Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení, ČEPS, a. s.: „Naši dispečeři vyřešili tuto situaci profesionálně na jedničku.“ |
Pane Šulo, můžete jednoduše vysvětlit uvedený incident v evropské přenosové síti a jeho příčinu?
V oblasti Balkánského poloostrova se kaskádovitě rozšířila zatím blíže neurčená porucha. Jelikož evropské elektroenergetické přenosové sítě jsou propojeným organismem, způsobila tato událost krátkodobé rozdělení synchronní zóny na dvě samostatné části s rozdílnou odchylkou frekvence neboli kmitočtu oproti normálnímu stavu. Jihovýchod kontinentální Evropy byl v okamžiku rozdělení synchronní zóny přebytkový a došlo tam k růstu frekvence, zbytek kontinentální Evropy byl naopak deficitní a došlo zde k poklesu frekvence. Působením předem připravených automatických opatření se však kmitočet již přibližně po 10 vteřinách vrátil do normálního pásma provozu. „Ostrov“ jihovýchodní Evropy byl opět připojen ke zbývající části kontinentu přibližně za hodinu. Naprostá většina zákazníků tak poruchový stav ani nezaznamenala.
Hovoříte o frekvenci. Proč je tento parametr v přenosové síti důležitý a jak je možné korigovat jeho hodnotu?
Frekvence je indikátorem rovnováhy mezi spotřebou a výrobou elektřiny. Pokud dochází k přebytku výroby, frekvence stoupá nad standardní hodnotu 50 Hz, jestliže je naopak spotřeba vyšší než výroba, frekvence pod tuto hodnotu klesá. Vyrovnaná výkonová rovnováha je předpokladem fungovaní celé elektrizační sítě a dispečinky jednotlivých provozovatelů přenosových soustav včetně ČEPS, které mají její udržování na starost, ji nepřetržitě monitorují. V případě odchylky zasahuje automatický regulátor a podle potřeby zvyšuje nebo snižuje výkon ve vybraných smluvních elektrárnách. Pokud automatická regulace nestačí, dispečer aktivuje manuálně další rezervy na straně výroby či velkých spotřebitelů, případně si sjedná zahraniční výpomoc od sousedních provozovatelů přenosových soustav. Stabilní frekvence je také nezbytná pro provoz většiny spotřebičů či výrobních zařízení.
Musela společnost ČEPS v souvislosti s tímto incidentem aplikovat některá z výše uvedených opatření?
Nemusela, v naší síti nedošlo k žádným mimořádným událostem. Elektrárny automaticky reagovaly na pokles frekvence a přešly z běžného režimu výkonové regulace do režimu regulace otáček, kdy automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence. Dispečeři ČEPS díky signalizacím a alarmům v řídicím systému a také díky evropskému výstražnému systému incident okamžitě zaznamenali, vyhodnotili a neprodleně realizovali nezbytné kroky. Po stabilizaci frekvence ve standardních mezích postupně převedli všechny elektrárny zpět do režimu regulace výkonu a tím obnovili standardní provoz elektrizační soustavy ČR. Dispečeři ČEPS vyřešili tuto situaci profesionálně na jedničku. Na podobné události jsou připraveni a k hladkému řešení jistě přispěly i pravidelné praktické tréninky a výcvik s operátory elektráren, dispečery distribučních soustav a zahraničními partnery na trenažéru doma i v zahraničí.
A jak tomu bylo v jiných evropských zemích? Došlo někde například k omezení odběru elektřiny?
Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě. Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence.
Jaké je riziko, že se podobná událost bude opakovat, případně že někdy ohrozí spolehlivost provozu tuzemské či evropské elektrizační sítě?
