Smlouva sama o sobě už nestačí
Mezi podnikateli stále převládá představa, že pokud spolupráce s externistou funguje na základě smlouvy a obě strany jsou spokojené, nemůže nastat problém. Realita je ovšem jiná. Pro posouzení švarcsystému dnes není rozhodující text smlouvy, ale to, jak spolupráce funguje v každodenním provozu.
Inspektoři práce si při kontrolách všímají pevné pracovní doby, používání firemního vybavení, pravidelného řízení a zadávání úkolů nebo ekonomické závislosti externisty na jediném klientovi. Tyto znaky přitom splňuje velká část běžných spoluprací firem se živnostníky – často aniž by si toho obě strany byly vědomy.
Případ Rohlíku jako varování pro celý trh
Že soudy začínají podobné případy posuzovat přísněji, ukázala nedávná kauza společnosti Rohlík.cz. Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil pokutu 2,5 milionu korun za švarcsystém u kurýrů a v rozhodnutí výslovně zdůraznil, že pro posouzení není podstatná smlouva, ale skutečný výkon práce. Argument, že „oběma stranám to vyhovovalo“, podle soudu sám o sobě neobstojí.
Nepřipravené firmy tak riskují nejen vysoké sankce, ale i zpětné doplácení odvodů, reputační škody a dlouhé řízení s úřady.
Co konkrétně inspektoři sledují
Mezi nejčastější varovné signály, na které inspektorát práce při kontrolách naráží, patří:
- externista pracuje pravidelně každý den ve stanovené pracovní době,
- využívá výhradně firemní vybavení, e-mail nebo přístupy,
- má nadřízeného, který mu zadává a kontroluje úkoly,
- fakturuje dlouhodobě pouze jedné firmě,
- pracuje pod hlavičkou objednatele a navenek vystupuje jako jeho zaměstnanec.
Pokud je naplněno více těchto znaků současně, riziko přeřazení vztahu na závislou práci výrazně roste.
Prevence vychází levněji než následné řešení
Vzhledem k tomu, jak nákladné jsou dopady neúspěšné kontroly, řada firem dnes řeší své vztahy s OSVČ preventivně. Nechává si je revidovat ještě předtím, než přijde inspekce. V praxi totiž bývá výrazně jednodušší a levnější nastavit spolupráci správně dopředu než následně čelit sankcím a soudním sporům.
Na tuto oblast se na českém trhu specializuje například poradenská společnost LANDMARK, která firmám pomáhá nastavovat spolupráci s živnostníky v souladu s aktuální legislativou i rozhodovací praxí soudů. Podle jejích zkušeností bývá problém často odhalitelný už při základní analýze procesů. Tedy dříve, než na něj upozorní samotná kontrola. „Pokud klient vědomky nebo nevědomky švarcsystém má, tak my ho jdeme identifikovat a napravit. Uděláme hloubkový audit, problém popíšeme a společně s advokáty navrhneme postup nápravy,“ říká advokátka Markéta Medřická.
Hloubka takového auditu se přitom u LANDMARK liší podle toho, kolik externistů firma využívá a jak rizikové jejich postavení je. V nabídce je několik úrovní – od základního přehledu rizik a checklistu pro menší podnikatele přes detailní analýzu smluvních vztahů až po komplexní právní audit včetně úpravy interní dokumentace a procesů.
Kde se dozvědět víc
Švarcsystém je téma, které se rychle vyvíjí. Připravují se další legislativní změny a soudy postupně zpřesňují, kde leží hranice mezi legální spoluprací a nelegálním zaměstnáváním. Podnikatelům, kteří se chtějí v problematice orientovat, mohou pomoci specializované poradenské weby, odborné semináře nebo podcasty zaměřené na pracovní právo a HR – například talkMARK, ve kterém odborníci sdílejí praktické zkušenosti z kontrol a tipy, na co si dát v podnikání pozor.
