Uzly ve štítné žláze se nejčastěji projeví jako hmatatelná boule na krku nebo pocit tlaku. Ve většině případů je jako první zaznamená praktický lékař, který pacienta odešle na ultrazvukové vyšetření. „Ultrazvuk pomůže rozlišit, zda se jedná o změnu ve štítné žláze, nebo například o zvětšenou krční uzlinu. Klíčovou roli pak hraje endokrinolog, který provádí podrobné vyšetření včetně odběru vzorku z uzlu,“ vysvětluje přednosta ORL kliniky. Pokud je uzel nezhoubný, roste a způsobuje pacientovi obtíže, lze uvažovat o radiofrekvenční ablaci.
Radiofrekvenční ablace je šetrná metoda bez operace
ORL klinika Pardubické nemocnice patří mezi pouhá tři pracoviště v České republice, která pacientům nabízejí radiofrekvenční ablaci uzlů štítné žlázy. Metoda spočívá v zavedení tenké jehly do uzlu, na jejímž konci vzniká přesně cílené teplo. „Pacienta uzlu chirurgicky nezbavíme, ale přeměníme ho v jizvu, která se stáhne, zmenší a přestane ho obtěžovat,“ popisuje přednosta. Výkon je velmi šetrný, provádí se bez celkové narkózy a bez nutnosti delší hospitalizace, přičemž okolní struktury, jako jsou cévy nebo nervy ovládající hlasivky, zůstávají maximálně chráněné.
Radiofrekvenční ablace je určena především pro pacienty s prokazatelně nezhoubným uzlem, u kterého bylo provedené cytologické vyšetření. Často se jedná o cystická zduření, u nichž je riziko zhoubného onemocnění minimální. „Ošetřovali jsme i osmdesátiletého pacienta, u kterého by celková narkóza představovala velké riziko, a přesto z výkonu výrazně profitoval,“ uvádí Jan Vodička. Rekonvalescence je rychlá, pacienti se během několika dnů mohou vrátit k běžným činnostem i do práce.
Ne každá boule na krku souvisí se štítnou žlázou
Zduření na krku však nemusí být způsobené pouze štítnou žlázou a velmi často se jedná o zvětšené krční uzliny. Ty mohou být projevem zánětu, infekce, ale i nádorového onemocnění, a proto je vždy důležité jejich pečlivé vyšetření. „Naším cílem je rozhodnout, zda jde o zánětlivé onemocnění, nebo o nádor,“ říká Vodička a dodává, že diagnostika je vždy výsledkem úzké spolupráce mezi ORL lékaři, radiology, infektology, onkology i hematology. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zduření v nadklíčkové oblasti, které vyžaduje další velmi důkladné vyšetření.
U nádorů hlavy a krku rozhoduje čas
Pokud zduření přetrvává déle než dva až tři týdny, zvětšuje se a nereaguje na léčbu, začíná se rozbíhat komplexní diagnostický proces. Moderní zobrazovací metody dnes lékařům umožňují poměrně přesně odhadnout, zda se jedná o zhoubný proces. „Čím dříve se pacient dostane k diagnóze a léčbě, tím lepší bývá výsledek,“ zdůrazňuje přednosta ORL kliniky. V Pardubické nemocnici ročně diagnostikují přibližně dvacet až třicet pacientů s nádory hlavy a krku, což odpovídá spádové oblasti zhruba 300 až 400 tisíc obyvatel.
Celý rozhovor si můžete poslechnout nebo zhlédnout v podcastu Nemocnice Pardubického kraje V oranžovém křesle na všech platformách: Odkaz
