Logistická náročnost těchto zastávek stoupala s každým stoletím. Zatímco v první polovině 16. století přijel král Ferdinand I. s doprovodem kolem stovky osob, v dobách císaře Karla VI. dorazila kolona tří až čtyř stovek vozů a početný dvorský doprovod čítal výrazně přes tisíc lidí. To bylo více, než měla řada tehdejších měst obyvatel.
Každá taková návštěva znamenala měsíce příprav pro zemskou vládu, krajské hejtmany i zámecké úředníky. Ubytovat a nakrmit takto početný dvůr nedokázalo ani to nejbohatší panství samo o sobě – potraviny, drůbež a zvěřina se proto svážely z dalších černínských panství. Současně se opravovaly cesty, připravovala se slavnostní uvítání s dělovými salvami a v ulicích se zintenzivnilo pronásledování žebráků i kriminálních osob.
Organizaci takových vzácných návštěv, náročný ceremoniál i každodenní život na zámku nyní přibližuje nová výstava Veličenstvo před branami.
„O panovnických vjezdech do Jindřichova Hradce existuje už značné množství literatury, ale teprve při přípravě výstavy jsem si uvědomil, jak výjimečné bylo město i zámek v kontextu jiných poddanských měst obrovským počtem panovnických návštěv. To, co jsme se snažili výstavou ukázat, je dnes někdy pozapomínaný význam Jindřichova Hradce jako živého a velikého města,“ vysvětluje kastelán zámku Jan Mikeš.
Příběhy z cest: Strach z Bílé paní i romantika na Vajgaru
Pobyty panovníků na zámku nebyly jen o oficiálním protokolu, pohoštění v pavilonu Rondel či představení jezuitských studentů. Doprovázely je i kuriózní příhody. Císařovna Alžběta Kristina podle dochovaných zpráv odmítla na zámku přenocovat ze strachu ze zjevení Bílé paní. Naopak její budoucí zeť František Štěpán Lotrinský zavítal do Jindřichova Hradce při pražské korunovaci Karla VI. v roce 1723 právě proto, aby si proslulý portrét této zámecké postavy prohlédl.
Úplně jinou atmosféru měla návštěva Leopolda I. v roce 1680, pro kterého Jan Jiří Slavata připravil překvapení v podobě večerní projížďky na loďkách po rybníku Vajgar. A na počátku 20. století tu neohlášenými soukromými výlety z nedalekého Chlumu u Třeboně děsil vedení panství i starostu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který majitele zámku ani jednou nezastihl doma.
Atmosféra barokní ložnice i exkluzivní exponáty
Stěžejní část výstavy tvoří náznaková instalace barokní císařské ložnice ve druhém patře Adamova stavení. Celý tento prostor byl v 19. století výrazně poškozen požárem i následným chátráním a expozice se tak na základě dochovaných inventářů snaží navodit atmosféru někdejší reprezentační komnaty.
„Rekonstrukce barokní císařské ložnice je bezpochyby jedním z největších lákadel celé výstavy. Nejde sice o vědeckou rekonstrukci v pravém slova smyslu, protože se dochovaly pouze stručné dobové inventáře, snažili jsme se ale co nejvěrněji navodit atmosféru reprezentačních komnat určených pro nejvýznamnější hosty,“ popisuje Jan Mikeš.
Návštěvníci v instalaci mohou obdivovat část stěn pokrytých látkovými tapetami, monumentální postel s nebesy i barokní sedací nábytek. Výstavu Veličenstvo před branami doplňují také předměty denní potřeby a kuriozity, jako je mycí souprava nebo barokní pánské a dámské nočníky.
Mezi exkluzivní exponáty zapůjčené z památkových objektů a muzeí patří osobní uniforma arcivévody Františka Ferdinanda d’Este nebo hrníček z osobního majetku císařovny Alžběty Kristiny z Národního muzea. Významnou část expozice tvoří také mistrovské repliky českých korunovačních klenotů od Jiřího Urbana a manželů Blanky a Matúše Cepkových.
„O tom, že by sebou panovníci vozili originály českých korunovačních klenotů a ty se tak někdy objevily v Jindřichově Hradci, bohužel nemáme zprávy, ale pro návštěvníky je panovník spojen právě s korunními klenoty a výstavu o panovnících tak zcela logicky doplňují. Jsou to mistrovské repliky k nerozeznání od originálů a určitě budou patřit mezi velké magnety pro řadu návštěvníků,“ dodává kastelán.
Co je dobré vědět před návštěvou
Výstava Veličenstvo před branami – České korunovační klenoty na dosah probíhá na Státním hradě a zámku Jindřichův Hradec od 1. srpna do 1. listopadu 2026. Přístupná je denně od 10:00 do 16:00 hodin v rámci okruhu Zámecké muzeum. Základní vstupné činí 180 Kč a zahrnuje i expozice Černínové a Kabinety Stuchlé. Návštěvníci si repliky klenotů mohou prohlédnout z bezprostřední blízkosti a bez časového omezení.
Podrobnosti najdete na www.zamek-jindrichuvhradec.cz.
