Proto je výsledek jakéhokoliv dlouhodobého spoření v papírových penězích přinejmenším diskutabilní, neboť to, co je spořiteli slibováno, je pouze nominální částka, která bude zdaněna a vyplacena za mnoho let, za předpokladu, že se daná instituce (stát nevyjímaje) data výplaty vůbec dožije.
| "Člověk naspoří v penzijním fondu za 35 let tolik peněz, které ho udrží v důchodu na průměrné životní úrovni jen osm měsíců," říká analytička Next Finance. |
Tuto závažnou skutečnost potvrzuje například také analýza společnosti Next Finance. Její tým nedávno modelově propočítal, jak si polepší v důchodu člověk, který bude do penzijního fondu odvádět po dobu 35 let jednu dvanáctinu ročního příjmu, tedy jeden měsíční čistý plat. Analytici přitom přihlíželi nejen k inflaci, růstu ekonomiky, ale i k růstu průměrné životní úrovně, která bude za 35 let výrazně vyšší než nyní.
Jak je to možné?
…z mnoha důvodů, z nichž z našeho pohledu jsou nejdůležitější zejména tyto dva:
- Výkonnost penzijních fondů
Penzijní fondy mají přísná pravidla určující, do kterých aktiv smí fond investovat. Většina fondů musí investovat do "jistých" státních dluhopisů. Tyto ale přinášejí velmi nízké výnosy. Připočteme-li k tomu vlastní náklady fondů, pohybují se reálné výnosy v lepším případě nad 1 % ročně. - Míra inflace
Právě v tomto bodě je zřejmě největší problém. Objektivně vzato má každý občan jinou míru inflace. (Kdo jí vejce, má po jejich zdražení místy až o 300 % jinou inflaci za rok 2012 než vegetarián, který je nejí.)
A hlavně: dnes užívané metody výpočtu inflace jsou zpochybňovány mnohými ekonomickými autoritami. Platí zde okřídlený Churchillův výrok, že "nevěřím žádné statistice s výjimkou té, kterou jsem sám zfalšoval."
Následující grafika (zdroj Shadow Stats) ukazuje rozdíl mezi oficiální a "neoficiální" mírou inflace. Stát má vždy zájem vykazovat co nejnižší míru inflace. (Znamená to pro něj nižší náklady z vlastních dluhů a výplaty nižších sociálních valorizací).
Rozdíl mezi červenou křivkou (oficiální index spotřebních cen) a modrou křivkou neoficiální index spotřebních cen) udává tempo, kterým jsou úspory skrytou formou zbavovány jejich kupní síly. Tento rozdíl lze tedy nazvat jistou "časovou" daní.
Jen pro doplnění: Od roku 1980 změnilo Bureau of Labour v USA metodiku výpočtu inflace 24 krát.
Co je investiční zlato?
"Moderní ekonomické myšlení nemá zlato rádo, neboť zlato vyzrazuje nemilé pravdy." J. A. Schumpeter
Tato bankovka má dnes sběratelskou hodnotu 50 Kč. V roce 1910 ji mohl její majitel volně směnit v Berlíně za 55 uncí zlata.
Dnes tedy 1 925 000 Kč bez úroků a státních příspěvků. (Cena EKKA-Gold dne 1. 8. 2012)
To je rozdíl mezi pravými penězi a papírky
Na závěr jeden citát: "Když vlády ředí peníze, aby podvedly všechny věřitele, bývá tento postup nazýván zdvořilým názvem inflace." Georg Bernard Shaw
Společnost EKKA-Gold nabízí svým klientům nejen nejširší sortiment slitků a mincí ze vzácných kovů k přímé koupi nebo prodeji, ale také inovativní a nákladově bezkonkurenční program "Spoření ve zlatě", vhodný jako alternativa důchodového spoření.
Více informací na
www.ekka-gold.cz/sporeni-ve-zlate-3.html.
Autor Ing. Zdeněk Ďuriš je analytikem společnosti EKKA-Gold s.r.o. a Catus AG Vermögensverwaltung.
tisknout 
