V Česku začíná sezona sršňů — od května do října zakládají sršni nová hnízda v podstřeších, dutinách stěn, ptačích budkách i na půdách. Specializované firmy hlásí první výjezdy a varují: likvidace sršňů svépomocí nezřídka končí pohotovostí. Sršeň je na rozdíl od běžné vosy podstatně agresivnější obhájce svého teritoria a útočí už při ohrožení několika metrů od hnízda.
Rozdíly mezi vosou, včelou a sršní začínají u jedu
Sršeň, vosa a včela mají odlišnou biologii i různé chemické složení jedu. Jed vosy (rod Vespula) obsahuje peptidy ze skupiny vespakininů — bradykininových analogů, které způsobují palčivou bolest a zánětlivou reakci. Včelí jed, souhrnně označovaný jako apitoxin, je z přibližně poloviny tvořen melittinem — látkou, která narušuje buněčné membrány a vyvolává intenzivní místní reakci. Sršní jed (rod Vespa) se vyznačuje výjimečně vysokou koncentrací acetylcholinu (až 5 % objemu), neurotransmiteru, který zesiluje vnímání bolesti, a vedle něj obsahuje mastoparany a kininy. Bodnutí sršněm je proto extrémně bolestivé i pro člověka, který není alergik. Sršeň navíc dokáže bodnout opakovaně — na rozdíl od včely o žihadlo nepřichází. Postup likvidace sršního hnízda je proto principiálně jiný než zásah proti vosímu nebo včelímu roji.
Bodnutí sršněm má jasný zdravotní rozměr
Zdravotní dopady, které lidé při likvidaci sršňů často podceňují, mají několik úrovní. Vosí, včelí i sršní jed obsahují vazoaktivní látky (histamin, serotonin, kininy), které způsobují otok, zarudnutí, bolest a tlak v bodnutém místě. U zdravého člověka jedno bodnutí obvykle není život ohrožující. Bodnutí do oblasti krku, jazyka nebo úst ale může vyvolat otok dýchacích cest a dušení i u nealergika. Bodnutí dvaceti a více sršňů najednou pak může způsobit toxickou reakci s rozpadem svalů (rabdomyolýzou), selháním ledvin nebo poruchami srdečního rytmu — přesně to je scénář, který typicky nastává při amatérském útoku na hnízdo.
Likvidace sršního hnízda svépomocí: pro alergiky životu nebezpečná
U alergiků na hmyzí jed je situace ještě závažnější. Podle epidemiologických dat trpí přecitlivělostí na jed blanokřídlých přibližně 1–5 % populace, a u nich může i jediné bodnutí spustit anafylaktický šok — rychlou systémovou reakci s kopřivkou, otokem, dušností, poklesem tlaku a ztrátou vědomí. Bez okamžitého podání adrenalinu může skončit smrtí během minut. Alergici by měli mít k dispozici pohotovostní adrenalinové pero a v žádném případě by neměli hnízdo likvidovat sami. Více informací o rizicích a postupu při nálezu hnízda najdou čtenáři v článku o likvidaci sršního hnízda na stránkách deratizace-global.cz.
Proč likvidace sršního hnízda svépomocí selhává
Likvidace sršního hnízda svépomocí má několik typických scénářů, které končí v nemocnici. Klasický sprej na hmyz z drogerie sršně nezneškodní okamžitě — pouze je podráždí a ti zaútočí na rušitele. Pokus o stržení hnízda v noci s baterkou láká sršně přímo na světlo. Zalití hnízda vodou nebo hořlavinou je hazardní i z hlediska požáru. Sršeň se navíc dokáže orientovat podle feromonů i v případě, že je hnízdo poškozené, a kolonie umí přivolat posily z okolí. Ochranný oděv pro člověka bez specializace často nestačí — sršeň propíchne běžnou textilii i tenčí kožešinu.
Profesionální likvidace sršního hnízda probíhá ve dvou krocích
Profesionální likvidace sršního hnízda probíhá dvoustupňově. Nejprve se přímo do vstupního otvoru aplikuje insekticidní zásyp nebo postřik s rychlým knock-down účinkem, vždy v plné ochranné výbavě (protibodavý oblek, lícnicový respirátor, rukavice). Po vyhubení kolonie technik hnízdo odstraní a místo ošetří, aby se v něm nezahnízdily další roje. Cena bytového zásahu začíná řádově na 2 500 Kč plus doprava, sezonně bývá dostupná pohotovostní služba s dojezdem do 24 hodin. Více o postupu, použitých přípravcích a pokrytých lokalitách najdete na našich stránkách.
