Dvacet let posloucháme stejná strašení o zdražování, dluzích a ztrátě suverenity. Politici opakovali jednoduché slogany o údajných nevýhodách eura, protože s nimi vyhrávali volby. A to i když jsme v inflační krizi patřili k nejvíce chudnoucím zemím v EU. Strach je silná emoce a často přehluší fakta. Jenže svět se mezitím změnil. To, co dřív vypadalo jako opatrnost, je dnes skutečným rizikem. A čím déle budeme váhat, tím víc nás to bude stát.
Zapomněli jsme, jak se žilo před eurem
Připomeňme si, proč vlastně vznikla společná evropská měna. Nebylo to kvůli turistům a cestování. Euro vzniklo jako strategický projekt, který měl Evropě zajistit stabilitu po letech krizí, měnových otřesů a ekonomických sporů. Ještě v 90. letech velké výkyvy kurzů jednotlivých evropských měn brzdily obchod, zvyšovaly ceny a ztěžovaly život firmám i občanům.
Euro vzniklo jako odpověď na tuto nestabilitu: vytvořit jednotnou, silnou měnu, která odstraní kurzová rizika uvnitř Evropy, podpoří hladký růst obchodu, zvýší kupní sílu obyvatel a dá evropskému kontinentu váhu a konkurenceschopnost v globální ekonomice. A dnes euro soupeří s dolarem o dominanci ve světovém obchodě a dokazuje, že Evropa může být silnější jedině dohromady než každý stát zvlášť.
Nejlepší porovnání máme hned u sousedů
Eurem dnes platí, nebo na něj má navázanou měnu 22 z 27 zemí EU. Česko zůstává s Polskem, Maďarskem, Rumunskem a Švédskem v poslední pětici zemí bez společné evropské měny. Přitom 80 % obyvatel zemí platících eurem je s ním spokojených — a platí to i pro Slovensko. Dokonce ani během tamních vypjatých parlamentních voleb, kdy se premiér Fico neštítil ničeho, nezpochybňoval členství své země v eurozóně, protože o odchod od eura tam jednoduše není zájem. A důvody jsou jasné: na Slovensku je od přijetí eura levněji, zdražuje se pomaleji a mzdy rostou rychleji než v Česku.
Česko platí za korunu obrovskou cenu
Česko je exportní země a stejně jako Slovensko vyvážíme většinu toho, co vyrobíme: auta, stroje, léky, sklo… Export tvoří asi 70 % našeho HDP a 80 % z něj míří přímo do eurozóny. Každý rok tak české firmy platí miliardy jen za kurzové operace a bankovní poplatky, které by s eurem platit nemusely a mohly je investovat do svého rozvoje nebo mezd zaměstnanců. Místo toho jdou bankám, které mají v Česku i díky koruně rekordní zisky, jež odvádí svým matkám v eurozóně, přitom mohly zůstat doma. Proto české firmy volají po přijetí eura, nejen ty velké, ale už i většina malých podniků a živnostníků.
Euro nabízí víc
Dnes už nejde jen o ekonomiku, ale i o bezpečnost. Žijeme v nestabilní době. Chceme opravdu zůstat u malé měny, která se může stát obětí spekulativních útoků s cílem destabilizovat naši ekonomiku a společnost? Nebo raději budeme součástí silného celku, který je vůči podobným snahám odolnější? Zeptejte se Ukrajinců, kteří museli utíkat před válkou s hřivnami. Co by dali za to, kdyby měli euro, které by ochránilo jejich úspory.
Euro má přesah i do domácí politiky. Jeho nepřijetím oslabujeme nejen svou pozici v EU pro prosazování našich zájmů, ale zároveň se vystavujeme nebezpečí, že nás z ní mohou populisté a extrémisté snadno vyvést, což by pro naši exportní ekonomiku bylo katastrofou.
