Doporučujeme

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Domy mají tu výhodu, že díky lidem mohou znovu ožít.

Domy mají tu výhodu, že díky lidem mohou znovu ožít. Lidé takovou výhodu nemají... Mohou však ze starých domů čerpat moudrost a energii.

Centrum Walzel, zdařilá rekonstrukce hodnotné industriální památky

Budova někdejší textilní továrny firmy Josef Walzel a synové v Meziměstí se ve výborné kondici dožívá výročí 135 let od jejího postavení, v roce 2021 si připomeneme výročí 170 let od založení firmy. Budova zažila mnohé vzestupy a pády, spojené s dramatickým vývojem textilního průmyslu na konci 19. a začátku 20. století, následně s ještě dramatičtějším vývojem politickým. Rozpad rakousko-uherské monarchie po první světové válce znamenal ztrátu odbytišť, připojením českého pohraničí k Velkoněmecké říši hned v počátku druhé světové války přišla Walzelova továrna o zdroje surovin a její provoz byl zastaven. Obnovy textilní výroby se nedočkala ani v poválečných letech, stala se na dlouhá léta chátrajícím skladištěm a na konci druhého tisíciletí jí hrozila demolice.

Záchrana objektu mohla přijít jen s novým záměrem využití, který vznikl na základě myšlenky na vytvoření víceúčelového komerčního a zábavního střediska Centrum Walzel. Základním předpokladem však byla celková rekonstrukce a přeměna ryze industriálního objektu v moderní provoz s přívětivým prostředím a přitom technicky a logisticky funkční. Důležitým hlediskem byl model ekonomické udržitelnosti, tedy vytvoření náplně a služeb, které zajistí Centru Walzel prosperitu. To vše při primárním zadání investora s důrazem na zachování objektu v jeho původní hmotě, podobě a podtržení vnitřního i vnějšího rázu typické tovární architektury z počátku průmyslové doby.

S odstupem více než pěti let od rekolaudace budovy lze říci, že se podařilo všechny zmíněné parametry splnit. Rekonstrukce se neobešla bez kompromisů, vynucených zpřísněním norem stavebních, bezpečnostních, protipožárních a hygienických, stejně jako nezbytností technologických a komunikačních řešení v důsledku změny účelu objektu. Jednalo se například o nutnost obezdění litinových sloupů, jež po destiletí vynášely obrovské plochy stropů vícepodlažní budovy. Novodobá okna s vakuovými skly nahradila zbytky oken jednoduchých v tradičním tabulkovém členění, které však bylo rafinovaně imitováno vnějšími mřížemi evokujícími původní ráz.

Na rekonstrukci objektu lze pozitivně hodnotit především citlivý a pokorný přístup architekta ke geniu loci celé budovy i vstřícný přístup investora, kdy aniž by se jednalo o chráněnou památku, byla budova v maximální možné míře rekonstruována do původního stavu. V nedotčené formě byla zachována hmota budovy, stejně tak její základní vizuální dojem, a to ze všech stran objektu, včetně strany do dvora. Prakticky všechny okenní otvory byly zachovány v původním rytmu, tvaru a velikosti, rovněž surová industriální dekorativnost neomítanými cihlami v nadokenních obloucích a pískovcové parapety. Původní dojem zachovává také pultová střecha. Vše v řešení, které zvyšuje komfort užívání objektu, prodlužuje jeho životnost a přitom respektuje tradici vzniklou v době výstavby železniční trati Choceň – Meziměstí – Broumov, kdy se do regionu dostala tato tehdy zcela cizorodá architektonická typologie, avšak rychle a bezproblémově přijatá a z dnešního pohledu naplno zdomácnělá. Naopak jakýkoli výrazný zásah do jejích strohých, úsporných a vpravdě zásadových schémat by byl vnímán jako neestetický a nepřijatelný. Takových zásahů citlivý a pokorný přístup architekta ke geniu loci celé budovy i vstřícný přístup je však obnova budovy prosta a industriální charakter je dodržen dokonce i barevností fasády a interiérů, což celkový dojem umocňuje při zachování decentního, přesto elegantního vzezření.

Členité interiéry budovy na mnoha místech překvapí řadou původních detailů i konstrukčních celků, jako jsou restaurovaná pískovcová schodiště, pohledové traverzy, relikty někdejších vstupních otvorů opatřené pískovcovými zárubněmi, dřevěné konstrukce v nejvyšším patře a podobně. Tyto a mnohé další prvky jsou příjemným oživením vizuálního prostředí a napomáhají vědomí pobytu v historicky cenném a doceňovaném objektu. Celkově lze přeměnu zchátralé továrny na víceúčelové Centrum Walzel hodnotit jako velmi zdařilou, v mnoha ohledech příkladnou, která je přínosem nejen pro objekt samotný a jeho uživatele, ale také pro město Meziměstí a potažmo celý region Broumovska, neboť budova po rekontrukci splývá s prostředím, vytváří týž jednolitý celek s ostatními budovami někdejšího „Establishmentu Walzel“, jako tomu bylo v době největší slávy firmy, a stala se skutečným centrem, městotvorným prvkem, který obohacuje komunitu. Ačkoli je funkce Centra Walzel v lokalitě nová, objekt se stal zcela přirozenou součástí oblasti, dnes těžko odmyslitelnou. Jedná se o příkladné oživení industriální památky, jaké nemá v širším regionu obdoby.

Petr Bergmann, Institut regionální paměti, zapsaný ústav