Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z dědictví může být problém. Za dluhy můžete zaplatit víc, než zdědíte

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
V oblasti dědění došlo s účinností nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 k zásadním změnám. Obecně nový zákoník zvětšuje prostor svobody pro nakládání s majetkem pro případ smrti.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Občanský zákoník 2014 úzký (ilustrační foto).

Občanský zákoník 2014 úzký (ilustrační foto). | foto: mbiDNES.cz

Nový občanský zákoník zásadně mění dosavadní koncepci přechodu dluhů zůstavitele na jeho dědice. Dosud platilo, že dědicové odpovídali za dluhy zůstavitele pouze do hodnoty majetku, který z dědictví nabyli. „Nový zákoník vychází ze zásady, že na dědice mají přejít veškeré dluhy zůstavitele bez ohledu na hodnotu majetku, který je předmětem dědictví. Zákoník ovšem dědicům poskytuje možnost omezit hodnotu přešlých dluhů do výše hodnoty získaného majetku,“ říká advokát Tomáš Chobola z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Pozor na neomezený přechod dluhů zůstavitele

Z hlediska dědiců je nová úprava riziková zejména v případě, že je dědictví předluženo, tedy situace, kdy dluhy zůstavitele přesahují hodnotu dědictví. V takové situaci by dědicové museli dluhy zůstavitele hradit nad rámec hodnoty dědictví ze svého majetku. Občanský zákoník poskytuje několik cest, jak se tomuto riziku vyhnout.

Dědicové předně mohou dědictví úplně odmítnout, čímž po zůstaviteli nenabydou žádné dluhy, ale také žádný majetek. Takový postup je vhodný zejména tehdy, kdy je dědictví zjevně předluženo. Dědictví lze odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy soud vyrozumí dědice o možnosti odmítnutí dědictví a jeho důsledcích.

V případech, kdy nelze vyloučit předlužení a dědictví zahrnuje majetek, o nějž mají dědicové zájem, nebo dědicové přesně nevědí, jaké byly majetkové poměry zůstavitele, mohou dědicové soud požádat, aby provedl soupis majetku zůstavitele. „O provedení soupisu mohou dědicové žádat ve lhůtě jednoho měsíce od poučení soudem o tomto svém právu. Na zjištění hodnoty děděného majetku je třeba navázat úředním zjištěním dluhů zůstavitele, což činí na žádost dědiců soud, který vyzve věřitele zůstavitele, aby ve lhůtě přihlásili své dluhy,“ radí Chobola.

Dluhy, které nejsou včas přihlášeny, dědicové hradí pouze do výše zbylé z hodnoty dědictví po uhrazení ostatních dluhů. Provedení obou navazujících kroků, tj. sepsání majetku a vyhledání dluhů teprve zajistí, že dědicové nebudou povinni hradit dluhy přesahující hodnotu dědictví, pokud se později objeví.

Uvedený postup tedy dědicům umožňuje získat majetek zůstavitele, např. rodinné sídlo, bez rizika odpovědnosti za později zjištěné dluhy zůstavitele. Za dluhy zůstavitele budou za takové situace dědicové odpovídat pouze do úředně zjištěné výše hodnoty získaného majetku, přičemž bude na nich z jakých zdrojů a jakým způsobem dluhy uhradí.

„Bude-li však výše uvedeným postupem v průběhu řízení o dědictví zjištěno, že je dědictví předluženo, bude obvykle soudem zlikvidováno. Soudem jmenovaný likvidátor tedy zajistí jeho prodej a poměrné uspokojení dlužníků zůstavitele,“ říká Tomáš Chobola z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges. V takovém případě dědicové mohou získat určité majetkové hodnoty, jako např. ono rodinné sídlo, jen pokud si je v rámci likvidace zakoupí.

Je třeba upozornit, že uvedená výhoda omezeného přechodu dluhů svědčí pouze dědici, který sám za sebe uplatnil výhradu soupisu. Je-li více dědiců, musí o provedení soupisu požádat každý z nich samostatně. Platí rovněž, že dědicové až do potvrzení dědictví soudem nesmí disponovat s majetkem zůstavitele, zejména si nesmí žádnou jeho část přivlastnit či ji zatajit soudu v průběhu sepisování majetku. Pokud by tak dědic učinil, obnoví se jeho neomezená odpovědnost za dluhy zůstavitele. Opatrně je třeba postupovat i při uhrazování dluhů zůstavitele, dědicové by totiž byli povinni ze svého majetku odškodnit každého věřitele, kterého by poškodili zvýhodněním jiného věřitele.

