Všechna budou pacientům poskytovat vysoce specializovanou péči minimálně do 31. prosince 2030.
Zásadní přínos má toto rozhodnutí především pro pacienty ze severovýchodní části regionu, například z oblasti Kralicka. Zkrácení dojezdové vzdálenosti v případě cévní mozkové příhody, kde hraje roli každá minuta, může mít přímý dopad na prognózu pacienta i jeho další kvalitu života.
Úspěch, který má hlubší genezi
Statut centra vysoce specializované iktové péče uděluje Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě splnění přísných personálních, technických a organizačních kritérií a po hodnocení odborné pracovní skupiny. Rozšíření sítě iktových center v rámci NPK proto není náhodným úspěchem, ale vyústěním dlouhodobé strategie.
„Tři iktová centra jsou potvrzením toho, že systematicky rozvíjíme jednotlivé nemocnice podle jejich potenciálu. V Orlickoústecké nemocnici jsme v posledních letech vybudovali nový pavilon se zázemím urgentního příjmu a silnou intenzivní péčí interních oborů, což bylo pro získání statutu klíčové,“ říká generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Přínos pro pacienty, personál i nemocnici
Pozitivní dopad rozšíření sítě iktových center se neprojevuje pouze v dostupnosti péče. „Je to samozřejmě otázka prestiže, ale také úhrad za poskytovanou péči. Neméně důležitý je odborný růst personálu a rozšíření spektra výkonů tam, kde centrum dosud nebylo,“ doplňuje generální ředitel.
Počty pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP) přitom dlouhodobě rostou a podle odborníků se CMP stále častěji objevuje i u mladších ročníků. „O to důležitější je mít regionálně dostupnou, kvalitní a stabilní síť pracovišť,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje pro oblast zdravotnictví Pavel Štefka a dodává, že z pohledu kraje je klíčové, aby pacienti měli v případě akutních stavů jasně nastavenou síť pracovišť, na která se mohou spolehnout. Rozhodnutí ministerstva tak tuto síť v Pardubickém kraji dále posiluje.
Ambice: cerebrovaskulární centrum v Pardubicích
Aktuální rozšíření iktové péče však podle vedení společnosti nemá být konečným cílem. Vzhledem k možnostem, které má, by měla Pardubická nemocnice v nadcházejícím pětiletém období usilovat o získání ještě vyššího statutu, a to cerebrovaskulárního centra. To by znamenalo další posun v komplexnosti poskytované péče, zejména v oblasti intrakraniálních intervencí na invazivní radiologii.
„Personálně i technologicky je Pardubická nemocnice na tuto roli velmi dobře vybavena. Tým invazivní radiologie jsme si postupně vychovali, dále se rozrůstá a má k dispozici moderní přístrojové vybavení. Navíc máme silný tým cévní chirurgie. Neurologové své kvality potvrzují pravidelně,“ uvádí Tomáš Gottvald.
Cerebrovaskulární centrum by stálo na úzkém propojení neurologické kliniky, chirurgických oborů a invazivní radiologie a umožnilo by skutečně komplexní péči o pacienta s cévním onemocněním mozku. Podobný vývoj podle generálního ředitele v minulosti zažila například intervenční kardiologie, která dnes patří k dynamicky se rozvíjejícím oborům s rozšiřujícími se indikačními kritérii, a je tím pádem dostupnější pro širší skupinu pacientů.
Další centra vysoce specializované péče: proč jsou důležitá
Iktová centra nejsou jedinými centry vysoce specializované péče, která Nemocnice Pardubického kraje provozuje. Celkem jich má devět typů. V letošním roce pak NPK obhájila také statut Komplexního onkologického centra (psali jsme ZDE), který je zárukou špičkové diagnostiky a léčby onkologických onemocnění v rámci celého kraje.
Vznik a udržení těchto center má jasnou logiku. „Medicína je řemeslo, které se v podmínkách centralizace rozvíjí rychleji. Zdravotníci získávají větší objem zkušeností v kratším čase, zvládají standardní postupy i komplikované případy a pracují s moderními technologiemi, jejichž pořízení je často podmínkou získání statutu centra a bývá spolufinancováno z evropských fondů,“ vysvětluje Tomáš Gottvald.
Výhled do budoucna
„Ambicí Nemocnice Pardubického kraje je získat všechna centra vysoce specializované péče, o která lze reálně usilovat. Nejde pouze o ekonomický aspekt v podobě vyšších úhrad, ale především o potvrzení kvality péče, stabilitu pracovišť a dlouhodobý odborný růst zaměstnanců,“ vyjmenovává generální ředitel.
Vedle tzv. věstníkových center se NPK zaměřuje také na rozvoj center lékových. V letošním roce například vzniklo oční centrum v Litomyšlské nemocnici jako detašované pracoviště pardubického centra. Tento typ centrové péče výrazně zvyšuje komfort pacientů a zlepšuje dostupnost specializované léčby v rámci regionu.
Rozšíření sítě iktových center tak zapadá do širší koncepce rozvoje Nemocnice Pardubického kraje – koncepce, jejímž cílem je moderní, dostupná a vysoce kvalitní zdravotní péče pro obyvatele celého regionu.
