Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dveře se zavírají, příští stanice: Střížkov. Z metra přímo na pivo

Komerční sdělení   0:04aktualizováno  0:04
Pokud bychom měli vybrat nejexotičtější umístění, mezi „plzeňskými“ restauracemi by momentálně rozhodně vedl Mobydick. Můžete se pohodlně opřít do židle, popíjet výborně vychlazené pivo a přitom magicky nazelenalou září od tanku pozorovat přijíždějící a odjíždějící soupravy metra... kde to jinde najdete?

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Restaurace Mobydick najdete přímo ve stanici metra Střížkov. | foto: Pilsner Urquell

Popravdě řečeno byl střížkovský Mobydick jedna z těch restaurací, u kterých člověk neví, co čekat. „Počkej, a to má opravdu adresu Stanice metra Střížkov?“ ptal se mě kamarád. „Přesně tak,“ odpověděl jsem a připadal jsem si jako průvodce pražským podsvětím. „Tak to musím vidět!“ řekl kamarád a byli jsme domluveni. A to jsme ještě nevěděli, jak společenský večer zažijeme...

V restauraci Mobydick můžete nazelenalou září od tanku pozorovat přijíždějící a odjíždějící soupravy metra.

V restauraci Mobydick můžete nazelenalou září od tanku pozorovat přijíždějící a odjíždějící soupravy metra.

Lokalita na zastávce metra má svoje specifika a nám vyhovovala všechna. Tak za prvé pořád vidíte nové tváře. Za druhé je tu stín. Za třetí je tu přirozená klimatizace, protože přijíždějící soupravy vyfukují z tunelů metra chladnější vzduch směrem ven.

Řekněme si ovšem jedno: jednou z nejslabších a nejsilnějších stránek zároveň je v tomto podniku místo na sezení. To je totiž dáno samotným prostorem, kde se restaurace nachází; stolky tu stojí ve dvou řadách – jedna se nachází u proskleného vestibulu, druhá u vysoké stěny naproti. Prostorem mezi nimi procházejí cestující.

Chaos? Trošku. Nepohodlné? Ani ne. Málo soukromí? Moment – vy snad chodíte na pivo kvůli soukromí? To byste ale dělali chybu! Nám se právě díky tomuto zasedacímu pořádku nepovedlo sehnat místo u prázdného stolku a přisedli jsme si ke dvojici Střížkováků, kteří se tu zastavili cestou (jak jinak) metrem z práce.

Pivo se pije a řeči se vedou... díky tomu jsme dostali vyčerpávající přednášku o občerstvovací situaci ve Střížkově a širším okolí Ďáblicemi počínaje a Vysočanami konče.

Kdybychom přitom nepili výtečně vychlazené pivo ze stejně skvěle chladivého skla, bylo by to smutné povídání o zaniklých legendách, o věčně nespokojených majitelích, které si nakonec koupili holandští velkoobchodníci s europivem a kam už se nedá chodit, a o zapaďácích, kde sice obsluha nestojí za nic, ale pivo tu mají na výbornou.

Jestliže někam jdete a nevíte, jestli se těšit, většinou se vám stane, že dostanete víc, než jste očekávali. Nám například osud přihrál do cesty kuchaře, který jednak dělal svou práci skvěle, ale navíc se jí dokázal zhostit s fantazií a potěšením.

Tatarský biftek

Tatarský biftek

Guláš

Guláš

Vyšli jsme mu vstříc tím, že jsme přišli poměrně vyhládlí, takže jsme si objednali guláš a tatarák. Možná si řeknete: „Co se dá vymyslet na guláši?“ No, vlastně ani nic. Guláš byl prostě taková ta výborná klasika, na jakou narazíte jen v restauraci, kde si nepotrpí na francouzský způsob stolování, který se zabývá geometricky rozmístěnými kuličkami hrášku a v němž má každá kapka omáčky svou estetickou funkci.

Bloger Robert

„Láska prochází žaludkem.“

Každé lidské napajedlo má své rituály a atmosféru, ať už se mu říká hospoda, pivnice, sport bar nebo nádražka. Návštěva těchto míst je pokaždé dobrodružná výprava do jiného světa, kde se může stát opravdu cokoli. A přiznávám, že mě láká tahle mezilidská chemie, podporovaná výtečně načepovaným pivem. Umím hrát mariáš, sedmu i tisíc, neztratím se v trampském zapadáku ani v podniku, kde nosí číšník dokonale nažehlený smoking. Každé místo má příběh, já ty příběhy rád objevuji a doufám, že se mi je podaří předat dál.

Bloger Robert

Tenhle guláš byl prostě hospodský v nejlepším slova smyslu: maso tak akorát a skvěle kořeněná omáčka, která sklouzla do krku stejně jako perfektně načepovaná hladinka. K tomu chleba, který chutnal, jako by jej právě vytáhli z pece – ne horký, ale vláčně měkoučký a s kůrkou, která přímo vybízela k vytření talíře. Ne, na guláši se toho opravdu moc vymyslet nedá.

Když ale kuchař chce, dokáže si pohrát s tatarákem. Třeba tím, že ho ozdobí zeleninou do usměvavé podoby. Případně tím, že z něj (na přání, samozřejmě – můžete si jej objednat i neumíchaný) umíchá směs hladkou a přitom nenastavovanou, která se na česnekem potřené topinky skvěle nanáší, nestéká z nich a neodpadává.

V takovém tataráku je všechno, co tam patří, a přestože se na koření nešetřilo, chutná čistým masem. Topinky jsou křehké a měkké (ano, už jsme v restauraci narazili na to, že topinky fungují jako recyklace ztvrdlého předvčerejšího chleba a poznáme rozdíl) a vlaky metra přijíždějí a zase odjíždějí a na číšníka stačí kývnout a už vám přinese další pivo, takže vy jen sedíte a vychutnáváte si pohodu přicházejícího večera.

„Myslím, že tohle by mělo být v každé stanici metra,“ řekl mi kamarád, když jsme se zase rozcházeli domů, a myslím, že to není vůbec marný nápad!

Autor:


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.