Některá ustanovení, například změny v podpoře v nezaměstnanosti, vstoupí v platnost až v lednu 2026. Novela však už nyní slibuje zásadní proměnu pracovního trhu – a zároveň přináší i několik překvapivých paradoxů.
O to důležitější je její správné pochopení v praxi, na což kladou důraz také na CEVRO Univerzitě, kde se nově vyučuje bakalářský studijní program „Pracovní právo a personalistika“. Na co by se měli odborníci i veřejnost v novele především zaměřit, nám přiblížil garant programu, uznávaný právník a člen Legislativní rady vlády Petr Hůrka.
Kdy novela, která na konci dubna vyšla ve Sbírce zákonů, nabude účinnosti?
Takzvaná flexinovela zákoníku práce nabude účinnosti 1. června 2025. Je však třeba dát si pozor na to, že třeba taková úprava podpory v nezaměstnanosti nabývá účinnosti až od 1. ledna 2026.
Do jaké míry je novela převratná v porovnání s předchozími úpravami?
Novela je výrazná spíše svým dopadem na zaměstnávání osob nežli samotným svým rozsahem. Zkrácení výpovědní doby ve vazbě na zvýšení podpory v nezaměstnanosti v počátku podpůrčí doby na úřadu práce skutečně mohou změnit chování zaměstnavatelů a zaměstnanců při rozvazování pracovního poměru. A nezbývá než si přát, aby to bylo ku prospěchu obou stran.
Jaké hlavní oblasti v tomto směru novela upravuje?
Jedná se zejména o oblast vzniku a skončení pracovního poměru. Konkrétně změny ve zkušební době, větší prostor pro skloubení osobního a pracovního života a konečně zejména skončení pracovního poměru. Zde se jedná především o zkrácení délky i běhu výpovědní doby.
Jaká bude nově délka výpovědní doby při porušení povinností zaměstnancem?
Zde se právě jedná o to zkrácení. V případě porušení povinností (dříve bychom řekli kázně) bude výpovědní doba činit jen jeden měsíc. A navíc začne běžet dříve, a to již ode dne doručení. Stejná je situace při výpovědi dané zaměstnanci pro neuspokojivé pracovní výsledky. Jedná se o výpovědi dle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce.
Ve výpovědích teď v květnu a později v červnu dochází k paradoxní situaci. V čem spočívá a na co se zaměstnanci musí připravit?
Ano, je to skutečně časový paradox, který je způsoben kratší výpovědní dobou a jejím během už ode dne doručení, nikoliv až od následujícího měsíce. Pokud doručí zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pro porušování kázně nebo pro neuspokojivé pracovní výsledky v měsíci květnu, tedy ještě podle dosavadní právní úpravy, skončí pracovní poměr 31. července. Pokud zaměstnavatel počká na novou právní úpravu a doručí výpověď 1. června, skončí výpovědní doba již 1. července, tedy o měsíc dříve!
Proč nebudou moci někteří zaměstnavatelé využít zkrácenou výpovědní dobu podle nové právní úpravy?
Právní úprava v dobré vůli připouští, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali jinou výpovědní dobu, popřípadě i jiný její běh, pokud nebude kratší než ta zákonná. Tímto je dán prostor třeba pro zachování běhu výpovědní doby až od následujícího měsíce. Problémem však je, že velké množství dosavadních pracovních smluv už takovéto ujednání má. Je to třeba něco ve smyslu – výpovědní doba činí dva měsíce a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Tehdy si to zaměstnavatelé ani neuvědomili, možná chtěli spíše informovat zaměstnance o výpovědní době. Bohužel to dali do pracovní smlouvy, a to je vzájemná dohoda. A tak dnes se bude na takové ujednání pohlížet jako na závazné, platné i po 1. červnu 2025. Pokud by zaměstnavatelé chtěli využít možností nové právní úpravy výpovědní doby, bylo by tedy vhodné, aby po vzájemné dohodě došlo k vypuštění takového znění z pracovní smlouvy. Naopak, pokud je to obsaženo pouze v písemné informaci, tak to ničemu nevadí.
Kdo bude nově hradit odstupné vyplacené zaměstnavatelem v případě výpovědi z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?
Zde také dochází k zajímavé změně. Zaměstnanec stále obdrží v takovém případě peněžitou kompenzaci ve výši 12násobku průměrného výdělku. Avšak nebude se už jednat o odstupné poskytované z prostředků zaměstnavatele, ale o jednorázovou náhradu nemajetkové újmy, kterou by zaměstnavateli refundovala zákonem určená pojišťovna (Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna) v rámci zákonného pojištění zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Je dobře, že prostředky, které zaměstnavatelé odvádějí ve formě pojistného, budou použity na účel k tomu určený a nebudou v podobě přebytků odváděny do státního rozpočtu.
Co novela mění na možnosti zaměstnance sdělovat výši své mzdy?
Zákon výslovně zakazuje zaměstnavatelům, aby omezovali zaměstnance ve sdělování své mzdy. Pokud by zaměstnavatelé v pracovním řádu nebo ve smlouvě zaměstnancům zakazovali informovat třetí osoby o své mzdě, budou vystaveni nebezpečí pokuty od orgánů inspekce práce.
Za jakých okolností bude možné vyplácet mzdu v cizí měně?
Výplatu mzdy v cizí měně bude možná sjednat se zaměstnancem, u něhož existuje tzv. cizí prvek. Jedná se tedy o zaměstnance, který je cizím státním příslušníkem nebo který pracuje nebo žije v cizině nebo v cizině plní vyživovací povinnost. S jinými zaměstnanci výplatu mzdy v cizí měně sjednat nelze.
Jaká změna se týká zaměstnávání dětí o letních prázdninách?
V době letních prázdnin bude možné v pracovním poměru až na 35 hodin týdně nebo na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti zaměstnat dítě ve věku 14 let, které ještě neukončilo povinnou školní docházku. Musí se však jednat o práce lehké, které odpovídají rozumové a volní vyspělosti dítěte, neohrožují jeho zdravotní stav, vzdělávání a morální vývoj. Dále je třeba mít souhlas zákonného zástupce a absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Z pohledu zaměstnavatele je třeba si dát pozor na to, že dítě v takovém věku není trestně ani právně odpovědné, ani zcela způsobilé dle občanského zákoníku.
20. května pořádáte na CEVRO Univerzitě konferenci „Zaměstnávání v roce 2025“. Kdo přijde diskutovat a jakým klíčovým tématům se budete věnovat?
Ano, jedná se o konferenci, která bude věnována novinkám v oblasti zaměstnávání, a to jednak v pracovním poměru, ale i ve služebním poměru. Budeme se věnovat flexibilní novele, změnám v zaměstnávání úředníků a příslušníků bezpečnostních sborů. Na konferenci mimo jiné vystoupí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, generální ředitel HZS generál Vladimír Vlček, ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, ředitel Svazu tajemníků měst a obcí Jan Holický, vrchní ředitelka MPSV Dana Roučková a vrchní ředitel Legislativní rady vlády Jan Kněžínek, kteří flexibilní novelu utvářeli.
prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Lektor, konzultant na pracovněprávní vztahy a HR, profesor pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na CEVRO Univerzitě v Praze. Je členem Legislativní rady vlády, vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity a členem redakční rady mnoha českých i mezinárodních odborných právnických časopisů. Dříve působil jako náměstek pro legislativu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde řídil práce na klíčových novelizacích pracovněprávních předpisů a dále jako náměstek pro státní službu na Ministerstvu vnitra. Bylo mu uděleno ocenění Právník roku 2018 za Pracovní právo.
