koncepce. To práci komplikuje. Ale i přes to mě to stále baví a neměnil bych (usmívá se).
Jakým směrem by se podle vás mělo školství ubírat?
Školy by měly mít větší volnost při tvorbě programů a pružněji reagovat na potřeby praxe. Důležitější je také užší spolupráce se zaměstnavateli a zapojení žáků do reálného života. To je cesta k lepší připravenosti absolventů.
