Daniel Löw Beer, potomek předválečných vlastníků továrny, se po odkupu části areálu v roce 2018 začal v Brněnci vážně zabývat myšlenkou vybudování muzea.
Architekti z ateliéru A77 z Brna se na úpravách areálu podílejí již od roku 2023. Za posledních 25 let činnosti mají za sebou řadu úspěšných realizací v širokém portfoliu staveb od občanských, administrativních, sportovních, obytných a průmyslových staveb také mnoho náročných rekonstrukcí, včetně několika zámků, sakrálních objektů a celé řady národních kulturních památek (zámky Bučovice, Oslavany, soubor kanovnických domů Brno – Petrov, bazilika Porta coeli, Opatství Staré Brno).
I areálu v Brněnci byly již zahájeny projekční práce na památkově chráněných sousedících budovách.
„Byli jsme osloveni investorem v souvislosti s plánovanou dostavbou Skleněného pavilonu, jako přístavby ke stávající výrobní hale už v roce 2022“, vysvětluje architekt Zdeněk Bureš, jednatel ateliéru. „Pro stavbu jsme získali i stavební povolení a souběžně pracovali na projektech rekonstrukcí nejhodnotnějších budov, které mají přímou historickou souvislost s pobočkou koncentračního tábora v Brněnci (nacházel se v severní části areálu ve 40. letech 20. století); jsou to tři dochované objekty: budova čp. 23 (laboratoře), budova č. e. 5 (posukovaná přádelna), sklad chemikálií, domek čp. 29 (sklad, kancelář) a vstupní brána. Tyto objekty obklopují ze tří stran prostor shromaždiště tábora a jejich hodnota tkví v hmotném svědectví.
Architekti stáli před nelehkým úkolem. Bývalá prádelna byla již řadu let nevyužívána, zdevastována, poškozena zatékáním, vlhkostí, se statickými poruchami, propadlými stropy přístaveb, plísněmi a poničenými výplněmi otvorů, bez napojení na jednotlivá média a inženýrské sítě, zralá na kompletní demolici.
Vybudování Muzea přeživších v části haly s pilovými světlíky bylo projekčně komplikované díky majetkoprávním vztahům a nezbytností vybudovat potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyrovnat se současnými požadavky na požárně bezpečností řešení.
V rámci stavebních prací bylo především nutné zajistit statické zabezpečení konstrukcí, odvodnění a sanaci celé stavby, vyřešit úpravy prostoru pro výstavní, společenské, kulturní a vzdělávací akce nejen po stránce stavební, ale i vybavením potřebnými technologiemi.
Zhruba čtvrtina bývalé přádelny v areálu chátrající továrny, která v sobě odráží historii 20. století, se proměnila v moderně pojatý muzejní prostor. Rekonstruovaná část je oddělena od větší zbylé části bývalé přádelny, která byla ponechána v neupraveném stavu, skleněnou stěnou s možností přímého vstupu i do nerekonstruované části.
Upravená část zahrnuje vstupní přístavbu se servisními prostorami a následně hlavní prostor, rozdělený textilními tapisériemi na výstavní část, střední přednáškový a výukový sál pro 150 osob s audiovizuální technikou a společenskou část s kavárnou a občerstvením.
