Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zkapalňuje se asi čtvrtina vytěženého plynu

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Zkapalněný zemní plyn je v praxi využíván zejména v Severní Americe pro dálkovou autobusovou a nákladní kamionovou dopravu. Už ale pronikl i do železniční dopravy. "Zkapalňuje se asi čtvrtina vytěženého plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident a generální sekretář České plynárenské unie.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Oldřich Petržilka, prezident a generální sekretář České plynárenské unie.

Mohl byste přiblížit aktuální dostupné zásoby zemního plynu?
Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na cca 400 bilionů m3. Lidstvo by mohlo těžit a využívat s využitím současných dobývacích technologií a při nynější úrovni spotřeby toto množství minimálně 190 až 200 let. O teplo a energii by tak bylo celoživotně postaráno nejméně pro čtyři další generace. Navíc jsou tu ještě velké rezervy, po jeho ložiscích se pátrá mnohem kratší dobu než u ropy, v poslední době je to např. břidlicový plyn.

Prokázané zásoby zemního plynu, tj. zásoby v současné době hospodárně těžitelné, neustále stoupají. Ve srovnání s rokem 1990 byly prokázané zásoby v roce 2000 více než 17 procent vyšší a při současné úrovni těžby jsou postačující téměř na 70 let - tj. zhruba o 25 let více než u ropy.

Dále se odhaduje, že nekonvenční zdroje, tedy břidlicový plyn a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou stejně velké jako konvenční zdroje. Přes 40 procent z nárůstu těžby bude uspokojeno právě z nekonvenčních zdrojů, přičemž k růstu dojde hlavně v Severní Americe, Číně a Austrálii. USA mají zásoby nekonvenčního plynu 14 bilionů m3 plynu, což stačí na dodávky po dobu 100 let.

Proto třeba američtí investoři reagují levnými projekty na přestavbu importních terminálů zkapalněného plynu na terminály exportní, dá se očekávat, že USA budou exportovat zkapalněný plyn do celého světa. Nekonvenčně těžený plyn se nyní na celkové americké těžbě podílí z 34 procent, přičemž do dvaceti let by jeho podíl měl vzrůst na 60 procent. 

Kolik procent vytěženého zemního plynu se zkapalňuje?
Zkapalňuje se asi čtvrtina vytěženého plynu. Plynovody přepravují zbylých 75 procent. Zkapalnění se využívá zejména pro dlouhé přepravní trasy, v roce 2015 by měla být střední délka trasy tankeru 4 200 námořních mil. Očekává se, že obchod mezi hlavními světovými regiony se více než zdvojnásobí, přičemž nárůst o zhruba 620 miliard m3 se pak asi rovným dílem rozdělí mezi plyn z dálkových plynovodů a LNG.

Zkapalněný zemní plyn pohání autobusy, kamiony i osobní automobily

Proč se vůbec zkapalňuje?
Zkapalněním zmenší zemní plyn svůj objem asi 600 krát a zejména proto se využívá tato forma pro přepravu zemního plynu přes moře na větší vzdálenosti. V praxi se pak dá využít i k pohonu automobilových motorů. Poprvé k tomu došlo v 50. letech minulého století v SSSR, kde plyn u nalezišť u Azovského moře byl použit k pohonu zemědělských traktorů. V současnosti je zkapalněný zemní plyn v praxi využíván zejména v Severní Americe (USA a Kanada) pro dálkovou autobusovou a nákladní kamionovou dopravu, např. společnosti Huston Transit, Roadway, ale i pro osobní automobily.

Zkapalněný zemní plyn pronikl také do železniční dopravy. Lokomotivy na LNG provozují společnosti Consolidated Natural Gas Company, Burlington Northern a Deutsche Bahn a lodní LNG trajekt Glutra v Norsku. Velmi úspěšně je zkapalněný zemní plyn používán také pro pohon chladírenských aut, kde kapalný plyn slouží nejen jako pohonná látka, ale při odpařování i jako dodavatel chladu.