Nové možnosti v závěti

Nově je možné podmiňovat dědění stanovením příkazů a podmínek dědicům. Zůstavitel tak například může stanovit, že potomek jeho majetek zdědí pouze tehdy, pokud dokončí vysokou školu či pokud například zajistí péči o domácí zvíře zůstavitele.

„Pozoruhodnou novinkou je možnost dědického nástupnictví, kterým může zůstavitel určitý majetek jednomu dědici svěřit po dobu jeho života - a stanovit tak podmínky užívání majetku - a zároveň určit, kdo majetek zdědí po smrti tohoto prvého dědice,“ vybírá další novinku Chobola. První dědic s majetkem nakládá, jak mu určila závěť (např. bydlí v domě a udržuje jej), a zároveň o něm sám nemůže závěť pořídit. Zajímavé je, že proti takto svěřenému majetku nemůže být vedena exekuce na dluhy dědice, neboť zákon respektuje nároky pozdějších dědiců.

Závětí lze zajistit profesionální správu majetku zřízením svěřeneckého fondu, kdy je majetek spravován osobou určenou zůstavitelem. Zůstavitel rovněž určí osoby, které namísto dědění budou z majetku pobírat užitky (např. dividendy z akcií, či bydlet v domě). Správa majetku třetí osobou přináší ovšem nezanedbatelné náklady, a proto je vytvoření svěřeneckého fondu smysluplné pouze ve vztahu k významnějším majetkovým hodnotám.

„Pro odkázání jednotlivých věcí, drobné odkazy přátelům, či k věnování určitých hodnot na dobročinné účely lze nově zřídit takzvaný odkaz, kterým se dědicům přikazuje, aby zůstavitelem zvolené osobě vydali určitou majetkovou hodnotu, například automobil,“ říká Tomáš Chobola. Příjemce však neodpovídá za dluhy zůstavitele.

Povinný podíl pro potomky

Potomci zůstavitele (tj. jeho děti, a pokud ty nedědí, jejich potomci) jsou i podle nového zákoníku tzv. nepominutelnými dědici. Zůstavitel tedy, přestože nový zákoník tento podíl o něco snížil, musí část dědictví ponechat jim. 

Nezletilému dědici připadají nejméně tři čtvrtiny podílu, který by obdržel v případě dědění bez závěti, zletilému dědici jedna čtvrtina takového podílu. Jednou z možností, jak povinný díl vyloučit, zůstává vydědění z důvodů, které znal i předcházející zákoník. Zejména pokud potomek zůstaviteli neposkytl pomoc v nouzi, neprojevuje o něj zájem, byl odsouzen za zavrženíhodný trestný čin, či vede nezřízený život.

I v případech, kdy k vydědění není důvod, může vzniknout zájem na dočasném vyloučení povinného dědění potomků. „V praxi tomu tak bude zejména v případech, kdy si rodiče přejí, aby se majetek po smrti prvého z manželů nedělil mezi pozůstalého manžela a potomky, ale aby potomci zdědili celý majetek až po smrti posledního z rodičů,“ myslí si Chobola.

Takové uspořádání je nově možné zajistit jednoduchou smlouvu uzavřenou u notáře, jíž se potomci vzdají svého dědického práva ve prospěch přežívajícího rodiče. Potomci tak nepřijdou o své dědické právo k majetku rodičů, ale pouze jej odsunou na dobu po smrti obou z nich.

Dědická smlouva na místo závěti

Namísto závěti může nově zůstavitel u notáře uzavřít s dědici dědickou smlouvu. Výhodou dědické smlouvy je možnost dědické vztahy sjednat bez možnosti jednostranné změny zůstavitelem. Zůstavitel tak zejména nemůže bez souhlasu dosavadních dědiců určit dědicem někoho jiného. 

Výhodné to může být například v případě rodinných závodů, kde je důležité udržení majetku v rámci rodiny. Určitou nevýhodou dědické smlouvy je, že ji lze sjednat pouze ke třem čtvrtinám majetku zůstavitele. O zbytku musí zůstavitel sepsat závěť nebo jej ponechat k dědění dle zákona.

Autor:

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.