„Ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi jsou v Praze aktivity v oblasti výzkumu a inovací financovány ve větší míře z veřejných zdrojů. Proto se ukazuje, že je potřebné větší zapojení firemního sektoru. Významnou překážkou je, že správa městských inovací je roztříštěná do několika organizací a na úrovni samospráv nejsou jasně vymezení koordinátoři nebo autority udávající jasný směr a vizi,“ říká mluvčí agentury Veronika Dostálová.
Mapování provádí státní agentura již od roku 2014 prostřednictvím různých lokálních organizací. Poslední pražské dotazování provedl Pražský inovační institut. Do závěrečné zprávy se z více než čtyř stovek oslovených firem dostaly veřejné podniky, „garážové firmy z 90. let“, ale i nadnárodní korporáty.
Praha je podle výsledků z pohledu podnikatelské aktivity nejvýkonnějším teritoriem v Česku. Pochopitelně, z pozice hlavního a populačně nejsilnějšího města, ve kterém sídlí velké množství veřejných institucí, má lepší pozici a předpoklady než ostatní sídla v zemi.
Mapování INKAPodle Mapování inovačních kapacit (INKA) v pražských podnicích je výhodou Prahy blízkost významných evropských trhů či technologické zázemí. Firmy naopak narážejí na kapacitní bariéry nebo nedostatek lidských zdrojů. Polovina firem v Praze expanduje. Čtvrtina uvedla, že se budou orientovat na vývoj umělé inteligence. |
„Například v roce 2021 vzniklo nejvíce obchodních společností právě v Praze (přes 14 tisíc, pozn. red.), což představuje obrovský náskok oproti druhému regionu, kterým byl Jihomoravský kraj s 3 761 nově založenými společnostmi,“ přibližuje analytik institutu Peter Deďo, který se na mapování podílel. Co Prahu v rozvoji naopak brzdí, je spolupráce města a privátního sektoru. Společnosti si stěžovaly především na složitou administrativu či rigidní přístup ze strany veřejných institucí, jež poskytují finance na vědu a výzkum.
„Praha je region, který je často vyloučen z různých dotačních programů a podpor, ačkoliv spousta firem by podporu potřebovala a zasloužila si ji,“ uvádí jedna z dotazovaných firem.
Podmínkou pro rozvoj firem je podle analytika především kvalifikovaná pracovní síla. „Výrazné množství respondentů uvedlo vazbu na ČVUT a přítomnost zákazníků,“ tvrdí Deďo. Firmy také říkají, že plánují řešit nedostatek lidských zdrojů formou náboru absolventů technických škol. Ti prý mají ale často přehnané nároky. Firmy dále trápí neaktivní přístup studentů a nízký zájem o technické obory.
Studenty nikdo neproplatí
K tomu, aby společnosti více spolupracovaly s univerzitami, by uvítaly „dotování studentských stáží ze strany státu“ nebo aby byla tato spolupráce podporována formou grantů. Jedna společnost například uvedla, že by ocenila, „kdyby byla finanční podpora určená na zaplacení zaměstnance, který se bude studentům věnovat.“
To MF DNES potvrdili i zástupci konkrétních firem sídlících v metropoli. „Žádné veřejné prostředky k proplácení stáží nevyužíváme, vše pokrýváme z vlastních zdrojů,“ konstatuje mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.
Spolupráci se studenty potvrzuje i Richard Kapsa, ředitel komunikace biotechnologické společnosti Sotio, která je součástí investiční skupiny PPF.
„Pracuje u nás řada PhD studentů, kteří mají možnost podílet se na různých výzkumných projektech v oblasti výzkumu nových metod léčby nádorových onemocnění a spolupracovat v rámci mezinárodních vědeckých týmů. Za svou práci dostávají odpovídající finanční ohodnocení,“ uvádí Kapsa.
