Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od klienta k serveru aneb cesta dat uličkami internetu

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Aby se vám v prohlížeči mohla otevřít vaše oblíbená webová stránka, musí se po zadání adresy váš počítač domluvit s jiným počítačem někde jinde v internetu a získat data potřebná k jejímu zobrazení. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaká je cesta dat poté, co opustí váš počítač? Kudy tečou?

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Mapa části internetu názorně zobrazuje jednotlivými uzly propojené sítě. Připomíná neuronovou síť. "zdroj obrázku: Wikipedia, the free encyclopedia" | foto: COOLHOUSING

Ve svých počátcích nebyl internet celosvětovou počítačovou sítí. Byl spíše shlukem izolovaných sítí propojených tranzitními spoji. Největší nevýhodou takového řešení byla skutečnost, že tyto tranzitní spoje obvykle provozovali komerční operátoři, kteří si jejich nákladné zřízení a provoz nechali od uživatelů pořádně zaplatit. A tak na koncepty, jako jsou redundance (možnost vést spojení jinudy v případě výpadku) či síťová neutralita (stav, kdy každý má stejný nárok na využívání sítě), tehdy nebylo příliš místa.

Cesta dat přes peeringové uzly

Pro překonání těchto problémů začaly v polovině devadesátých let vznikat takzvané peeringové uzly, které zásadně změnily topologii internetu i uličky, kterými v něm tečou data. Jak už název napovídá, uzel je místo, kde se jednotlivé sítě tvořící internet propojují. Peeringové uzly jsou obvykle neutrální místa, která umožňují zapojeným sítím (jejich provozovatelům, poskytovatelům připojení či obsahu) vzájemné propojení a výměnu dat, která tak mezi připojenými sítěmi mohou téci přímo bez nutnosti využití drahé tranzitní konektivity.

V České republice v současnosti působí dva velké internetové uzly: veřejný uzel NIX.CZ provozovaný sdružením významných tuzemských operátorů a komerční uzel Peering.cz. U našich slovenských bratrů to je například peeringový uzel SIX a projekt SITELiX. Největšími uzly v Evropě jsou amsterdamský AMS-IX, německý komerční DEC-IX a londýnský LINX.

Každý z těchto tří uzlů propojuje stovky sítí nejvýznamnějších globálních poskytovatelů, nepředstavujme si proto, že každý uzel najdeme celý v jednom místě, v jediné budově. Většina velkých uzlů včetně např. NIX.CZ je rozdělena do několika fyzických lokalit, ty největší pak mají přípojné body dokonce v různých městech i státech.

Nic není dokonalé, ani internet

Díky peeringovým uzlům získávají zapojené sítě lepší redundanci (nejsou závislé jen na jednom dodavateli konektivity), větší kapacitu (data lze distribuovat napříč více sítěmi), lepší kontrolu nad směrováním toku dat (kudy přesně internetem protékají) a v neposledním případě také marketingový trumf, protože přítomnost v prestižních peeringových uzlech zlepšuje vnímání poskytovatelů v očích poučených zákazníků.

Propojování sítí v peeringových uzlech si ale zachovalo i jednu zásadní nevýhodu historického propojování komerčními tranzity. Tou nevýhodou je centralizace, což znamená příležitost pro kyberpiráty spustit rozsáhlý distribuovaný útok na samotná centra či jejich prostřednictvím na připojené sítě. 

Obrovské množství požadavků na připojené sítě a servery pak vyvolá situaci, jaké jsme v Česku byli svědky například v březnu 2013. Část internetu je přetížena a tudíž nejen pro koncové uživatele nedostupná.

Vzniku takových situací se snaží předcházet nová úroveň propojování nad rámec tradičních uzlů, kdy vybraní poskytovatelé splňující náročná kritéria vytváří bezpečný vzájemný peering, který v případě rozsáhlého útoku zachová dostupnost alespoň těchto vybraných sítí. V rámci NIX.CZ je tento projekt nazýván FENIX. Své sítě v něm propojila necelá desítka operátorů, mezi něž patří například Seznam.cz, Cesnet, O2, Dial Telecom, Coolhousing a další.

Globální peering

Může se zdát, že ideálem by pro internet byl hromadný globální peering, kdy by sítě byly prostřednictvím co nejvíce uzlů co nejhustěji propojeny. To je samozřejmě nedosažitelné, planetu si zadrátovat nechceme! Nicméně snaha o co nejlepší připojení významným poskytovatelům služeb ani obsahu nechybí. 

Například jmenovaný poskytovatel hostingových služeb a provozovatel datového centra, pražský Coolhousing, na konci minulého roku vstoupil do největších evropských uzlů AMS-IX a DE-CIX, díky čemuž dokázal o třetinu až polovinu zrychlit cestu dat mezi svou sítí a sítěmi připojenými v těchto uzlech. Mluvíme samozřejmě o řádu milisekund, což ale v počítačové komunikaci hraje významnou roli.

Peeringové uzly zkrátka v internetu zkracují vzdálenosti. Jsou křižovatkami, kde data odbočují z ulice do ulice. Čím blíže se přitom právě váš poskytovatel dostane k těm největším křižovatkám, tím lépe pro vás. Cesta dat se zkrátí a i vy tak budete blíže klientům i serverům připojeným v síti jiných propojených poskytovatelů.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.