Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdechovský: Pro jižní Moravu je klíčové dálniční spojení na Vídeň

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se dlouhodobě věnuje právům dětí, diskriminaci otců u českých soudů - pomáhá rodinám i z jižní Moravy. Pravidelně jezdí do regionů, setkává se s lidmi a mluví s nimi o evropské migrační krizi i o regionálních problémech.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Europoslanec Mgr. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) | foto: ELS

Začněme nejprve velmi ožehavým tématem migrace. Jak hodnotíte dosavadní posun EU v otázce tzv. migrační krize?
Pokud nechce Evropa skončit jako slavná Římská říše, musí umět s migrací zacházet rozumně. Brát všechny, kdo dorazí do Evropy jako uprchlíky, se ukázalo jako holý nesmysl.

Další evropskou otázkou, která vzbudila v Česku velké kontroverze, je návrh směrnice o regulaci střelných zbraní. Můžete ve stručnosti říci, co navrhovaná směrnice po členských státech požaduje?
Problematické je už to, jak je celá směrnice prezentována. Komise jí představila jako způsob boje s nelegálními zbraněmi, a proto chce začít šikanovat ty, co zbrojní průkaz a zbraně získali legálně. Třetinu návrhu bych tak označil za naprosto zbytečné. Pokud chci bojovat s obchodem s nelegálními zbraněmi, tak nebudu omezovat ten legální. Vadí mi například zavedení přísných pravidel regulace držení znehodnocených zbraní. Dále kritizuji fakt, že typy zbraní nejsou ve směrnici jasně definované, a problém může nastat zejména u replik, za které by mohly být považovány například i hračky či airsoftové zbraně a mohou se na ně vztahovat přísnější pravidla.

Pocítili by toto opatření například myslivci a další lidé, kteří nezbytně potřebují zbraně pro vykonávání své činnosti?
Pokud se nám nepodaří prosadit změny ve směrnici, tak rozhodně ano. Ale zde se snažíme systematicky připomínkovat návrh tak, aby všechny kontroverzní návrhy z něho vypadly. Spolupracujeme na tom s poslanci z různých zemí a stran.

LOGO EVROSPKÉHO PARLAMENTU

LOGO EVROSPKÉHO PARLAMENTU

Jihomoravský kraj hraničí hned se dvěma sousedními zeměmi Rakouskem a Slovenskem, a měly by jím procházet klíčové dopravní úseky. V čem spočívají podle vás hlavní nedostatky nynějšího stavu dopravní sítě a jaké řešení navrhujete?
Je to především projektová nepřipravenost. Za klíčové považuji, aby se dostavělo dálniční spojení do Vídně, D43 do Svitav nebo se pohnul projekt vysokorychlostní železnice. Brno má výbornou polohu a je vnímáno jako skvělé místo pro investice. Ale bohužel v rozvoji infrastruktury se tu příliš v posledních letech nepokročilo. Proto jsem rád, že kolegové Antonín Tesařík nebo Roman Celý chtějí tuto situaci změnit a začali na projektech dopravní infrastruktury intenzivně pracovat.

Další spornou otázkou je i hlavní vlakové nádraží v Brně. Jak se stavíte k možnosti jeho přemístění?
To není otázka přímo pro mě, ale pro architekty a odborníky na dopravu a urbanismus. Od nich vím, že je prakticky vyloučené vést vysokorychlostní železnici na současné nádraží. Ale je otázka, zda Brno má o vysokorychlostní železnici zájem.

Jste známý svojí angažovaností v kauzách dětí odebraných norským Barnevernetem. Můžete čtenářům říci, jak se nyní vyvíjí případ Evy Michalákové a jejích dvou synů, který v Česku vzbudil patrně největší pozornost?
V současné době čekáme na to, až soud potvrdí termín jednání. Zatím to vypadá na konec května. Soud by měl sehnat tlumočníky, kteří se jednání zúčastní. A to se mu bohužel od září 2015 nepodařilo.

V sobotu 16. dubna se na mnoha místech po celém světě konaly demonstrace proti Barnevernetu. Jak byste hodnotil jejich průběh a ohlas, který měly?
Byl jsem šokován, jaké obrovské množství lidí se jích zúčastnilo. Celkově po celém světě to bylo přes 300 tisíc lidí a to je opravdu velmi unikátní. Hlavně se o tom, co se v Norsku děje, začalo celosvětově skutečně mluvit. Mám radost, že opravdu obsáhlý dokument natočila i BBC. Myslím, že Norská vláda začíná zjišťovat, že už nemůže zavírat před problémy tamní sociálky oči a říkat, že to není její problém.



Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.