Liší se od zkapalňování proces "zpětného zplyňování"?
V obou případech jde o energeticky náročný proces. Např. společná investice Exxonu a Qatar Petroleum v Texasu by měla být ve výši 10 miliard. Zpětné odpařování se nazývá regazifikace, tedy spíše „znovuzplynění“. Regazifikace se děje na bázi zvýšeného odpařování, přičemž/kdy se zvyšuje teplota LNG a dochází k přeměně na plynné skupenství.

Zpětně se tedy plyn ze zásobníků postupně odpařuje v odpařovacích terminálech a dodává do plynovodního systému, regazifikace už není tak finančně náročná. Tak jako u potrubní přepravy se nakonec zemní plyn přes předávací stanici dostává do systému vnitrostátní přepravy. Její součástí je i regulační stanice, která snižuje tlak plynu na hodnotu, pod kterou je v dané zemi vnitrostátní plynovodní systém provozován. USD a je určena pro vybudování závodu pro zkapalnění plynu a výstavbu exportního přístavu.

Kolik procent plynu se při tomto procesu ztrácí, "vypaří"?
Odpary se pohybují někde mezi 0,1 až 0,15 procenta denně. Neustále se provádějí mechanické a tepelné testy a optimalizuje se složení izolace. Pro snížení izolačních ztrát se nově uvažuje o použití polyuretanové izolace vysoké hustoty, která se tak stane nosným prvkem a umožní zmenšit kovové tepelné mosty mezi vnitřní nerezovou výstelkou a trupem lodi. Současně se zvyšuje tloušťka izolace z 25 na 40 cm.

Tzv. "odparek" ovšem při lodní přepravě nepřichází nazmar, vyžívá se k pohonu lodi. Pohon tankerů je zajištěn prostřednictvím kotlů, využívajících zemní plyn získávaný právě z odparku v nádržích LNG, nebo získávaný zpětným odpařováním LNG.

Tento způsob zajišťování paliva dovoluje spotřebovávat odpary, které v každém případě v lodi vznikají. Komplexní pohony lodí na zkapalněný zemní plyn budou zjevně v budoucnu hrát velkou roli, a to nejen tankerů, ale i běžných lodí určených například k rybolovu, dnes již třeba u pobřežních hlídek v Norsku aj.

Kolik je v Evropě vlastně terminálů?
V současnosti můžeme hovořit o19 LNG terminálů. Nejsou ale využívány na sto procent, v roce 2009 to bylo dokonce asi jen 40 procent využití stávající kapacity. Představují ovšem významný bezpečnostní prvek pro zabezpečení spolehlivosti dodávek plynu. Míra využití instalované kapacity by se však měla do budoucna s rozvojem obchodu s LNG výrazně změnit, očekává se, že do roku 2015 by se měl import LNG zvýšit až desetkrát.

V roce 2030 už chce Unie pokrývat polovinu plánované spotřeby zemního plynu dovozem LNG. Celkově už nyní se mezi lety 2000 a 2012 zkapalňovací kapacita LNG ve světě zpětinásobila a podle Mezinárodní energetické agentury zkapalňovací kapacita LNG, která činila v roce 2008 pouze 270 miliard m3, má v roce 2015 dosáhnout 450 miliard m3 a v roce 2020 až 520 miliard m3.

Jak to nyní vypadá ve světě s výstavbou terminálů?
V Evropě se hovoří o výstavbě zhruba 30 dalších terminálů, některé už se staví. Itálie hodlá postavit nebo rozšířit více jak 10 terminálů. Tyto projekty by měly zvýšit kapacitu terminálů Itálie o 60 bcm/rok, tudíž by ztrojnásobily dosavadní schopnosti země.

Ve Velké Británii je naplánováno 5 terminálů. Počet terminálů chce zvýšit ještě Francie, Nizozemí, Německo, Kypr, Irsko, Švédsko, Polsko a pobaltské státy. Pro Českou republiku je významná stavba terminálu v polském Swinoujscie, případně připravovaný terminál na ostrově Krk v Chorvatsku.

Celý rozhovor naleznete na webu České plynárenské unie
www.cpu.cz/napsali-o-nas/2516-3.

Autor:


Komerční sdělení

Komerční sdělení je placená služba portálu zprávy.iDNES.cz, která měsíčně osloví 650 000 uživatelů. Další informace najdete ZDE

Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.