Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smlouvu dnes můžete uzavřít po telefonu. A ani o tom nemusíte vědět

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Jediné „ano“, třeba jen po telefonu, může vést k tomu, že nevědomky uzavřete smlouvu, o níž vlastně ani nestojíte. Nová pravidla zavedl nová občanský zákoník. A platí tedy jak v oblasti spotřebitelských smluv, tak v obchodním styku.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Nový občanský zákoník totiž v mnoha ohledech zjednodušil kontraktační pravidla. Smlouva totiž může být uzavřena i pouhou ústní dohodou. „Lidé by tedy obecně měli věnovat zvýšenou pozornost především telefonickým obchodním sdělením. Nešikovné nebo unáhlené vyjádření osloveného zákazníka by snadno mohlo být bez dalšího považováno za ústní souhlas s uzavřením smlouvy nebo se změnou obchodních podmínek. A to i tehdy, pokud byly původně dohodnuty písemně,“ říká advokát Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Další novinkou je skutečnost, že už není potřeba úplný a bezvýhradný souhlas obou smluvních stran s obsahem smlouvy. To znamená, že za přijetí nabídky se nově považuje i taková odpověď, která obsahuje dodatky nebo odchylky, pokud tím nejsou podstatně měněny podmínky nabídky a navrhovatel takové přijetí bez zbytečného odkladu neodmítne.

„Strana, která poslala druhé smluvní straně návrh smlouvy, by tak vždy měla důkladně prověřit, zda znění smlouvy odsouhlasené druhou smluvní stranou odpovídá původnímu návrhu, a v případě zásadních rozporů jej ihned odmítnout,“ doporučuje Ditrych.

Nový občanský zákoník také expandoval institut takzvané předsmluvní odpovědnosti. Jeho podstatou je stanovení určitých povinností stran vyjednávajících o uzavření smlouvy s tím, že pokud některá strana tyto povinnosti poruší, bude povinna druhé straně nahradit případnou újmu.

Konkrétně může být takto postihováno například jednání „na oko“, kdy strana jedná o uzavření smlouvy, aniž by měla skutečný úmysl smlouvu uzavřít.

Doporučení je tedy jasné: Pokud vám někdo neodbytně vnucuje určitou obchodní nabídku, o kterou nestojíte, je lepší ji rázně odmítnout, než vzbuzovat falešné naděje.

Jak vypovědět nechtěnou smlouvu?

„Pokud už se přece jen dostanete do situace, kdy jste - třeba i nevědomky - uzavřeli smlouvu, o níž nestojíte, nemusí být situace zcela ztracená. Nový občanský zákoník nabízí nástroje, jak problém řešit,“ tvrdí Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Zřejmě nejlepší pozici mají spotřebitelé, jimž nový občanský zákoník i nadále poskytuje zvýšenou ochranu. Příkladem je oprávnění spotřebitele odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření, popřípadě od převzetí zboží. Ale pozor, ochrana spotřebitele nemusí plně fungovat v situaci, kdy se spotřebitel o uzavření smlouvy dozví až se zpožděním, například z vlastní nepozornosti.

Nový občanský zákoník ovšem poskytuje určitý standard ochrany i osobám, které nejsou spotřebiteli – tedy právnickým osobám i firmám. Všechny subjekty jsou totiž při smluvním jednání vázány povinností jednat v právním styku poctivě, bez zlé vůle či podvodného úmyslu.

V případě soudního sporu však samozřejmě může být velmi obtížné prokázat, že druhá strana jednala nepoctivě, a to zvláště ve vztazích mezi podnikateli, kde se předpokládá určitá míra profesionality.

Na řadě míst nový občanský zákoník rovněž operuje se zákazem zneužití slabší strany, kterou může být obecně jakákoliv osoba (tedy i podnikatel), pokud má vůči ní druhá smluvní strana výraznou kapitálovou nebo informační převahu.

Vzhledem k poměrně vágní formulaci příslušných ustanovení a faktické neexistenci relevantní rozhodovací praxe bohužel zatím nelze spolehlivě předvídat, za jakých okolností by soudy ochranu z titulu zneužití slabší strany přiznaly.

Současný stav tedy není úplně přehledný. „Proto by si spotřebitelé i podnikatelé při vyjednávání smluv měli počínat maximálně obezřetně,“ říká Ditrych.

Pokud už se do nějaké nepříjemné situace dostanete, rozhodně vzniklé problémy v zájmu nezmeškání případných zákonných lhůt řešte co nejdříve. V případě nejasností či pochybností rovněž bude na místě zvážit vyhledání odborné právní pomoci.

Autor:

International Trading and Consulting Company s.r.o.
Pracovnice čistírny oděvů - žehlířka

International Trading and Consulting Company s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.