Z hlediska efektivního využití energií lze za ideální úspornou variantu považovat dřevostavbu vybavenou systémem chytré domácnosti.
Zájem o dřevostavby v ČR neustále meziročně roste, což je vidět i na statistikách dokončených novostaveb. Např. v r. 2014 bylo z nově postavených domů cca 9,5 % dřevostaveb, kdežto v r. 2020 to bylo již cca 15,5 %. Rovněž se ukazuje, že meziroční růst nově postavených dřevostaveb je podstatně rychlejší, než je tomu u klasických zděných domů. Důvodem je postupné vyvracení některých negativních a nepravdivých mýtů, ale především vyšší povědomí lidí o výhodách těchto konstrukcí. Svou roli hraje např. i ekologie, v jejímž případě dřevostavby zděné domy jednoznačně předčí. Rovněž z pohledu zdraví, kdy třeba pro alergiky je prostředí dřevostavby ideální, má u mnoha lidí dřevostavba výhodu. Nespornou výhodou jsou samozřejmě tepelně izolační vlastnosti a rychlost výstavby.
Ve srovnání se zděnou konstrukcí jsou dřevostavby rozhodně energeticky méně náročné. Je to dáno především vlastnostmi konstrukce, která do sebe v podstatě neakumuluje teplo. Pokud začnete topit v dřevostavbě, máte v ní daleko dříve tepelnou pohodu, a když topení vypnete, teplo se udrží poměrně dlouhou dobu. Když začnete topit ve vychladlé zděné stavbě, musíte především teplo akumulovat do zdí, proto tepelné pohody dosáhnete za podstatně delší dobu, a když topení vypnete, v místnosti ucítíte daleko dříve chlad. Oproti tomu v parném létě se klasické zdi vyhřejí v horkých dnech natolik, že i po opadnutí veder je v nevětraném domě stále velké teplo, protože trvá i několik dní, než zděná konstrukce v létě vychladne. V dřevostavbě dokážete udržet příznivou teplotu i během horkého léta a případného ochlazení interiéru dosáhnete hned po prvním vyvětrání chladnějším vzduchem.
Dřevostavby jsou velmi šetrné k životnímu prostředí. Dřevo má jako jediný stavební materiál pasivní bilanci CO2, což znamená, že během své existence jej více absorbuje než vyprodukuje. Navíc je to materiál plně obnovitelný. Např. i likvidace dřevostavby je energeticky nenáročná a prakticky nezatěžuje životní prostředí.
Velmi zajímavé z pohledu řízení nákladů na provoz je vybavení dřevostavby systémem chytré domácnosti. Co takový systém může v domě řídit? Prakticky vše, co je připojeno k rozvodům elektřiny.
Primárně jsou systémy chytré domácnosti zaměřeny na regulaci systému vytápění. Jelikož dřevostavba prakticky neakumuluje teplo do své konstrukce, lze efektivně řídit topný režim individuálně v každé místnosti. Tedy např. v ložnici si přes den nastavíte nižší teplotu a před spaním si v ní teplotu nastavíte tak, aby se vám dobře spalo. Např. v obývacím pokoji to pak uděláte obráceně. Rozlišit samozřejmě můžete i režimy na víkendový a týdenní, protože není potřeba, aby byla v domě vyšší teplota, pokud jste v práci. Celý systém pak můžete obsluhovat v aplikaci na mobilním telefonu a průběžně dle potřeby jeho nastavení měnit.
Pokud budete mít na oknech venkovní žaluzie, bude váš systém schopen ovládat nejen jejich otevření a zavření, ale rovněž naklápění podle toho, zda aktuálně v místnosti teplo ze slunce potřebujete či nikoliv. Tedy např. v zimě se žaluzie slunci nebrání, neboť nám pomůže vyhřát místnost, ale zato v létě slunci bránit budou, protože by jinak bylo v pokoji horko.
Systémy chytré domácnosti umí rovněž díky pohybovým čidlům umístěným ve stropě rozeznat, zda v místnosti někdo je či nikoliv a podle toho upravit jak tepelný režim, osvětlení či spustit audio systémy apod.. Fantazii se v tomto případě meze téměř nekladou. Zkrátka, co je na elektřinu, může být systémem dle vašeho nastavení v určitou dobu zapnuto či vypnuto, a to i na dálku přes aplikaci.
Významný vliv na výši nákladů na vytápění má zvolený způsob vytápění. V dřevostavbách jsou obvykle využívány elektrické přímotopy, tepelná čerpadla či např. topné fólie využívající sálavého principu (vyzařování infračerveného záření), které dokáží ušetřit podstatné množství elektrické energie.
Abychom dosáhli maximální možné úspory a co největší energetické soběstačnosti, měli bychom na střechu domu instalovat fotovoltaickou elektrárnu doplněnou o bateriové úložiště. Jestliže elektrárna na střeše vyrobí tolik elektřiny, kterou dům již nespotřebuje, pak se energie uloží nejdříve do integrované baterie a po jejím úplném nabití se použije nadbytek vlastní elektřiny pro doplňkový ohřev teplé vody v zásobníku. Zbývající nadbytečnou elektřinu pošle systém do distribuční soustavy, což přinese další efekt v podobě výnosu za prodanou energii. Večer, když elektrárny vyrábí méně nebo vůbec, se elektřina uložená v baterii použije na pokrytí aktuální potřeby energie v domě. Kolik uspoříte s fotovoltaickou elektrárnou, si můžete spočítat zde.
Vše je samozřejmě na rozhodnutí každého, jak velkou investici chce do úspory energie vložit, neboť čím vyšší úspory chcete v budoucnu dosáhnout, tím vyšší pořizovací cenu musíte zaplatit. S ohledem na aktuální vývoj cen elektřiny se však vyšší investice rozhodně vyplatí a investorovi se vrátí za poměrně krátkou dobu.
