Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední pivo na legendární Baráčnické rychtě. Nebo ne?

  0:02aktualizováno  0:02
Předtím, než jsem poprvé navštívil Baráčnickou rychtu, jsem nevěřil, že v samém srdci Malé Strany může být hospoda, kde si můžete dát poctivé jídlo, skvěle načepované pivo a nenecháte za to majlant. O to smutnější pak bylo zjištění, že Baráčnická rychta má koncem června skončit.

Rekonstrukce by rychtě neuškodila, ale místní duch opravovat nepotřebuje. | foto: Pilsner Urquell

Nešťastná zpráva před měsícem otřásla všemi Malostraňáky i ostatními znalými obyvateli Prahy. Baráčnická rychta totiž pro mnohé je nejen poslední klasickou českou hospodu na Malé Straně, ale také kulturním centrem s autentickým sálem, kde se pořádají koncerty, plesy, svatby i divadelní představení.

Úplně poprvé jsem byl v Baráčnické rychtě právě na divadle, konkrétně na dnes již kultovním představení Dechovka divadla Vosto5, a byl jsem naprosto uchvácený tím, jak hospoda s divadlem souzní. A to nejen dřevěným interiérem s nádechem vlastenecké atmosféry, ale i perfektní spoluprací místního personálu s herci.

V představení se v jednom z obrazů ze zaplněného sálu divadla stane hospoda, kde v reji dvaceti tančících herců, létajících facek a líbajících se milenců, roznáší hostinská se svou dcerou čerstvě načepovaná piva a diváci se tak pozvolna stávají připitými účastníky vesnické zábavy.

Nikdy jindy jsem na divadelním představení nezažil tak silný pocit, že jsem součástí příběhu, jako právě na Dechovce, a velkou měrou je to zásluhou jedinečného prostoru Baráčnické rychty.

I díky této atmosféře si rychtu za svoji domovskou scénu vybral Kamil Střihavka pro svůj první autorský počin Tolik hlav. Všechny reprízy obou představení byly beznadějně vyprodané a obě divadla teď hledají nový prostor, kde by sbíraly bouřivé ovace. Je zde ovšem ještě jedna možnost, i když ne úplně jistá. Baráčnická rychta má totiž šanci, že bude pokračovat i po avizovaném ukončení provozu.

Baráčnická rychta je před světem schovaná a člověk k ní musí najít cestu několika křivolakými uličkami.

Baráčnická rychta je před světem schovaná a člověk k ní musí najít cestu několika křivolakými uličkami.

Dřevěný interiér do malostranské hospody prostě patří.

Dřevěný interiér do malostranské hospody prostě patří.

Kde slavil Glen Hansard narozeniny?

Na útulné kryté zahrádce nad výstavní hladinkou Plzně sedím s provozním Tomášem Diblíkem, který před více než šesti lety začal Baráčnickou rychtu stavět na nohy.

Vojtěch Kolář

Hledám podniky, co mají srdce

Když přijde na jídlo a pití, dokážu o něm mluvit hodiny. Fascinuje mě dozlatova grilovaná křupavá zelenina, jemně propečené steaky, perfektně se táhnoucí holandská omáčka a krása čerstvě načepovaného piva, jehož vznášejcími se bublinkami probleskují sluneční paprsky. Stejně jako se dokážu rozplývat nad perfektním kulinářským zážitkem, dokáže mě do ruda rozčílit lenost a falešnost, která se z českých hospod ještě zdaleka nevytratila tak, jak bychom si všichni přáli. V restauracích nehledám jenom dobré jídlo a pití, ale hlavně zážitky a příběhy lidí, které do své práce dávají srdce, aby nám tyto zážitky mohli zprostředkovat.

Vojta Kolář

„Když jsem sem přišel poprvé, tak jsem se zhrozil. Hospoda byla mrtvá a nevěděli jsme, jak ji oživit. Nakonec se nám to povedlo, hlavně díky dobré kuchyni, a udělali jsme z Baráčnické rychty podnik, který má zvuk. Díky tomu tady člověk potká spoustu zajímavých lidí a známých osobností. Sedává tady Honza Dolanský, Honza Zadražil, Jitka Čvančarová, nebo Tatiana Vilhelmová,“ vypráví s radostí provozní.

Nejhezčími zážitky z novodobé historie Baráčnické rychty byly pro šéfa restaurace návštěvy irského písničkáře Glena Hansarda. Poprvé tu měl tak trochu utajený koncert, když vystoupil jako host na koncertě kolegy Marka Gearyho, a od té doby byl v Baráčnické rychtě pravidelným hostem.

„Organizovali jsme mu tady narozeniny, i když si vzpomněl jen dva dny dopředu. Je to skvělý chlap a vždycky když přijede do Prahy, tak se zastaví a říká: Hi, Thomas, how are you?“ vzpomíná Tomáš Diblík.

Pokud se domluvíme, bude rychta pokračovat

Současná situace okolo uzavření Baráčnické rychty není podle provozního definitivní a restaurace jako taková se v červnu s největší pravděpodobností zavírat nebude. Nový nájemce, italský podnikatel Giorgio Bonelli ze sousedního hotelu Alchymist, se totiž zavázal, že Baráčnickou rychtu opraví.

„Vzhledem k tomu, že ještě ani nepodal žádost o stavební povolení, byl by sám proti sobě, kdyby fungující restauraci ze dne na den zavřel. Záleží ovšem, jak se domluvíme, třeba nás bude chtít nahradit vlastním personálem,“ krčí rameny Tomáš.

Charismatičtí výčepní s hosty rádi prohodí pár slov.

Charismatičtí výčepní s hosty rádi prohodí pár slov.

Obsluha na Baráčnické rychtě přesně ví, kam je potřeba donést čerstvě načepované pivo.

Obsluha na Baráčnické rychtě přesně ví, kam je potřeba donést čerstvě načepované pivo.

Vyměnit tým, který provozuje Baráčnickou rychtu, za lepší, by ale bylo nadlidským úkolem. Od prvního pohledu je vidět, že místní charismatičtí výčepní svoji práci milují. Když je třeba, pracují v plném nasazení, s úsměvem a přesně vědí kam je potřeba donést čerstvě načepované pivo.

Když mají volno, rádi se zastaví u hostů a prohodí pár slov. V Baráčnické rychtě se zkrátka hlavně díky lidem, ale i díky dobrému jídlu a pití, člověk cítí jako doma a bude věčná škoda, pokud jednoho dne opravdu skončí. Držím jí palce, aby v současné podobě vydržela co nejdéle.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.