Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražská teplárenská soustava slaví 20 let

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Pražská teplárenská soustava (PTS) zajišťuje již 20 let komfortní a spolehlivé dodávky tepla a teplé vody pro Prahu. To navíc za dodržení náročných technických a ekologických požadavků.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Tepelný napaječ z Mělníka překračuje dvakrát Vltavu a čtyřikrát železniční trať. | foto: Pražská teplárenská

Jak napáječ dorazil do Prahy

Základ Pražské teplárenské soustavy vznikl v roce 1995. Pro využití výhod kogenerace, tedy společné výroby tepla a elektřiny, byla po ekonomickém zhodnocení vybrána téměř 40 km vzdálená Elektrárna Mělník. Většinou nadzemně uložený 34,2 km dlouhý napáječ překonává po příhradových ocelových mostech dvakrát tok řeky Vltavy a čtyřikrát železniční trať.

Prvním z dvojice potrubí o stejném průměru 1200 mm proudí horká voda ohřívaná až na konečnou teplotu 140 °C a druhým potrubím se ochlazená voda vrací zpět. Díky vysoce účinné izolaci klesne teplota horké vody na cestě od zdroje na okraj Prahy pouze o dva stupně. Napáječ je před vstupem
do hlavního města ukončen v třeboradické výtopně na severu Prahy.

Pražská teplárenská soustava od severu na jih i východ

V dubnu roku 1995 do nového potrubí spojujícího zdroje v Mělníce, Třeboradicích a Malešicích, začala proudit topná voda a více než 110 000 m3 se jí napouštělo 4 týdny.

V říjnu 1995 došlo k zahájení dodávky mělnického tepla do soustavy centrálního zásobování teplem v severních oblastech pravobřežní části Prahy. Připojování pokračovalo na jih a po dvou týdnech novou teplárenskou síť obohatila také soustava malešické teplárny.

Hlavní snahou nové PTS bylo nahrazovat lokální neekonomické a neekologické tepelné zdroje výhodnějším dálkovým teplem z Mělníka.
V počátečním období po uvedení napáječe do provozu se jednalo o oblasti Vinohrad a Strašnic a jedna z jeho prvních větví zbudovaná v letech 1995 až 1996 vedla z Malešic do ulic Soběslavská a Kouřimská, kde mohlo být vyřazeno 25 klasických kotelen. Podobně byly poslední lokální uhelné zdroje
v Kobylisích a ve Vršovicích odstaveny v roce 1999.

Pražská teplárenská soustava dnes zasahuje od Čakovic a Letňan na severu Prahy po Modřany na jihu, do Horních Počernic na východě a od přelomu milénia do celé oblasti Jižního Města, kde bylo původních 33 plynových blokových kotelen přestavěno na moderní předávací stanice. V roce 2012 se teplo z PTS dostalo i na levý břeh Vltavy, a to do oblasti dolních Holešovic.

Výhody CZT v Praze

Štola pod Vltavou přivedla teplo z Pražské teplárenské soustavy na levý břeh do oblasti dolních Holešovic.

Štola pod Vltavou přivedla teplo z Pražské teplárenské soustavy na levý břeh do oblasti dolních Holešovic.

Centrální zásobování teplem
v „podání“ PTS má nespočet výhod, tou hlavní je vedle ekonomického přínosu pro zákazníky výrazné zlepšení životního prostředí v Praze. Kogenerační teplo z Mělníka postupně nahradilo v Praze více než 200 lokálních kotelen a samozřejmě došlo i na ekologizaci a modernizaci samotného mělnického zdroje. V konkrétních číslech to znamená, že emise zdrojů PTS do roku 2004 poklesly u oxidů dusíku 7krát, u oxidu uhelnatého 9krát, u oxidů síry 14krát a u tuhých látek dokonce 250krát!

Další výhodou PTS je vícezdrojová základna, kdy při možném výpadku jednoho druhu paliva nedojde k přerušení dodávek z propojené PTS. Zajímavá je z tohoto hlediska i spolupráce se spalovnou komunálního odpadu ZEVO Malešice, která přispívá do PTS svým teplem. To putuje do tepelného uzlu v malešické teplárně novým horkovodem.

