Podle evidence České společnosti chovatelů se v roce 2018 v České republice chovalo 361 tisíc dojnic, to je o 73 tisíc méně, než v roce 2004. I přesto, že počet dojnic na českém území pomalu klesal až do roku 2018, kdy nastala stagnace, dojivost krav na mléko v mezidobí stoupla z 3.800 litrů na 8.526 litrů mléka, což pro Českou republiku znamená pomyslné 2. místo v Evropě.
Pohoda pro zvířata neboli „Welfare“
Za posledních 20 let došlo u většiny chovatelů k výrazné modernizaci stájí s dojným skotem. Dnes má 90% všech dojnic volný pohyb. „Podmínky v chovech dojnic jsou v České republice na velmi vysoké úrovni. Se vstupem do Evropské unie před více než 15 lety musí všichni chovatelé vyhovět standardům, tzv. „welfare“, dobrých životních podmínek zvířat. To znamená především maximální omezování stresu a přirozených potřeb zvířat včetně volnosti pohybu. Již během stavby nových stájí se postupuje tak, aby mohly být následně dodrženy přísné mikroklimatické podmínky ustájených zvířat, dostatečné osvětlení v chovu a dostatečné množství nezávadné potravy a napájecí vody“, říká Jan Doležal, tajemník Agrární komory České republiky.
Kromě toho chovatelé využívají mnoha dalších nadstandardů. „Stáje navíc disponují různými drbadly, ventilátory k výměně vzduchu při vyšších teplotách, eventuálně vodními clonami,“ doplňuje ředitel zemědělského družstva KLAS Nekoř Leoš Říha.
Chovatelé jsou motivování k tomu zajistit dojnicím nejlepší podmínky i z ekonomického důvodu, protože spokojená kráva, dobře živená, zdravá a bez stresu, dosahuje vyšší užitkovost než kráva, o kterou se chovatel dobře nestará. „S trochou nadsázky se tak dá říci, že se některá zvířata mají lépe než většina lidí, je o ně postaráno jako o špičkové atlety“, dodává Jan Doležal.
Pravidelné kontroly od telete, kvalita potravy u dojnic a přísné kontroly mléka v České republice
Zvířata od narození, a po celý svůj život, jsou pod pravidelnou kontrolou nejen zootechniků, ale i veterináře. Česká republika má velice přísné veterinární zákony, zákony na ochranu zvířat proti týrání a má také velmi aktivní Státní veterinární správu. To vše už zajišťuje, že by se vám na stůl nemělo dostat žádné kontaminované zboží. Velmi se naši chovatelé soustředí také na krmení zvířat, které začíná na poli, kde dbají na nejkvalitnější porosty jetelů, vojtěšky a lužních travin. Naši zemědělci se vyvarovávají dovážení krmných směsí ze zemí, kde se využívá technologie GMO a v posledních letech garantují také mléko vyprodukované z krmiva bez použití Roundup, v čemž jsme napřed oproti řadě evropských zemí. Navíc naše Ministerstvo zemědělství vyhlásilo v roce 2016 program režimu jakosti Q CZ, ve kterém jsou sledované parametry nastavené podstatně přísněji, než uvádí evropská legislativa.
„Podmínka žadatelů (mlékáren) o vstup do programu jakosti Q CZ je mít nejméně 60 % dodávky mléka v těchto jakostních parametrech. Chovatelé, kteří tuto vysoce jakostní surovinu dodávají, však dosahují objemu kolem 85 %. V loňském roce bylo do tohoto režimu zapojeno již 963 producentů mléka. Podle výsledků z centrálních laboratoří mléka dochází rovněž k dalšímu postupnému zvyšování mikrobiologické kvality syrového mléka, což je dáno stále se snižujícím celkovým počtem mikroorganismů. Počet somatických buněk, které jsou odrazem zdravotního stavu dojnic, má také klesající tendenci, což svědčí o dobré chovatelské práci českých farmářů a dobré pohodě zvířat.“ dodává Jíří Kropáček z Českomoravského svazu mlékárenského
Skot v krajině a jeho dopad na okolí
Chov dojnic je ve středoevropském prostoru důležitým prvkem tradiční kulturní krajiny.„Staré přísloví praví, že louky jsou matkou polí. Aby půda byla úrodná, musí v ní být život, to znamená, že musí obsahovat dostatečné množství organických látek, které do ní nejlépe dodáme formou statkových hnojiv. Ty získáme nejlépe z chovu dojnic, které jsou právě „z luk“ krmeny,“ vysvětluje Jan Doležal. V době posunu klimatu směrem k teplotním a srážkovým extrémům, je hodně důležité připomínat, jak významné je dnes mít ornou půdu s dostatkem kvalitní organické hmoty, která dokáže významně zadržovat vodu. Právě hnůj pocházející z chovu skotu je tím, co zásadně potřebujeme k tomu, aby byla půda úrodná, a zároveň s dostatkem organické hmoty a tím i schopná zadržovat vodu.
Více informací na: www.zrozeno.eu
