Pokud by se někdy v Pardubicích konala soutěž o nejzvláštnější kancelář, David Koppitz by byl jedním z favoritů. Jeho pracovna se totiž skládá z drtivé většiny pouze z kortenu. Kov, který má budit dojem, že je zrezlý, sám o sobě navozuje zvláštní atmosféru.
Vše dokresluje to, že hned vedle má mladý šéf truhlářskou dílnu. Takže při práci ho doprovází zvuky vrtačky, flexy či pilky. „Místnosti nejsou prakticky zvukově odizolované, takže to je někdy náročné. Hlavně dopoledne, když k nám chodí děti ze škol, je tady dost živo. Když desítky nohou chodí po železných roštech, tak o tom víte,“ říká s pobavením v hlase Koppitz.
Jak se vlastně pracuje v tomto industriálním prostředí?
Dobře. Už jsem si zvykl, je to zajímavé. Trochu do sebe narážíme s architektem díla, který velmi dbá, aby bylo vše podle projektu. Takže jsem dostal třeba vynadáno za to, že jsem si dal do kanceláře věšák na bundy. Také se nelíbilo, když jsme na chodbu dali uzavřené odpadkové koše. Prý by bylo lepší, aby bylo na odhozený odpad vidět. Snažíme se hledat kompromisy.
A jak reagují návštěvníci? Jak první půlrok provozu vypadal?
Do konce roku jsme jeli hodně ve zkušebním provozu. Nechali jsme to lidi prohlédnout, sbírali jsme jejich připomínky a náměty. Od ledna jsme pak celé Sféře dali podstatně větší dramaturgii. Například jsme měnili víkendovou nabídku, když jsme viděli, že třeba některé časové sloty netáhly. Obecně se dá říct, že také měníme strategii v tom, že méně mluvíme o číslech, ale více o programu a jeho kvalitě.
Nicméně čísla budou zajímat třeba lidi na radnici, která je zřizovatelem Sféry.
Do konce února přišlo do Sféry 4 500 žáků, plus dva tisíce lidí mimo školní aktivity. A jen za první dva dny fungování, kdy bylo slavnostní otevření, tady bylo pět tisíc lidí. Mimo to zde děláme mnoho dalších akcí, které se v žádných statistikách neobjeví. Například jsme tu pro firmy začali pořádat teambuldingové akce. To nám generuje zajímavý vedlejší příjem.
Jak vlastně fungujete finančně?
Máme dva rezervační systémy. Jeden je pro veřejnost a druhý pro školy. Letos držíme pro školy cenu tisíc korun za devadesát minut dlouhý blok, což znamená, že když přijde třeba 15 dětí, tak to jedno zaplatí zhruba 70 korun. Jinak prohlídky Sféry děláme za 50 a 80 korun, tam počítáme od jara s mírným navýšením ceny.
Jaký má vůbec Sféra rozpočet a z kolika procent ho bude muset dotovat město?
Náš roční rozpočet je zhruba 28 milionů. Podle čísel, která mám k dispozici, odhaduji, že asi půlku toho si sami vyděláme. Při otevřenosti projektu a jeho směřování není reálné, abychom rozpočet pokryli celý. Ale budeme se snažit najít co nejvíce vlastních zdrojů, to je jasné.
V čem zatím vidíte největší problém, co se návštěvnosti týká?
Myslím, že asi největší propad ohledně očekávání máme u kroužků. Ovšem ten se dá logicky vysvětlit. Otevírali jsme až začátkem října, kdy většina dětí měla už pro tento školní rok kroužky vybrané. Nebylo tak v možnostech dětí i rodičů přidat další. Tohle by se od příštího školního roku mohlo zlepšit.
Hodně se mluvilo o tom, že do Sféry budou chodit pardubické školy a školky. Funguje to?
Myslím, že tady byly už skoro všechny, některé opakovaně. Ale i v tomto segmentu se učíme. Třeba leden byl slabší, protože bylo před vysvědčením, a tak ve školách měli jiné problémy. Křivka však jde nahoru a třeba na duben už máme místo pro školy obsazené ze 70 procent. Trend je tedy stoupající a optimistický. To už je číslo, které se blíží mé představě. Ve spolupráci s krajem se nám daří získávat i klienty ze středních škol. Ty nám zase plní spíše odpolední program.
A jezdí sem třeba i přespolní?
Ano, byli tady žáci z Prahy nebo z České Třebové. Už máme domluvené školy také z Čáslavi či ze Dvora Králové. Dá se říct, že z okolí do sta kilometrů je zájem docela veliký.
A jak vypadá návštěvnost rodin?
Ty se logicky nejvíce soustředí na víkendy. Během nich je návštěvnost hodně rozdílná v závislosti na počasí. Někdy je tady třeba za sobotu sto lidí, někdy i více.
Mohou si zde lidé něco i vyrobit, jak se původně uvažovalo?
Ano, tohle funguje dobře především v truhlárně. Nedávno mne docela pobavilo, když tady byla dopoledne třída ze základní školy a po skončení výuky si každý žák včetně děvčat nesl domů hotovou poličku, kterou stačilo připevnit na zeď. Chodí sem i skupiny seniorů, kteří v dílně stráví společně čas a něco si u toho vyrobí. Snažíme se tyto věci podporovat i náměty na tematické výrobky, třeba k Valentýnu.
Vím, že jste měl obavy při skládání týmu lektorů, povedlo se?
Dali jsme do kupy kvalitní tým lidí. Ale nyní máme vytížení zařízení kolem 50 procent a je zřejmé, že budeme stoupat. Tím pádem bude nutné tým doplnit třeba s ohledem na nemoci či dovolené.
