Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plast z fritovacího oleje? Žádná sci-fi, pro vědce z VUT v Brně běžná práce

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Nakrmte mikroorganismy olejem z vaření, oni ho stráví a v jejich buňkách vznikne biologický, tedy pro lidi i přírodu neškodný plast. Tak by se dal zjednodušeně vysvětlit princip nové technologie vědců Centra materiálového výzkumu Fakulty chemické VUT v Brně.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Plast z fritovacího oleje? Žádná sci-fi, pro vědce z VUT v Brně běžná práce | foto: Vysoké učení technické v Brně

Lidé ročně vyprodukují až 265 milionů tun plastů a plastových výrobků, část z nich sice už vyspělé země recyklují, ale i v Evropě se každý rok najde asi 25 milionů tun plastového odpadu, který příroda neumí nijak absorbovat a v prakticky nezměněné podobě se tedy bude na zemi nebo v zemi nacházet i za dalších 500 let.

Plastový odpad ropného původu se hromadí nejen na pevnině, ale ohrožuje i moře a oceány a živé organismy.

Vědci z VUT v Brně našli způsob, jak vytvořit užitečný bioplast z odpadních olejů

To je důvod, proč vědci hledají náhradu syntetických plastů v podobě biologického materiálu, tzv. bioplastů na bázi rostlinného materiálu (škrob, celulóza), které se v přírodě časem samy rozpadnou.

Velký úspěch v této oblasti zaznamenali odborníci Centra materiálového výzkumu, které pracuje při Fakultě chemické VUT v Brně. Využívají jednu z nejefektivnějších možností výroby biomateriálu - tj. přirozené procesy probíhající v mikroorganismech, které se "nakrmí" odpadním olejem, například fritovacím a zpracují ho na užitečný bioplast.

nepořádek

Šikovné bakterie, které neškodí

Některé bakterie si umí z těchto látek, které jim slouží jako potrava, vytvořit zásobní polymer PHA. Ten si ukládají na horší časy a v době hladovění jej pak mohou využít jako vnitřní potravu. Brněnští vědci umí tyto bakterie přimět k maximální produkci PHA.

Chempoint logo

"Bakterie si vytváří zásobní PHA z potravy v nějaké nepříznivé situaci, kdy očekávají horší časy, tedy při nedostatku některé z živin nebo v nečekaných podmínkách. Toho využíváme," vysvětlila Ivana Márová, která vede příslušný výzkumný tým Centra materiálového výzkumu na VUT v Brně.

Podle I. Márové už ale zdaleka nejde jen o laboratorní podmínky, ale průmyslovou produkci. Tým z VUT v Brně si proto své výsledky neschovává v trezorech, ale naopak je předává dál prostřednictvím portálu ChemPoint a snaží se je uvést do co nejširší praxe.

V průmyslu se bakterie kultivují obvykle ve fermentačních tancích o objemu několika set litrů. Výběrem vhodného kmene a vhodného druhu bakterie lze pak dosáhnout vysokého výtěžku bioplastu. Výhodou bakterií navíc je jejich krátká reprodukční doba. K produkci 2 až 3 kilogramů poměrně čistého polymeru v průmyslovém měřítku (200 l fermentor) jsou potřeba pouhé 3 dny.

příroda

Alfou a omegou je cena surovin

Vědci z VUT v Brně přiznávají, že tento ekologický projekt musí mít také ekonomické parametry.

"Výslednou cenu polymeru PHA ovlivňuje zejména cena vstupních surovin pro kultivaci a náročné oddělení polymeru z buněk. Naše strategie počítá se snížením ceny vstupů využitím vhodných odpadních surovin jako krmiva pro bakterie. Nejlépe se prozatím osvědčily použité fritovací oleje ze studentské menzy. Lze použít i odpady z restaurací a provozoven rychlého občerstvení," říká ředitel Centra materiálového výzkumu profesor Miloslav Pekař.

Bioplast

Produkce bioplastů pomocí mikroorganismů bude časem stále více konkurovat ropným plastům. Bioplast je bezpečný a po všech stránkách ekologický. Jako krmivo pro mikroby, které ho umí vyrobit, se využijí odpady z jiných výrob, například použitý kuchyňský olej.

Využití bioplastů má obrovskou budoucnost. "Z velmi levné suroviny můžeme vyrábět pomocí mikroorganismů špičkové polymerní materiály, které lze pak dále použít na mnohé speciální aplikace - například implantáty, stoprocentně přírodní kojenecké láhve, zdravotnické pomůcky, které jsou naprosto slučitelné s lidským organismem, neškodné materiály na hračky, obaly pro kosmetický a potravinářský průmysl a podobně. Bude možné realizovat i něco jako fast-food cyklus: na oleji nám připraví jídlo, odpadní olej pak dáme bakteriím, ty vyrobí polymer, z něhož se vyrobí kelímek nebo tácek, na který nám příště dají jídlo, z jehož přípravy zůstane odpadní olej, který opět dáme bakteriím…, " vysvětluje využití inovativní technologie Radek Přikryl, hlavní manažer portálu ChemPoint, který si klade za cíl právě co největší rozšíření objevů, které mohou lidstvu pomoci vyřešit nejpalčivější otázky - zdraví, životní prostředí a obživu.

Video najdete na www.youtube.com/watch?v=EWVorCeycNw.

evropská loga
Autor:


Komerční sdělení

Komerční sdělení je placená služba portálu zprávy.iDNES.cz, která měsíčně osloví 650 000 uživatelů. Další informace najdete ZDE

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.