Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Objevte krásu tundry. Jen 160 kilometrů od Prahy

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Nekonečné pláně pokryté nízkou klečí a hustými trsy ostré trávy, skály porostlé lišejníky, průhledně čistá jezera vytvořená ledovci. Země bez stromů a úrodných polí.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Tundra 160 kilometrů za Prahou. Foto: slavík modráček tundrový | foto: KRNAP

Země chladu a věčně zmrzlé půdy, země krátkého léta a nekonečné zimy. Země, kde přežijí jen ti nejodolnější živočichové a rostliny – to je v představě většiny z nás tundra.

Pokud se řekne tundra, představíme si území na dalekém severu, rozkládající se v polární nebo subpolární oblasti. Pokud by vám někdo řekl, že pravou nefalšovanou tundru najdete 160 kilometrů od Prahy, asi byste mu nevěřili. Ale je to tak. Stačí vyrazit na sever, do Krkonošského národního parku.

Přírodní bohatství

mrazovec jehnědovitý

mrazovec jehnědovitý

Díky unikátním přírodním podmínkám se v Krkonoších vytvořila a uchovala oblast arkto-alpínské tundry, která je přírodní klenotnicí toho nejcennějšího, s čím se lze v našich horách setkat. Krkonošské hřebeny vyčnívají jako 1 km vysoká bariéra nad okolní krajinou. Fičí na nich vítr od Severního moře.

Celých 650 km od jeho břehů nestojí v cestě žádné hory, které by vítr zbrzdily nebo dokonce zastavily. V Krkonoších je zima, protože jsou dost vysoké; vlhko, protože vítr fouká od moře; větrno, protože je nechrání žádné jiné hory. Srovnatelné podnebí je až ve Skandinávii, severním Walesu nebo na Urale. Proto se zde zachovala nefalšovaná tundra, jakou ve střední Evropě v okruhu 1 000 km neuvidíte. V Evropě můžete vidět podobnou tundru buď daleko na severu (tundra arktická) nebo vysoko v horách (tundra alpínská).

Vlčí vousy

Slovo tundra znamená „krajina v horách bez lesů“. Tedy tam, kde je zima a krátká vegetační sezóna. Tundry je v Krkonoších asi 40 km2 a je velmi citlivá. Když ji lidé poškodí, trvá dlouho, než se vzpamatuje. Rostliny mají totiž jen zhruba 100 dní během celého roku, kdy mohou růst a napravit škody způsobené člověkem. Zbylých 265 dní čekají, až se podmínky zlepší a ony zase poporostou. Většinu krkonošské tundry porůstá zvláštní nenápadná tráva smilka tuhá. Němci jí říkali „wolfgras“, česky „velčina“ nebo „vlčí tráva“. Připomíná totiž tuhé vlčí vousy.

smilka tuhá

smilka tuhá

Krkonošské morény

Před 500 000 lety sahal obrovský ledovec až k severnímu úpatí „Prakrkonoš“. Nikdy sice na ně nedosáhl, ale ochladil okolí tak, že v Krkonoších vzniklo 34 menších ledovců. Průměrná teplota vzduchu v červenci byla kolem 0 °C, v lednu klesla na –20 °C. Sněžná čára byla kolem 1 100 metrů nad mořem (od této výšky nahoru sníh neroztával celý rok). Podnebí na hřebenech bylo stejné, jako je dnes v Grónsku nebo v severní Kanadě.

Stopy po ledovcích můžete v Krkonoších odhalit na mnoha místech. Nikde jinde v Čechách neuvidíte tak pěkné a zachovalé stopy po ledovcích jako právě tady. Stačí jít v Krkonošském národním parku po naučné stezce Labský důl a uvidíte, kam se doplazil nejdelší ledovec v Krkonoších, kudy sjela největší krkonošská lavina nebo co mají společného Krkonoše se známým galským komiksovým druidem.

Ledovec v Labském dole se plazil pomalu zato dlouho. Jako buldozer před sebou hrnul hromadu kamení, kterou postupně na své cestě dolů údolím posbíral. Vědci takové hromadě říkají moréna (pozor, nepleťte si morénu s murénou, marénou, migrénou, marínou nebo dokonce s Mirenou). Zbytek takové pěkné morény je pár metrů před prvním mostkem od začátku naučné stezky. Připomíná pět metrů vysokou hráz napříč údolím, kterou protrhla říčka Labe. Kdybyste morénu rozebrali, zjistili byste, že ji tvoří ostrohranné balvany. Protože je sem nedopravila rychle tekoucí řeka, ale pomalý ledovec, nejsou otlučené dokulata. Balvany mohou být docela veliké. V Obřím dole v Peci pod Sněžkou, kde byl podobný ledovec jako v Labském dole, je pod mostkem k bývalé spodní stanici lanovky na Růžovou horu balvan velikosti menší garáže. Doprava ani tohoto možná devadesátitunového obra nebyla pro ledovec problémem.

zoubkočepka mechovitá

zoubkočepka mechovitá

všivec krkonošský

všivec krkonošský

slíďák ostnonohý

slíďák ostnonohý

sítina trojklanná

sítina trojklanná

rašeliník Lindbergův

rašeliník Lindbergův

plavuník alpský

plavuník alpský

ostružiník moruška

ostružiník moruška

ostřice Bigelowova

ostřice Bigelowova

okáč rudopásý

okáč rudopásý

šídlo horské

šídlo horské

lomikámen sněžný

lomikámen sněžný

lesklice horská

lesklice horská

kyhanka sivolistá

kyhanka sivolistá

kulík hnědý

kulík hnědý

kropenáč vytrvaký

kropenáč vytrvaký

huňatec žlutopásný

huňatec žlutopásný

jeřáb sudetský

jeřáb sudetský

ploštěnka horská

ploštěnka horská

čepičatka rašelinná

čepičatka rašelinná

borovice kleč

borovice kleč

Proč dubový chodník

Pro tundru jsou rovněž typická rašeliniště. Úpské rašeliniště je jedno z největších v Krkonoších. Přes něj dělníci v 70. letech 20. století nasypali cestu ze zásaditého vápence. Kyselé rašeliniště neutralizovali a rozdělili na dvě části. A to se začalo měnit. Kyselomilné rostliny mizely a nahrazovaly je druhy vyžadující neutrální prostředí. Vápencovou sypanou cestu bylo tedy nutné odstranit a nahradit nějakou jinou variantou cesty. V roce 1996 skutečně bagr vápencovou cestu odtěžil a místo ní rašeliniště překlenuly dva chodníky sestavené z dubových trámů. Obě části rašeliniště se opět spojily a původní kyselomilné rostliny se vrátily. Bez povalového chodníku bychom o Úpské rašeliniště přišli.

Krkonoše – tundra v srdci Evropy

Krkonošská tundra je prostě z hlediska přírodních krás to nejcennější, co máme. Právě to chce Správa KRNAP připomenout české veřejnosti prostřednictvím kampaně s názvem Krkonoše – tundra v srdci Evropy, která právě probíhá. Potrvá do konce října a byla podpořena grantem z fondů zemí EHS – Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Autor:

BMW M5 4.4   IHNED
BMW M5 4.4 IHNED

r.v. 2011, naj. 45 000 km, benzín
1 480 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.