Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V liberecké Plzeňce jako doma

Komerční sdělení   0:03aktualizováno  0:03
Liberec je pro nás tak trochu zakleté místo, pokud jde o počasí, protože kdykoli tam zamíříme, je venku tak ošklivě, že by Noe odsunul půllitr a sáhl po plánech na archu. Jak ale říká stará a pravdivá lidová moudrost: do hospody neprší. A tak mají naše výpravy vždycky dobrý konec.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Liberecká restaurace Plzeňka-Duli | foto: Pilsner Urquell

Je třeba dodat, že přestože Liberec není pro navigaci příliš přátelské město (jak jsme se ostatně mohli přesvědčit i při minulé návštěvě), existuje poměrně spolehlivý systém, jak problém vyřešit – prostě si najdete nějaké obchodní centrum, tam zaparkujete a jakmile se zanoříte do ulic, už zabloudit nemůžete. A pokud se vám to náhodou podaří, věřte tomu, že zdejší obyvatelé vás rádi na správnou cestu navedou.

Tohle není Praha, kde se na vás lidé dívají jako na turistu. Není to ani Brno, kde se na vás dívají jako na šílence. A není to ani Ostrava, kde stejně nebudete rozumět tomu, co vám říkají. Nebojte se s nimi dát do řeči – čím drsnější kraj, tím srdečnější lidé v něm žijí. My problém s orientací rozhodně neměli.

A tak se stalo, že jsme po hlavní ulici dorazili až do restaurace s trochu chaotickým názvem Plzeňka-Duli a neuvěřitelně dlouhou historií. Jde o tradiční právovárečný dům, jehož existence poblíž bývalé zemské cesty je zmiňována už v roce 1592 (a když si uvědomíte, že sedíte v úplném centru Liberce, tak vám teprve dojde, jak moc se od té doby zdejší poměry změnily).

V devatenáctém století byla budova přestavěna na zděný dům a vystřídali se v ní různí nájemníci – pláteníci, mydláři a na začátku dvacátého století i řezník. Pak se restaurace ujal Johann Sweceny, místní zástupce plzeňského pivovaru. Restaurace se pod jeho vedením přejmenovala na Plzeňskou boudu (neboli jak říkají místní: Pilsner Hütte) a mazlivá přezdívka „Plzeňka“ jí zůstala dodnes.

Současný majitel Ivan Duleba (a jeho jméno vám objasnilo název podniku: blahopřejeme, už víte všechno!) v ní provozuje restauraci od září 1990 a právě jeho neutuchající fantazii a touze po růstu vděčí Liberec za podnik, který se snaží držet krok s dobou a postupovat dál.

Když do Plzeňky přijdete dnes, máte na výběr z několika možností. Ve sklepě se nachází prostor „U dědečka,“ který slouží hlavně k popíjení. Na úrovni ulice jsou prostory hned dva – jednak je tu posezení U babičky, kde se můžete posadit k jídlu třeba do kočáru (ale musíte mít štěstí, je většinou obsazený), nebo ke stolům, případně v letních dnech na terasu.

Venkovní posezení vám nabídne i klasická pivnice s výhledem do zeleného přísvitu plzeňských tanků. Když vystoupíte do prvního poschodí, narazíte na Whisky bar s balkónem a ve druhém poschodí se nachází restaurace, ve které visí na stěnách v podstatě celá zajímavá historie Liberce.

Všude samozřejmě teče proudem – jak jsme se mohli na vlastní hrdla přesvědčit – kvalitně ošetřená plzeň v čisťounkých půllitrech perfektně udržované teploty. Seveřané mají pivo rádi a tak se snaží, aby právě ta jejich byla lepší než u sousedů – a pravda je taková, že dostatek restaurací v centru Liberce je zárukou kvalitního posezení.

Když jsme přišli z ulice, instinktivně jsme zamířili do pivnice, přímo ke zdroji. Pivo mělo všechno, co jsme potřebovali, až jsme dostali hlad. A došlo nám, že tohle je ta chvíle, kdy si člověk dá něco jednoduchého – tenhle podnik vás neponouká k vychutnávání slavičích jazýčků nebo kachních jater.

Je to restaurace, kde si objednáte něco jednoduchého a dostanete klasiku, po které se vám v dražších restauracích bude stýskat. Je to restaurace, kde stačí naslepo ukázat do jídelního lístku a bude to dobré. Žádné experimenty.

Hovězí vývar s játrovými knedlíčky

Hovězí vývar s játrovými knedlíčky

Zbojnické vepřové kostky s bramborovými knedlíky

Zbojnické vepřové kostky s bramborovými knedlíky

Bloger Robert

„Láska prochází žaludkem.“

Každé lidské napajedlo má své rituály a atmosféru, ať už se mu říká hospoda, pivnice, sport bar nebo nádražka. Návštěva těchto míst je pokaždé dobrodružná výprava do jiného světa, kde se může stát opravdu cokoli. A přiznávám, že mě láká tahle mezilidská chemie, podporovaná výtečně načepovaným pivem. Umím hrát mariáš, sedmu i tisíc, neztratím se v trampském zapadáku ani v podniku, kde nosí číšník dokonale nažehlený smoking. Každé místo má příběh, já ty příběhy rád objevuji a doufám, že se mi je podaří předat dál.

Bloger Robert

A přesně to jsme dostali. Když k našemu stolu dorazila obsluha, objednali jsme si hovězí vývar s játrovými knedlíčky a něco, čemu tady říkají „zbojnické vepřové kostky“ s bramborovými knedlíky a špenátem.

Byla to samozřejmě chyba, protože dobře vyfotit hovězí vývar s knedlíčky je nemožné – vždycky to bude vypadat jako hnědá tekutina a na obrázku nebude vidět to, že těsně pod úrovní hladiny jsou neošizené knedlíčky jako od vaší oblíbené tety; chuťově to ovšem je dokonalá volba, zvlášť v chladném počasí, jaké panovalo při naší návštěvě. A nudle byly samozřejmě domácí, protože jak jinak, že.

Pokud jde o zbojnické vepřové kostky, měli jsme trochu strach, čeho se vlastně dočkáme – název až příliš evokuje tradiční léčbu vnitřností katovým šlehem a na něco podobného už jsou naše trubky trochu staré. Nakonec se ukázalo, že jsme se báli zbytečně, protože to bylo moc dobré.

Maso bylo tak akorát, knedlíky z těsta hutného dost na to, aby skvěle vytřely vypečenou šťávu a ve špenátu byla spousta výborného česneku. Celkově to dohromady fungovalo skvěle a my pustili z hlavy sychravou a lezavou zimu, která panovala venku, a bylo nám dobře.

A nad druhou plzní jsme se všichni shodli nad tím, že výjezdy naší party z Prahy severním směrem jsou zvláštní: vždycky to vypadá na průšvih a nakonec to dopadne nad očekávání dobře.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.