Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vodní dílo Nechranice: jak posílit jeho retenční účinky proti povodním

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Vodní dílo Nechranice leží přibližně v polovině toku řeky Ohře na českém území, 9 km jižně od Chomutova. S objemem 287,6 mil. m3 a plochou 13,38 km2 je pátou největší přehradní nádrží v České republice. Sypaná hráz dlouhá 3 280 m je nejdelší hrází ve střední Evropě.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Vodní dílo Nechranice | foto: Povodí Ohře s.p.

Účelem vodního díla je především zajištění dostatečného průtoku pod vodním dílem, hlavně pro vodárenství, průmysl, energetiku, zemědělství a rekultivaci. Nádrž zajišťuje snížení velkých vod na Ohři a částečnou ochranu území pod vodním dílem před povodněmi. Slouží k výrobě elektrické energie, k likvidaci následků havárií a ovlivňuje zimní průtokový režim. V neposlední řadě je vodní dílo využíváno pro rekreaci, vodní sporty a sportovní rybolov.

Vodní dílo (dále jen VD) bylo vystavěno v letech 1961 – 1968 a jeho původním účelem bylo pouze zajištění dostatku vody pro průmysl a zemědělství, nikoli ochrana proti povodním. To bylo dáno především požadavky doby, která měla jiné nároky než ochranu před povodněmi, které se v době přípravy a výstavby vyskytovaly poměrně zřídka.

VD mělo z hlediska převodu povodňových průtoků určité slabiny, které představovaly především tři pole bezpečnostních přelivů hrazených hydrostatickými segmenty. Ty měly v té době jen dvě polohy pro převod povodňových průtoků – byly buď zcela sklopené, nebo cela vztyčené. Tyto nedostatky se pracovníci Povodí Ohře snažili řešit obtížnými manipulacemi v mezipolohách segmentů. Výsledný efekt ale nebyl nikdy natolik uspokojivý, aby jej bylo možno považovat za vyřešený. K zásadní změně z hlediska manipulací na bezpečnostních přelivech došlo až v roce 2004.

V roce 2004 došlo k rekonstrukci středního pole bezpečnostního přelivu, kdy byl hydrostatický segment nahrazen segmentem zdvižným. Po této rekonstrukci se zásadně zlepšila operativní schopnost reakce na příchod povodně dřívější možností vypouštění neškodného průtoku, přičemž se pro snížení průtoku povodně ponechá v nádrži větší ochranný prostor. Tato úprava představuje významnou pozitivní změnu v možnostech manipulace a převádění povodňových průtoků na VD Nechranice.

Pohled na bezpečnostní přelivy VD Nechranice, foto: Povodí Ohře s. p.

Pohled na bezpečnostní přelivy VD Nechranice, foto: Povodí Ohře s. p.

Po povodni v roce 2013 byla opět vyvolána diskuse zabývající možnostmi zvýšení retenčních účinků na českých nádržích. Vzhledem k tomu, že VD Nechranice patří k významným vodním dílům a z pohledu některých vybraných technických parametrů drží evropské rekordy (např. délka hráze), bylo logické se touto otázkou zabývat i na VD Nechranice. Bylo tedy otázkou jakým způsobem posílit retenční funkci VD, které již za současných podmínek dosahuje v republikovém měřítku nadstandartních retenčních účinků.

Z toho důvodu byla Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka, v. v. i. zadána studie, ve které byly zamýšlené změny (snížení hladiny zásobního prostoru) namodelovány a porovnány se stavem současným i minulým. Současně byly vyhodnoceny všechny dopady spojené s možným snížením hladiny zásobního prostoru na VD.

Během vyhodnocování modelových situací bylo posuzováno zejména hledisko protipovodňové ochrany a hledisko ekonomické. Snížení hladiny by s sebou neslo mnoho změn a vyžadovalo by mnoho dodatečných úprav VD. V konečném důsledku bylo prokázáno, že posílení retenčních účinků VD snížením hladiny zásobního prostoru o 1 – 2 m by mělo minimální dopad na odtokové poměry pod VD. I nadále by tak docházelo k rozlivům a současně vymezená záplavová území by z hlediska rozsahu nezaznamenala výrazných změn. V případě zásobní funkce můžeme konstatovat, že snížení hladiny by nemělo téměř žádný vliv a VD by bylo i nadále schopno pokrýt všechny odběry a zajistit požadovaný minimální průtok. Při snížení hladiny zásobního prostoru by došlo ke ztrátám při výrobě elektrické energie a to až o 3,6 mil. Kč ročně. Změna by se podepsala i na kvalitě vody, došlo by ke zhoršení její kvality. Se sníženou hladinou vody v nádrži by musely být spojené finančně i technicky náročné investice do stabilizace břehových partií a opevnění návodního svahu hráze. Porovnáme-li všechny nutné úpravy VD a s tím spojené náklady na přestavbu s minimálním zlepšením ochranného účinku VD, dojdeme k závěru, že navrhované snížení hladiny by bylo velmi neefektivní.

Na základě výsledků modelování došel VÚV TGM v.v.i. k závěru, že současná manipulační pravidla pro převádění povodňových průtoků lze považovat za optimální a retenční účinky VD jsou maximálně využity.

Přesto, byly v rámci studie doporučeny úpravy na VD a pod ním za účelem zvýšení retenčních účinků. Byla doporučena rekonstrukce zbývajících krajních polí bezpečnostních přelivů s cílem navýšit ovladatelný retenční prostor na úkor neovladatelného retenčního prostoru. Dále bylo doporučeno provést úpravy na vybraných úsecích Ohře s cílem posílit neškodný odtok z VD.

VÚV TGM v.v.i.

VÚV TGM, v.v.i.

Autor:


Komerční sdělení

Komerční sdělení je placená služba portálu zprávy.iDNES.cz, která měsíčně osloví 650 000 uživatelů. Další informace najdete ZDE

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.