O nárůstu využívání dřevních briket, které je možné použít do prakticky do všech kotlů, kamen i krbů spalujících dřevo, přesná souhrnná čísla nenajdeme. O jejich rostoucí oblibě ale svědčí data výrobců a prodejců tohoto ekologického a současně pohodlnějšího způsobu vytápění.
Dřevní brikety nejsou na tuzemském trhu ničím novým. Zakladatel tradičního českého výrobce dřevních briket a pelet firmy Biomac hovoří o tom, že tento produkt objevil ve Švédsku a začal je v Česku vyrábět již na přelomu tohoto století. Po určitou dobu byly ovšem považovány spíše za luxus a používaly se maximálně na přitápění na noc. Jak ale uvádí obchodní ředitel firmy Biomac Jiří Mrlina, časy se mění a cenový vývoj oba produkty – tedy dřevo a dřevní brikety – minimálně finančně srovnal.
Co vše ovlivňuje konečnou cenu
Co bychom si měli dát do kalkulačky při porovnání výhodnosti dřeva a paliv? První problém spočívá v tom, že dřevní masa se prodává na krychlové metry – tedy kubíky, palivové dřevo na prostorové metry, zatímco dřevní brikety na kilogramy. Dalším oříškem je pak kolísající cena v průběhu roku. Zatímco u palivového dřeva je víceméně podobná a jak ukazují porovnávače cen s podzimem se letos dokonce mírně snižuje, u briket je to naopak. Ty mají své cenové dno při jarních akcích. Tím třetím důležitým jazýčkem na vahách je rozdílná výhřevnost obou komodit.
„Do výpočtu vstupuje několik faktorů a je potřeba si i dávat značný pozor na údaje, které prodejce zejména u palivového dřeva udává,“ upozorňuje Jiří Mrlina. Podle něj se často zaměňuje například prostorový metr s kubíkem, což se někde děje i u síťových obchodů. Prostorový metr rovnaného dřeva je však v závislosti na délce polínek 0,6 až 0,7 kubíků. U sypaného dřeva to pak není ani polovina krychlového metru.
Vyjdeme-li z ceny nejčastějšího smrkového dřeva 1420 korun za sypaný prostorový metr či 2050 Kč za prostorový metr rovnaného dřeva, což je průměrná cena ze sledování Ministerstva průmyslu a obchodu, dostaneme se přepočtem k ceně 6,3 korun za kilogram palivového dřeva. „Je však potřeba dát si velký pozor na správnou vlhkost dřeva, vlastně spíše suchost. V praxi totiž nikdo netestuje, jestli má vzorek dřeva opravdu ideálních dvacet procent vlhkosti,“ připomíná Jiří Mrlina. Například v jednom z řetězců nyní prodávají prostorový metr rovnané směsi tvrdého dřeva za 3490 korun. Jde však o čerstvé dřevo s vlhkostí 35 až 45 procent, se kterým byste neměli topit a počkat nejméně rok na jeho vysušení.
Výhřevnost je klíčem pro správné porovnání
A právě výhřevnost je posledním důležitý parametrem pro cenové porovnání dřeva a briket. Vysušené palivové dřevo má výhřevnost kolem 14 MJ na kilogram. U dřeva s vlhkostí 40 procent pak klesá výhřevnost k úrovni 10 MJ. Podstatné je, že dřevní brikety obsahují méně než deset procent vlhkosti a jejich výhřevnost tak přesahuje 17 MJ na kilogram, což je proti suchému dřevu o čtvrtinu více.
Pokud tento údaj zahrneme do výpočtu, zjistíme, že pro vytopení stejného prostoru na stejnou teplotu by byly potřeba brikety za cenu 7,9 korun za kilogram. A to je hodnota, pod kterou se lze v jarním období pohodlně dostat. Některé typy briket se na jaře prodávaly za ceny kolem 7 korun za kilo, a to i v malém balení. Jen o korunu více pak stály nejkvalitnější brikety z hoblin od zmiňovaného výrobce Biomac.
Kromě ceny samotného paliva má na konečné rozhodnutí, čím bude domácnost topit, vliv i zažitý způsob vytápění a skladování paliva. Obchodní ředitel Biomacu se domnívá, že prakticky všechny další okolností hrají ve prospěch dřevních briket.
Dlouhá doba hoření a snadné skladování
Standardní brikety hoří velice dlouho a žhnou při stabilní teplotě až 5 hodin, takže není potřeba často přikládat. Tím spíš ve srovnání se dřevem, které odhořívá velice rychle. V případě nočních variant dřevních briket výrobci dokonce hovoří o době žhnutí až 10 hodin.
Snadnější je i skladování. Balení briket na paletě v úhledných balíčcích zakrytých přepravní fólií je možné skladovat i venku zakryté plachtou. Pro standardní topení si stačí donést několik balíčků jen v rukou. Prostorově rozměrné dřevo musíte nejčastěji vozit kolečkem a jak se lidově říká: „skládat“ do sklepa či technické místnosti. Tou zejména moderní novostavby nedisponují nebo není dostatečně velká pro uložení až třikrát většího objemu dřeva.
Bez sušení a odpadu
Rozdíl je také v tom, jak operativně je možné palivo využít. Zakoupené brikety jsou prakticky k okamžité spotřebě, protože již nemusí vysychat. To nelze říct o dřevě, které standardně po nařezání potřebuje až dva roky uložit v dřevníku, aby vyschlo, mělo maximální výhřevnost a nezanášelo kotel. Koupit opravdu kvalitně vysušené dřevo je spíš loterie a jak již bylo uvedeno, v praxi jeho vlhkost nikdo neměří.
Zapomínat bychom neměli ani na rozdíl po dohoření obou paliv. U kvalitních briket nedosahuje popelnatost ani jedno procento. Což je až čtyřikrát méně než u standardního dřeva nezbaveného kůry. Takže se veškeré vybírání kotle při zatápění briketami omezí na občasné vysátí popelu vysavačem.
Podle Mrliny lze i z těchto důvodů očekávat, že se zájem o využívání dřevních briket v dalších letech výrazně zvýší. Sám má zkušenost, že lidé, kteří vezmou briketu poprvé do rukou jsou překvapeni, jak je těžká. A překvapuje je také, že se tento válec dá jednoduše nasekat nebo dokonce rozlomit. To přitom výrazně usnadňuje zapálení. Ke vzniku ohně tak není potřeba žádné dodatečné měkké dřevo na třísky a ani složité vrstvení, aby kotel nebo krb chytnul.
Domácnosti mají stále otevřená zadní vrátka
O skutečné ekonomice vytápění ale nerozhoduje jen cena paliva. Velkou roli hraje rovněž účinnost kotle a také způsob zatápění. Palivo by totiž nemělo doutnat či se dusit, ale pomalu hořet. U moderních zařízení je možné řídit rozložení vzduchu vstupujícího do paliva a kotel tak přizpůsobit různým palivům. „To v praxi znamená, že domácnosti nemusí činit dlouhodobé rozhodnutí pro určitý typ paliva. Naopak mají ponechanou možnost přikládat dřevem či briketami a volbu měnit podle vývoje cen obou paliv nebo podle pohodlí,“ zdůrazňuje Mrlina.
