Možná se s tím sami potýkáte a třeba to také připisujete tomu, že „dům po zateplení přestal dýchat“. Ale je to opravdu tak?
Musí dům dýchat?
To, že dům skrze své zdi dýchá, je pouze mýtus. Přes konstrukci sice probíhá difuze vodní páry, ale ta je velmi pomalá a objemově zanedbatelná. Pokud bychom spoléhali jen na ni, na potřebnou výměnu vzduchu v interiéru by nestačila. Skutečné větrání probíhá okny, větracími systémy, digestoří nebo ventilátory.
„Problém s vlhkostí a růstem plísní není způsobený zateplením domu, ale výměnou oken. Starší okna totiž dostatečně netěsnila a vzduch jimi tedy neustále proudil ven i dovnitř. Díky tomu se vzduch v místnosti automaticky vyměňoval 24 hodin denně, i když byla okna zavřená. Bohužel s tím unikal i drahý teplý vzduch, což zvyšovalo náklady na vytápění,“ vysvětluje Ing. arch. Tereza Vojancová, technická poradkyně společnosti URSA.
Moderní okna lépe těsní, což je energeticky výhodné, ale zároveň to znamená, že je potřeba začít aktivně a správně větrat. Pokud se nevětrá, zůstává uvnitř vlhkost z vaření, sprchování nebo samotného pobytu lidí v místnosti. Právě tato vlhkost pak kondenzuje a následně způsobuje růst plísní.
Jak předcházet problémům s vlhkostí?
Plísně nejsou problém pouze u starých domů. Každodenními činnostmi, jako jsou vaření, sprchování, sušení prádla v interiéru nebo dokonce i samotné dýchání, dokáže čtyřčlenná rodina vyprodukovat denně asi 12 litrů vody. Pokud se tato vlhkost neodvede ven, začne kondenzovat na chladných místech a problém je na světě. Abychom vzniku plísní předcházeli, je potřeba správně větrat.
„Správné větrání závisí na ročním období. V teplých měsících můžeme větrat klidně celý den. V chladnějších měsících je pak vhodné vyvětrat interiér krátce a intenzivně, tedy několikrát denně otevřít okna dokořán na pět až deset minut,“ radí Tereza Vojancová.
Užitečným pomocníkem může být vlhkoměr. Ideální relativní vlhkost vzduchu v interiéru je 40–60 %. Při některých běžných činnostech se však může vlhkost zvýšit. V takovém případě je vhodné zapnout digestoř či ventilátor nebo větrat více.
Zateplení pomáhá
„Zateplením se zvýší povrchová teplota stěn na vnitřní straně. Díky tomu vlhkost na zdech méně kondenzuje, což snižuje riziko růstu plísní. Pokud by se vyměnila okna, ale nezateplilo se, problém by byl ještě horší. Studené stěny by byly ideálním místem pro kondenzaci, a tedy i plísně,“ upozorňuje Tereza Vojancová.
V některých částech konstrukce, například při zateplení podlahy půdy nebo šikmé střechy, může být výhodné použít difuzně otevřené minerální izolace. Tyto materiály umožňují částečný průchod vodní páry, což pomáhá odvádět vlhkost z konstrukce ven. Pro zateplení podlahy půdy či šikmé střechy jsou vhodné například izolace URSA DF 38, URSA DF 35 či URSA PUREONE DF 39.
„K izolaci špatně dostupných míst, které jsou typické pro vazníkové či dvouplášťové střechy, je ideálním řešením foukaná minerální izolace URSA Pure Floc. Je však důležité, aby byla celá skladba správně navržena, a to včetně parotěsnící vrstvy na vnitřní straně, aby nedocházelo k hromadění vlhkosti uvnitř. Parotěsnící vrstvu je možné vytvořit pomocí parobrzdy URSA SECO SD 2 či parozábrany URSA SECO SD 100,“ doporučuje Tereza Vojancová.
