Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zabezpečení komerčních objektů: zkombinujte pasivní a aktivní ochranu

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Otázka zabezpečení a ostrahy komerčních objektů je oblastí poměrně širokou, vezmeme-li v potaz odlišnosti objektů, z titulu jejich zaměření, velikosti, fungování a všechny "běžné" možnosti zabezpečení.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Zabezpečení komerčních objektů

Komerční objekty můžeme rozdělit z hlediska jejich zaměření i z pohledu jistých specifik na:

  1. Administrativní a kancelářské budovy 
  2. Průmyslové objekty a areály
  3. Obchodní centra
  4. Sklady a logistická centra

V oblasti zabezpečení a ochrany majetku by na prvním místě měla vždy být otázka, co od ostrahy či zabezpečení komerčních objektů očekáváme a to co nejkonkrétněji.

Příklady: Ochrana a zabezpečení majetku = ochrana proti násilnému vniknutí, vniknutí nepovolanou osobou, zcizení materiálu, ochrana konkrétního prostoru (kanceláře, pokladny, trezoru, skladu, meziskladu, místo překládky, parkoviště, ... apod.). 

Dále je třeba si položit otázku, jaký stupeň/úroveň zabezpečení komerčních objektů požaduji.

  1. Základní preventivní / pasivní forma 
  2. Pouze aktivní složka(y) 
  3. Kombinaci aktivních a pasivních složek
  4. Každá z výše uvedených skupin má přirozeně různé stupně kvality a rozsahu zabezpečení.

Základní - pasivní forma zabezpečení komerčních objektů

Zabezpečení komerčních objektů

Jako pasivní formu ostrahy vnímáme oplocení, zeď, dále samostatně fungující elektronické prvky typu: kamery, infra závory, elektronické nebo čipové zámky, apod. Pasivní proto, že pracují v nastaveném režimu ochrany, ale v okamžiku změny vnějších podmínek (perimetru), nejsou schopny vykonat další aktivní kroky vedoucí k zabezpečení komerčních objektů.

Aktivní složky komerčních objektů

Základní a typickou aktivní složkou zabezpečení (ostrahy) komerčních objektů je pracovník ostrahy, policista, voják, ale i pracovník dispečinku apod., jednoduše odpovědný pracovník zajišťující ostrahu a ochranu majetku, případně osob.

Takovýto pracovník zabezpečuje daný objekt dle stanovených pravidel (bezpečnostní směrnice) a v případě "krizové" situace postupuje odpovídajícím způsobem (zastrašení, zajištění, volání zásahové jednotky, Policie, apod.). Zde je na místě hovořit o kvalifikaci takového pracovníka, tedy o stupni znalostí, fyzických předpokladech atd.

Zabezpečení komerčních objektů

Pakliže chceme, aby zabezpečení (ostraha) komerčních objektů bylo kvalitní, musíme pracovat s otázkou psychologických a represivních prvků, jimiž se působí na okolí (potencionální pachatele trestné činnosti). Jejich pomocí vytváříme vyšší či nižší formu prevence.

Dalším důležitým aspektem je fakt, že tyto efekty jsou dosahovány jinak přes den než přes noc. Například pracovník ostrahy obchodního centra na denní směně, by měl být perfektně uniformován, adekvátně vyzbrojen (opasek, pouta, teleskop, kasr, vysílačka) a zcela jistě zde hraje důležitou roli i fyzický vzhled (výška, stáří, apod.). Výsledkem je adekvátní respekt a tím i naplnění otázky zmíněné prevence, v opačném případě jsou efekty ostrahy a jejího působení výrazně nižší.

Ideálním pracovníkem noční směny hlídající průmyslový objekt, kde se například na překladišti, či v prostorech otevřených skladů může vyskytovat cenný materiál, je pracovník ostrahy psovod. Musí mít odpovídající uniformu a vybavení (opasek, kasr, teleskop, halogen) a provádět kontrolní pochůzky v poměru 1:1 (délka obchůzky ku pauze).

Takto nastavené kontrolní pochůzky v praxi vypadají tak, že po ukončení pochůzky trvající např. 20 minut, následuje pauze, kterou pracovník tráví na vrátnici (velíně) a to po stejně dlouhou dobu. 

Správné nastavení tohoto časového poměru pochůzka/pauza souvisí s:

  • charakterem objektu
  • jeho velikostí
  • lokalitou
  • očekáváním a přáním zákazníka (objednatele)
  • obecným rizikům, jímž objekt čelí

Důležitým aspektem je také délka pochůzky, tedy trvání jedné kontrolní pochůzky v kontextu s počtem pracovníků na jedné směně. V okamžiku, kdy je délka kontrolní pochůzky delší než 30 min (+30 min pauza), je z hlediska zabezpečení nutné doporučit, zajistit ochranu takového objektu 2 pracovníky, kteří se ve výkonu ostrahy budou střídat. Zde vycházíme ze skutečnosti, jaké technické prostředky mají k dispozici pachatelé trestné činnosti a jakou dobu potřebují pro násilné vniknutí a zcizení věci (krádež).

Menší objekty, obchodní centra, sklady mají zajímavou možnost, jak zajistit aktivní formu zabezpečení vlastního objektu, prostřednictvím online ostrahy a to při vynaložení výrazně nižších finančních prostředků. Obraz z IP kamer je přes internet přenášen na dispečink bezpečnostní agentury. Záznam se ukládá v prostorech daného objektu.

V praxi to funguje tak, že kvalifikovaný pracovník dispečinku, sleduje prostřednictvím IP kamer, jež jsou umístěné na daném objektu, dění ve vytyčeném prostoru (záběr kamer).  Pakliže dojde ke krizové situaci (ohrožení majetku objednatele), pracovník dispečinku volá zásahovou jednotku, Policii a neprodleně informuje zástupce objednatele.

Kombinace aktivních a pasivních složek ostrahy

Zabezpečení komerčních objektů

Zde se nabízí jeden typický příklad. Jeden pracovník zajišťující noční ostrahu objektu má k dispozici kamerový systém s obrazovým výstupem na vrátnici. Aktivní forma zabezpečení komerčních objektů je tvořena kontrolními pochůzkami, které je dobré vykonávat nepravidelně, různými směry, tedy učinit je co nejméně stejné a čitelné. Pasivní a podpůrná část zabezpečení je tvořena kamerami, jejichž obraz pracovník ostrahy sleduje v okamžiku, kdy se vrátí z pochůzky zpět.

Snižuje se tím čas, během něhož jsou určité prostory objektu nehlídané. 
Lepší a v běžné praxi "ideální" je varianta, kdy je zabezpečení komerčních objektů realizovaná dvěma pracovníky ostrahy, kteří se pravidelně střídají a mají k dispozici kamerový systéme.

V praxi to vypadá tak, že jeden pracovník je na obchůzce, vybaven vysílačkou zajišťující trvalé spojení s vrátnicí (velínem) a druhý pracovník sleduje dění ve vymezených prostorech prostřednictvím kamerového systému. Jakmile se pracovník na pochůzce vrací, druhý ho ihned střídá a mění si role.

V případě problému, který zachytí pracovník na vrátnici na monitoru, okamžitě informuje druhého pracovníka a navádí potřebným způsobem. Navíc volá příslušné zásahové složky dle platných bezpečnostních směrnic.

Autor: Ing. Erik Steinmetz
místopředseda představenstva
společnosti MOHLIS - Brno
www.mohlis.cz

Autor:


Komerční sdělení

Komerční sdělení je placená služba portálu zprávy.iDNES.cz, která měsíčně osloví 650 000 uživatelů. Další informace najdete ZDE

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.