Synchronní oblast kontinentální Evropy je největší propojenou synchronní elektrizační soustavou na světě, pokud jde o velikost a počet zákazníků odebírajících elektřinu. V tak rozsáhlém systému jednou za čas k podobným incidentům logicky dochází a s nejvyšší pravděpodobností bude dále docházet. Jak uvedená událost ukázala, provozovatelé přenosových soustav jsou dobře připraveni a mají na řešení podobných situací připravena efektivní technická i organizační opatření. Každá taková situace ale přináší nové poznatky a zkušenosti, které využíváme pro další posilování spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační sítě. Na možné důsledky nestandardních situací mají vliv parametry přenosových soustav, úroveň řídicích a výstražných systémů a připravenost provozovatelů takové situace řešit. Společnost ČEPS má pro zvládání podobných incidentů výborné předpoklady. Přenosová soustava ČR patří k nejkvalitnějším v Evropě a náš dispečink využívá sofistikované řídicí systémy. Dispečerské řízení v rámci Evropy je navíc nepřetržitě koordinováno – naši dispečeři denně úzce spolupracují s kolegy z ostatních zemí a rovněž pravidelně společně nacvičují řešení mimořádných situací.
Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín, ČEZ, a. s.: „Na elektrárny i personál jsem hrdý.“ |
Pane Krumle, k čemu přesně v pátek 8. ledna došlo z pohledu velkých výrobních zdrojů?
V pátek pár minut po druhé hodině odpoledne krátce poklesla frekvence v přenosové síti. V případě Temelína i Dukovan to znamenalo, že automatické regulační systémy tomu přizpůsobily otáčky turbogenerátorů a přešly na takzvaný ostrovní režim regulace provozu bloků. To se dělo bez našeho přímého zásahu, zároveň ale posádky blokových dozoren (velínů výrobních bloků – pozn. red.) a směnový personál přešel do tzv. abnormálního stavu. To znamená ukončit standardní plánované činnosti a vykonat nějakých třicet úkonů a kroků podle zvláštního předpisu pro tuto situaci. Všichni to perfektně zvládli a po přibližně třiceti minutách po pokynu dispečinku ČEPS jsme se mohli vrátit do standardního režimu.
Jako bývalý operátor umíte tuto situaci zhodnotit. Jak moc náročné to pro personál bylo?
Je to samozřejmě něco jiného než běžný provoz, ale všichni tuto situaci standardně cvičí na simulátorech. Každý musí mít po ruce zvláštní předpis, podle kterého v takové situaci postupuje. Vůbec nešlo o ohrožení elektrárny, ale hlavně o to ověřit, zda je vše nastaveno správně tak, abychom síti pomohli a naopak neuškodili. A jsem hrdý na to, že tomu tak bylo.
Co přesně znamená ostrovní režim pro elektrárny jako takové? Odpojily se od sítě, dodávaly jen do České republiky?
Ani jedno, bloky, kromě dukovanské jedničky v plánované odstávce, fungovaly na sto procent a od přenosové sítě se neodpojily – dodávaly tak, jak bylo potřeba. Naopak odstavení by situaci patrně zhoršilo. Ostrovní režim pro nás zjednodušeně znamená využití regulačních systémů elektráren pro podporu stabilního provozu soustavy. V takové chvíli všichni, ať už výrobci nebo distributoři sledují jediné – nesmíme ohrozit stabilitu rozvodné soustavy a dodávky elektřiny. Samozřejmě s tím, že naší nejvyšší prioritou je bezpečnost jaderných zdrojů, ta má vždy přednost před vším dalším.
V takových chvílích jsou právě největší zdroje – tedy jaderné elektrárny – pod drobnohledem. Byla síť v České republice skutečně ohrožena?
To je otázka na kolegy z ČEPS, ale z mého pohledu ne. Právě proto, že Česká republika disponuje jak robustní přenosovou sítí s kvalitním řízením, tak i stabilními zdroji základního zatížení – tedy v našem případě jak jadernými, tak i klasickými tepelnými elektrárnami, které vyrábějí zcela nezávisle na počasí. A co je důležité, zatím máme k dispozici i mírný přebytek ve výrobě k pokrytí možného omezení provozovaných zdrojů nebo náhlého nárůstu spotřeby. Takže zatím můžeme být relativně klidní, ale do budoucna je důležité si tato ponaučení pamatovat.