Pražská teplárenská se snaží navyšovat podíl tepla z kogenerační výroby, která už nyní tvoří více než polovinu z celkových dodávek tepla. Významné je i snížení rizika nebezpečných havárií, protože výroba probíhá mimo místa konečné spotřeby. Dodavatel garantuje bezpečnost a spolehlivé dodávky díky odborné obsluze i údržbě. Protože dálkové teplo je komplexní služba, jedinou „povinností“ zákazníka je otočení radiátorového ventilu.

Dobytí levého břehu a jak dál

Své kvality a efektivitu na pravém vltavském břehu Pražská teplárenská soustava prokázala, a proto vznikla myšlenka přivést ji na druhý břeh Vltavy. Přechod přes Vltavu byl nakonec proveden z Libně do Holešovic hloubenou průchozí štolou. Hloubení štoly pod Vltavou poblíž Libeňského mostu začalo na podzim 2011 souběžně z obou břehů a ke spojení uprostřed koryta přibližně 25 m pode dnem řeky došlo v březnu 2012.

Díky přivedení PTS na levý břeh Vltavy bylo možné v dolních Holešovicích vyměnit staré a dosluhující parovody za moderní a efektivnější dodávky tepla v horké vodě. K výhodám horkovodu patří zejména snížení tepelných ztrát či snazší regulace. Sami odběratelé si tak mohou lépe řídit spotřebu, a tedy i náklady na vytápění. Předávací stanice z vody na vodu mají nižší ztráty a vyšší spolehlivost a bezpečnost, což dále zvyšuje zákaznický komfort. Cena tepla z domácího hnědého uhlí je navíc mnohem stabilnější než zemního plynu z nejistých zahraničních zdrojů.

Přivedení horké vody z Pražské teplárenské soustavy vyžadovalo modernizaci parovodního potrubí na horkovodní.

Přivedení horké vody z Pražské teplárenské soustavy vyžadovalo modernizaci parovodního potrubí na horkovodní.

V příštích letech povede napáječ dále podél Stromovky k Letné a odtud začne připojování horních Holešovic. Namísto dosavadního parního zdroje bude vybudován nový zdroj na horkou vodu, který bude sloužit pro vykrývání odběrových špiček.

Teplárenství v našem hlavním městě je svým významem nenahraditelné a jeho role bude bezpochyby růst. Významné v tomto směru je, že společnost Pražská teplárenská věnuje soustavnou pozornost nejen jeho rozvoji, ale i kvalitě dodávek tepla a dalších poskytovaných služeb při zajišťování tepelné pohody domácnostem i dalším odběratelům. To je také hlavní dárek společnosti všem zákazníkům k 20. výročí vzniku Pražské teplárenské soustavy.

Věděli jste, že:

- Průměr trubky hlavního napáječe z mělnické elektrárny do Třeboradic je 120 cm

- V roce 2002 dosáhla soustava délky přes 600 km tepelných sítí (délka ČR od západu k východu je necelých 500 km)

- Emise zdrojů PTS do roku 2004 poklesly u oxidů síry 14x, u oxidu uhelnatého 9x,
u oxidu dusíku 7x a u tuhých látek 250x

- Provozem kogenerace je možné uspořit až 35 % paliva ve srovnání s oddělenou výrobou tepla a elektrické energie

- Přibližně 2,5 km napáječe vede pod územím Vysočan tunelem v hloubce
kolem 30 m

- V soustavě cirkuluje celkem 155 000 kubických metrů vody

- PTS se po povodni v roce 2002 rozšířila i mimo Prahu – do Neratovic

- Horká voda z PTS by v Praze 7 měla zcela nahradit původní parovody přibližně
do roku 2019

- Při povodni v červnu 2013 dosahovala hladina Vltavy 3,5 m nad víko revizní šachty štoly, která vede pod řekou a přivádí PTS z Libně do Holešovic. Ani za těchto extrémních podmínek povodňová voda do štoly nepronikla

- K ochraně horkovodu před vodou z podloží je štola pod Vltavou vybavena jímkou
o objemu 50 m³

Kontakt:

Více informací naleznete na www.ptas.cz

Kontaktovat nás rovněž můžete na e-mailu: ptas@ptas.cz

Pražská teplárenská


Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.