Fakta místo mýtů
V české debatě o přijetí eura převládají často obavy z teoretických katastrofálních scénářů, aniž by se proti nim stavěla fakta. Podívejme se na ty nejčastější:
1. S eurem přijde zdražování
Češi se nejvíc bojí toho, že přijetí eura povede ke zdražování. Ve většině zemí ale naopak s eurem inflace klesla. Např. na Slovensku je po přijetí eura 3,5x nižší než předtím s korunou. Obchodníci se možná snažili zneužít přechodu na euro k zaokrouhlování cen, ale zároveň s eurem opadly inflační tlaky způsobené rizikovými přirážkami a kurzovými náklady a zvýšila se cenová transparentnost i konkurence, což dlouhodobě vede k nižšímu růstu cen než s vlastní měnou.
2. S eurem budeme platit cizí dluhy
Žádná země EU za jinou nikdy nezaplatila její dluh. Za své vlastní veřejné finance a dluhy si zodpovídá každý stát sám, což je zakotveno přímo v evropských smlouvách. Společné evropské nástroje, které vznikly například během finanční krize, nejsou automatickým přenosem dluhů. Případná pomoc je dobrovolná, podmíněná a zároveň z ní mají prospěch i poskytující státy díky stabilitě celého prostoru.
3. Obavy ze ztráty vlastní měnové politiky
Dnes euro působí na českou ekonomiku prakticky víc než měnová politika České národní banky. Korunu ovlivňuje jeho kurz, rozhodnutí Evropské centrální banky a globální finanční trhy. Navíc většina úvěrů českých firem je už v eurech, takže česká měnová politika na ně ztrácí vliv. Přijetím eura bychom znovu získali větší kontrolu nad vlastní ekonomikou, díky podílu na rozhodování o jeho měnové politice, a přitom neztratíme ekonomickou ani politickou suverenitu: dál budeme rozhodovat o svých daních, rozpočtu, důchodech, sociálních dávkách, investicích či struktuře ekonomiky.
Zkrátka česká ekonomika je s tou evropskou tak úzce provázaná, že se nás dotkne každá krize v Evropě. Koruna nás neochránila ani během inflační krize nebo při růstu cen energií. Euro nám ale mohlo pomoci ochránit naše úspory. Na rozdíl od koruny, která za dobu existence společné evropské měny ztratila 44 % své hodnoty, totiž euro odepsalo jen 31 %.
Dvacet let nečinnosti. Teď už není čas čekat.
Je těžké vysvětlovat výhody eura po dvou dekádách, kdy tu chyběla poctivá komunikace. Česko původně chtělo zavést euro dříve než Slovensko a existoval národní plán i koordinátor pro jeho přijetí. Kvůli neschopnosti splnit Maastrichtská kritéria a politickým změnám se však termín odsunul na neurčito a pozice koordinátora osiřela. Předchozí Babišova vláda ji znovu neobsadila, a ještě zrušila pravidelné sledování plnění plánu. Odcházející Fialova vláda měla šanci s tím něco udělat, ale nenašla dost odvahy. A vznikající nová Babišova vláda se ve svém programovém prohlášení rovnou zavázala, že nepodnikne žádné kroky směrem k zavedení eura.
Nezbývá, než aby se věci chopili sami občané, kteří věří, že přijetí eura by bylo pro Česko výhodné, a chtějí, aby politici splnili výsledek referenda, ve kterém jsme si přijetí eura odhlasovali už před více než 20 lety. A právě proto jsme tu my, iniciativa Euro v Česku. Bojujeme za to, aby téma přijetí eura nezmizelo z veřejného prostoru a aby fakta byla hlasitější než mýty. Mluvíme s občany i politiky – osobně, online, prostřednictvím debat, setkání, sociálních sítí i médií. Vysvětlujeme Čechům, co by jim euro přineslo. A to se nám daří. Podpora jeho přijetí setrvale roste a dnes už je pro třetina lidí. Připojte se k nám i vy přes přihlášku na eurovcesku.eu/clenstvi, podpoříte tím přijetí eura v Česku!
