Daní za jejich užitečnost je však jejich relativně krátká životnost a nebezpečí výbuchu nebo vznícení, a to jak pro jejich nestabilní chemismus, tak při zkratu nebo při poškození obalu akumulátoru. Lithium je totiž vysoce reaktivní prvek, který při styku s kyslíkem snadno zahoří. V jihlavském závodě Enviropol, který zpracovává vysloužilá elektrozařízení, se tématu recyklace lithiových akumulátorů aktivně věnují. Na otázky k této problematice odpověděla manažerka závodu Pavla Marušová.
Proč jsou lithiové akumulátory i v drobném elektrozařízení problém?
Výrobci elektrozařízení se primárně věnují zejména vývoji nových a výkonnějších akumulátorů. Recyklaci nebo další manipulaci po skončení životnosti výrobku nikdo příliš neřeší. Tím, jak se při prodejích a následně i v odpadu zvedá množství zařízení napájených akumulátory, dochází stále častěji k incidentům při manipulaci a zpracování tohoto druhu elektroodpadu. Do našeho závodu se spotřebiče dostávají k recyklaci již na konci své životnosti, kdy jsou často mechanicky poničené, případně s obsahem akumulátorů, které jsou již za hranicí svojí životnosti. Z toho pak pramení rizika zahoření, kterým je náš závod při zpracování vystaven. Netýká se to jen našeho závodu, podobné problémy řeší zpracovatelé elektroodpadu po celé Evropě. Rizika se samozřejmě snažíme co nejvíce minimalizovat, a to jak s ohledem na bezpečnost našich zaměstnanců, škody na majetku, tak i z důvodu omezení negativních vlivů vůči obyvatelům města Jihlavy.
Jaké konkrétní kroky tedy podnikáte?
Jedná se o kombinaci organizačních a investičních opatření. Jednak se snažíme s materiálem co nejméně manipulovat, protože při manipulaci hrozí největší riziko zahoření. Dále se snažíme co nejrychleji baterie a akumulátory z elektrozařízení odstranit. Nejde to lehce, protože většina přístrojů dnes nemá šroubky, ale jsou lepená nebo lisovaná. Z tohoto důvodu byla vloni na jaře nainstalována nová linka na předtřídění elektroodpadu tzv. Smasher“ za dvacet pět milionů korun. Materiál se při průchodu linkou mechanicky rozvolní a díky tomu můžeme baterie efektivněji vyjmout a následně správně uskladnit, což výrazně snižuje riziko vzniku požáru. Současně také dokončujeme instalaci nového automatického protipožárního systému a bezpečných požárně odolných skladů na baterie a akumulátory za deset milionů korun.
Jak se baterie při vznícení chová?
Hašení je velmi náročné, protože akumulátory dokáží hořet velmi intenzivně a velmi dlouho. Bohužel i vývoj hasicí techniky dost zaostal za vývojem akumulátorů, takže není k dispozici žádná speciální hasební směs nebo technika. Dle našich výzkumů a bohužel i praktických zkušeností na hašení elektroodpadu nejlépe funguje kombinace chlazení vodou a současné odvážení materiálu, který by mohl zahořet, pryč od ohniska požáru. Tyto dvě cesty nám pomáhají k efektivnímu zamezení šíření požáru. Na ochlazení požáru nejlépe funguje voda, proto náš závod nově disponuje hasicím systémem. Takzvané sprinklery dovedou na případně vzniklé ohnisko požáru chrlit až 8 tisíc litrů vody za minutu. V okamžiku, kdy systém zaznamená pod střechou skladu více než 74 stupňů Celsia, sprinklery začne automaticky tryskat hasební voda.
Jak Enviropol s bateriemi a akumulátory pracuje? Co se s nimi během recyklace vysloužilého elektrozařízení děje?
Baterie a akumulátory se separují ručním tříděním na pásech v jednotlivých kabinách nové třídicí linky. Ty, co jsou již ze zařízení uvolněny, se vysbírávají přímo na třídicích pásech. Pokud při průchodu linkou zůstanou některé neuvolněné v zařízení, tak se ručně demontují. To jsou zejména akumulátory z mobilů a notebooků. Následně se pak baterie ručně třídí dle druhů a podle míry nebezpečnosti vznícení je s nimi i nakládáno. Nejproblematičtější jsou právě měkké lithiové akumulátory z mobilů či výrazně poškozené akumulátory v pevném plastovém obalu z mobilů či notebooků a články z aku sad. Ty jsou uskladňovány v kovových sudech a ve vrstvách prosypávány speciálním granulátem, který zabraňuje jejich vznícení. Mezisklad máme v jedné z výrobních hal v protipožárním kontejneru se zhášecím systémem a následně se baterie uskladňují v kontejneru na dvoře, kde čekají na expedici ke smluvním partnerům.
Jsou podle vás problémem i baterie v elektromobilech? Fungují na stejném principu?
V současné době jsou v elektromobilech lithiové akumulátory, které jsou totožné s akumulátory v elektrozařízeních s tím rozdílem, že v elektromobilech jsou větší články nebo více článků. Jedná se o potenciální problém do budoucna, který se zatím dostatečně neprojevil, jelikož elektromobily nejsou masově rozšířeny. Akumulátory jsou v elektromobilech uzavřené pod podlahou v obalu z extrémně pevného materiálu, který by měl vydržet i velký náraz, aniž by došlo k poškození, a tedy vzplanutí akumulátoru. Pokud akumulátory i přesto vzplanou, jedná se o těžko uhasitelný požár, většinou auto hoří několik dní. Způsob recyklace se teprve začíná řešit, ale zdá se, že se bude muset provádět kvůli použitým lithiovým akumulátorům převážně formou ruční demontáže.
Bude se kvůli těmto skutečnostem v dalších deseti letech měnit způsob recyklace elektrozařízení?
Při recyklaci elektrozařízení s obsahem lithiových akumulátorů se budou muset vynakládat nemalé prostředky na požární ochranu. V budoucnu se bude pravděpodobně rozvíjet robotické zpracování a třídění odpadů a budeme svědky většího nasazení senzorových třídičů s novými, dosud nepoužívanými druhy senzorů. Zpracování se nebude dělat ručně v menších závodech, recyklace bude soustředěna do velkých závodů – protože technologie na zpracování budou drahé a jejich nasazení se vyplatí až od určitého objemu zpracovaného elektroodpadu.
Více na www.enviropol.cz
